Pouze o hodiny prodloužila pacientce život první transplantace srdce v někdejším Československu. Pro zdejší medicínu to byl přesto velký pokrok, i když cesta k úspěšným transplantacím trvala další roky. Dnes přežije drtivá většina pacientů obvykle i přes deset let.
reklama
reklama
Šance na úspěch, tedy ve smyslu dlouhodobého přežití, byla mizivá. Ale to byla i prognóza pacientky, kterou do nemocnice přivezli už v kritickém stavu, nejen s nemocným srdcem, ale i s těžce postiženými játry, ledvinami a plícemi.
První transplantace srdce v historii
reklama
Celý lékařský svět byl tehdy nadšený z obrovského úspěchu profesora Christiaana Barnarda, který v roce 1967 v jihoafrickém Kapském Městě úspěšně zvládl první transplantaci lidského srdce na světě.
Čtyřiapadesátiletý židovský obchodník z Litvy tehdy získal srdce pětadvacetileté ženy, která zemřela při autonehodě. Prodloužilo mu život jen o osmnáct dní, protože zemřel na zápal plic, ale byl to převrat. Svědčí o tom i fakt, že druhý pacient profesora Barnarda žil s cizím srdcem už 20 měsíců.
Svět chtěl zopakovat úspěch
Úspěch s transplantací srdce se vzápětí snažili napodobit lékaři po celém světě. Ty za železnou oponou nevyjímaje. Také v Bratislavě se lékaři na podobný zákrok už nějakou dobu chystali, ale vždy chyběli vhodní dárci srdce.
Příležitost se naskytla 9. července 1968, sedm měsíců po historicky první úspěšné transplantaci srdce v Kapském Městě. Ani s vhodným srdcem to nebylo jednoduché. Lékaři prý museli přesvědčit příbuzné mrtvého muže, který si pádem poškodil mozek, aby s transplantací souhlasili.
První srdce v Československu vyměnili v Bratislavě
Nakonec se vše povedlo a tým profesora Karola Šišky v kardiochirurgickém centru Fakultní nemocnice v Bratislavě poprvé v Československu vyměnil dvě lidská srdce. Padesátiletá Šarlota Horváthová přežila jen pět hodin, ale medicínsky šlo o velký pokrok, který vedl k dnešním úspěchům v transplantaci srdce.
„Ty operace byly tak povzbuzující, že jsme nemohli zůstat stát, měli-li jsme stejné podmínky jako jinde. Když jsme viděli, že máme pacientku, která by rozhodně zemřela ve velmi krátkém čase a která sama už nechtěla žít, zkusili jsme to,“ řekl později k operaci profesor Karol Šiška.
K opravdu úspěšným transplantacím pomohl nový lék
Metoda, kterou tehdy v Bratislavě srdce transplantovali, byla brzy opuštěna a nahrazena úspěšnějšími technikami. A především – lékaři objevili lék cyklosporin A, který znamenal v transplantacích převrat. Snižuje totiž imunitu a tělo tak lépe přijímá cizí orgán.
S cyklosporinem A a novými vylepšenými technikami se první skutečně úspěšná transplantace srdce v Československu odehrála až v lednu 1984. Připsal si ji tým lékařů Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Příjemcem byl čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina, dárcem pětatřicetiletý muž. Pacient se zotavil natolik, že do půl roku znovu nastoupil do práce. Zemřel až o třináct let později na selhání jater poškozených užíváním nutných léků.
Od lidského srdce k umělému
Zatímco na počátku transplantací srdce přežívalo sotva sedm procent pacientů déle než rok, dnes to je podle údajů IKEM 90 procent. Většina z nich pak s náhradním srdcem žije deset let i více.
Tyto transplantace provádí pražský IKEM nebo brněnské centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Metody se přitom zásadně vyvíjejí. Lidem už nepomáhají jen cizí srdce – loni například v IKEM transplantovali první umělé srdce.
David Garkisch
Foto: Maxpixel.net, CC0
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama