Boj o nemocenskou za první tři dny. Zaměstnavatelé se bouří, zaplatí to oni

Není sice vůbec jasné, kdy a jaká vláda vznikne, ale na politické scéně se rýsuje dohoda o návratu výplaty nemocenské za první tři dny nemoci. Jde o původní návrh ČSSD, který dnes podpořila i jednobarevná vláda ANO v demisi. Zaměstnavatelé ovšem nesouhlasí.

Na vyplácení nemocenské od prvního dne nemoci byli lidé zvyklí až do roku 2007. Tehdy vláda Mirka Topolánka v rámci úsporného balíčku zavedla pravidlo, že první tři dny nemoci se neproplácejí. Jde o tzv. karenční dobu, jejímž smyslem bylo omezit počet pracovních neschopností a nákladů na ně.

Opatření skutečně zafungovalo. Následující rok poklesl počet neschopenek o celou třetinu. Lidé si dodnes u banálnějších nemocí neschopnost rozmýšlejí, protože za první tři dny nemoci jim nikdo nic nevyplatí a později už jsou často zdraví. Odcházet na krátkou dobu na neschopenku se zkrátka ekonomicky nevyplatí. Některé firmy si naopak zvykly nabízet zaměstnancům pro takové případy několik dní volna v roce i bez potvrzení lékaře. 


Plnou nemocenskou chce ČSSD už roky

Teď by se všechno mohlo změnit a vrátit zpět. Proplácení celé nemocenské dlouhodobě prosazuje ČSSD. Bylo to dokonce i v programovém prohlášení předchozí vlády Bohuslava Sobotky, ve které zasedalo i ANO a KDU-ČSL. Podmínkou politické dohody bylo to, že s návrhem bude souhlasit tripartita, tedy i zástupci podnikatelů a odborů. K tomu nikdy nedošlo. 

Dnes se ale podařilo nápad znovu oživit. Andrej Babiš oznámil, že jeho vláda v demisi s návrhem sociálních demokratů souhlasí a vyplácení celé nemocenské navrhne. 


Zaměstnavatelé ponesou většinu nákladů

Dnes nemocný dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele mezi 4. a 14. dnem nemoci. Pak už se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Babiš hodlá ČSSD navrhnout, aby se celý termín posunul – zaměstnavatelé by platili od prvního do 11. dne nemoci. 

Zdánlivě by se tak toho pro zaměstnavatele příliš nezměnilo. Prezentoval to tak i Andrej Babiš: „Chceme to tak, aby nebyl dopad na zaměstnavatele. Oni platí jedenáct dní, od čtvrtého do čtrnáctého, a my to chceme posunout, aby platili prvních jedenáct.“

Zaměstnavatelé to ale už předem striktně odmítají. „Jsme proti rušení karenční doby při nemocenské,“ reagoval dnes například prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Upozornil, že průměrná doba nemoci na neschopence je 4,6 dne. Zaměstnavatelé by tak odnesli většinu nákladů. Ty odhaduje na pět miliard korun. Hanák také upozornil, že první dny nemocenské se „z dobrých důvodů“ neproplácejí ani v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Velké Británii, Španělsku a mnoha dalších státech. 


Odmítněte to, radili i vládní právníci

Vláda dnes s návrhem ČSSD souhlasila i přes to, že na stole měli ministři doporučení vládních právníků, aby to nedělali. Podle předpokladů se opět zvýší počet neschopenek a lidé budou marodit více a častěji. Také ministerstvo práce je proti a odhaduje dopady na zaměstnavatele na více než pět miliard.

Souhlas s celou výplatou nemocenské má ale politické pozadí. ČSSD z něj odmítá couvnout a je to jedna z podmínek její účasti na vládě s Andrejem Babišem. Kromě tohoto souhlasu premiér v demisi nabídl sociálním demokratům i čtyři místa ministrů. Vyjednávání o vládě ANO a ČSSD podle Babiše probíhají.

David Garkisch


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat