Co nám hrozí z horka a slunce? Úpal, úžeh, vyčerpání, a dokonce i křeče

Ve středu a ve čtvrtek mají teploty v Česku dosáhnout zřejmě dalšího maxima a není vyloučeno, že padnou dlouhé roky staré teplotní rekordy. Meteorologové avizují až 38 °C. Jak se v takových vedrech chránit, jak se chovat při práci, ve městech, v budovách, co pít či jíst – to jsme vám už poradili v článku Jak se naučit žít s vedry? Utéct se jim nedá, přizpůsobit ano. Rady a tipy.

Neméně důležité ale je, jak rozpoznat blížící se zdravotní komplikace z horka, ať už na sobě, nebo na lidech v okolí. Horko a slunce totiž dokáže i zabít, pokud je podceníme a nevíme, jak správně pomoci.

Jaký je rozdíl mezi úžehem a úpalem?

Může se to stát kdykoli, třeba v rozpáleném přecpaném autobuse, kde se vedle vás někdo náhle zhroutí. Je dost pravděpodobné, že jde o tzv. synkopu, kolaps způsobený v tomto případě kombinací vedra a stání. Provází ho závrať, nečekaná nevolnost, mžitky před očima i krátkodobé bezvědomí. Obvykle se takový člověk velmi záhy probere a potřebuje se jen posadit nebo si lehnout, načerpat síly a napít se.

Vážnější situace nastává u úpalu či úžehu. Oba stavy si přitom lidé často pletou. Úžeh vzniká pouze na slunci, přímým působením slunečních paprsků na tělo, typicky třeba při nadměrném opalování. K úpalu není slunce potřeba – způsobují ho vysoké teploty. Úpal tak můžete dostat i v uzavřené místnosti nebo třeba při práci ve vysokých teplotách. Typicky se to stává třeba v rozpáleném autě nebo při koncertech v halách, kde je navíc vydýchaný vzduch.

Úžeh – příčiny a první pomoc

K úžehu často stačí i relativně krátká doba na přímém slunci. Jde o podráždění mozku a jeho blan. Navíc se může objevit se zpožděním, třeba v noci po odpoledním opalování. Postiženému stoupá tělesná teplota, má bolesti hlavy, závratě, zvrací, rychleji dýchá, zrychlí se mu také tep a může mít i oběhové potíže. Objevit se může i tuhnutí šíje.

Takového člověka musíte dostat na stinné místo a postupně ho ochlazovat třeba proudícím vzduchem z ventilátoru, obklady, omýváním nebo ledováním. Po malých dávkách mu podávejte studené nápoje, ideálně třeba iontové nebo mírně osolenou vodu. Pacienta mějte vždy pod dohledem, protože mu v krajním případě hrozí selhávání životních funkcí.

Úpal – příčiny a první pomoc

Úpal je selhání regulace tělesné teploty, která v krátké době může dosáhnout i 41 °C a vést ke smrti nebo trvalým následkům. K příznakům úpalu patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný pulz a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost, zvracení a bezvědomí.

Při úpalu postiženému pít nedávejte, zato jeho tělo intenzivně ochlazujte. Ponořte ho třeba do vany se studenou vodou, polijte ho studenou vodou, postavte ho pod studenou sprchu, použijte zahradní hadici, otírejte ho ručníky namočenými ve studené vodě nebo ho alespoň zabalte do chladného vlhkého prostěradla a zapněte ventilátor.

Stále sledujte jeho tělesnou teplotu a pokračujte v chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Zajistěte zároveň rychlou lékařskou pomoc. Jen pokud jsou příznaky mírnější, tělesná teplota nevystoupá přes 38 °C a postižený nepatří mezi rizikové skupiny, můžete se bez zásahu lékaře obejít. Pokud je postiženému lépe, můžete mu podat i tekutiny. Také ho v příštích dnech sledujte, protože se může později objevit vyčerpání z přehřátí.

Křeče z přehřátí

V horku vás mohou přepadnout i křeče. Ty vznikají kvůli ztrátě vody a iontů pocením, vyskytují se obvykle v oblasti břicha a končetin a mohou souviset i s námahou při vedrech. Postižený by si měl odpočinout ve stínu na nějakém chladném místě a doplnit tekutiny. Vhodné jsou ovocné šťávy nebo iontové nápoje pro sportovce.

Křeče postupně uvolněte promasírováním. Teprve pokud by do jedné hodiny neustoupily, volejte lékaře. Nepokračujte v namáhavé práci, protože by se stav mohl opakovat.

Vyčerpání z přehřátí

Může vzniknout několik dní po expozici vysoké teplotě při nevyvážené náhradě tekutin. Jde o odpověď organismu na nadměrné ztráty vody a soli pocením. „Projevuje se pocením, bledostí, únavou, slabostí, svalovými křečemi, závratěmi, až mdlobou, nevolností či zvracením. Tělesná teplota může být normální, kůže studená a vlhká, pulz rychlý a slabý, dýchání rychlé a mělké,“ popisuje příznaky Státní zdravotní ústav v letáku vydaném pro tyto horké dny. 

Lékařská pomoc je nezbytná, pokud jsou příznaky závažné, trvají více než hodinu nebo postižený trpí vysokým krevním tlakem či problémy se srdcem. Zvláštní pozornost zasluhují těhotné ženy. I v tomto případě pomáhá ochlazování a podávání tekutin po malých doušcích, pokud nezvracejí. 

Spálená kůže

Spáleniny kůže zná asi každý. Provází je i zvýšená teplota, únava, bolest hlavy či nevolnost. Při výraznějších celkových příznacích postupujte jako u úpalu. Vyhýbejte se slunci, kůži ochlaďte a ošetřete zvlhčujícími přípravky. Nepoužívejte masti, máslo ani jiné tuky, puchýře nepropichujte a olupující se cáry kůže nestrhávejte. Při spálenině u dětí mladších než jeden rok vždy vyhledejte lékaře, u starších dětí a dospělých jen při těžším průběhu.

Vyrážka z přehřátí 

Vyrážka se zpravidla objeví jako zarudlý shluk drobných pupínků na krku, horní části hrudníku, pod prsy, v tříslech a v loketním ohbí. Postižené místo udržujte suché nebo ho ošetřete zásypem. Opět platí nepoužívat masti ani krémy. Vyrážka nevyžaduje lékařskou pomoc a obvykle sama odezní. Nejlépe se léčí v chladnějším prostředí s nižší vlhkostí.

Ohrožené blízké kontrolujte několikrát denně. Třeba telefonem 

„Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc,“ uvádí ve svém doporučení Státní zdravotní ústav.

David Garkisch

Ilustrační foto: Flickr.com (CC BY-SA 2.0)