Exkluzivní průzkum: Češi se bojí horší zdravotní péče

Dvě třetiny dotázaných lidí přiznávají, že problémy ve zdravotnictví se jich dotýkají a mají obavy o úroveň péče o sebe a své blízké. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Českou lékařskou komoru (ČLK), ve kterém se na téma zdravotnictví vyjadřovalo tisíc dospělých respondentů.  

Češi: Doktora potřebuje každý

Lidé kromě jiného přiznávají, že lékaře potřebují přinejmenším jednou za rok. Odpovědělo tak 90 procent dotázaných. Více než polovina jich přitom k lékaři míří ještě častěji – aspoň jednou za půl roku nebo i vícekrát. Lidé, kterým už bylo šedesát, a starší pak péči lékařů vyhledávají v podstatně větší míře i frekvenci. Patnáct procent starších uvedlo, že se objeví v ordinaci každý měsíc, nebo dokonce ještě častěji.

„Drtivá většina občanů má strach z toho, že mohou být oni nebo jejich blízcí poškozeni přepracovaným zdravotnickým personálem, a většina požaduje zvýšení výdajů na zdravotnictví,“ řekl k průzkumu prezident ČLK Milan Kubek.

Většina oslovených rovněž požaduje, aby byla zdravotní péče alespoň zachována na současné úrovni. Je o tom přesvědčeno 86 procent respondentů, přestože by to vyžadovalo další peníze ze státního rozpočtu.

Až 42 procent respondentů se dokonce přímo setkalo s negativními důsledky, které způsobil nedostatek lékařského personálu v nemocnicích. Přes tři čtvrtiny lidí si také podle průzkumu myslí, že kvůli nedostatku personálu pracuje mnoho lékařů a zdravotních sester v českých nemocnicích přesčas.

Lidé pociťují, že zdravotní péče se horší

Lidé si také uvědomují, že dostupnost zdravotní péče se zhoršila, a to například tím, že musejí déle čekat v ordinacích nebo na objednaný zákrok. Citlivě také vnímají (až 68 procent respondentů) úpravu zákona, která prodloužila maximální dobu dojezdu rychlé záchranné služby z 15 na 20 minut. Že lékaři musejí být kvalitně odpočinutí, je přesvědčeno až 96 procent dotázaných, u sester však jen 21,1 procenta. Oslovení (přes 65 procent) se také domnívají, že kvůli nedostatečnému odpočinku může zdravotnický personál udělat závažnou chybu a ohrozit zdraví člověka.

„To je jasný vzkaz pro politickou reprezentaci, že se nemá zabývat pseudotématy, ale že by měla řešit skutečné problémy občanů této země. Jedním ze základních problémů je zdravotnictví,“ upozornil Kubek.

Průzkum ukázal i další pozoruhodný detail, odkazující na stárnutí lékařů a chybějící náhrady. Když byli respondenti dotázáni na odhadovaný věk svého praktického lékaře, celých 40 procent lidí svého praktika zařadilo do rozpětí 36–50 let. Naopak pouhých šest procent dotazovaných uvedlo, že jejich praktický lékař je mladší 35 let.

Zdravotnictvivolaopomoc.cz