Krize pohotovostí pro děti. Stačilo by, kdyby pediatři sloužili jednou v měsíci, vyzývají k pomoci nemocniční lékaři

Situace, která se v poslední době stává čím dál častěji: Rodiče přijdou s nemocným dítětem na pohotovost, ale lékař jim musí oznámit, že pohotovost funguje z personálních důvodů v omezeném provozu a že je musí poslat jinam.

„Nastupoval jsem do nemocnice v Ústí nad Labem v roce 1980 a nikdy bych nečekal, co nastalo tento víkend. V téměř stotisícovém městě nebyla v sobotu a v neděli v provozu pohotovostní služba pro děti a dorost,“ sdílel své zkušenosti přednosta Dětské kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem MUDr. Jaroslav Škvor na středeční tiskové konferenci v Domě lékařů.

Celkem je po celé zemi zhruba 80 pohotovostí pro děti a dorost. V nemocnicích na dětských odděleních je podle primáře pediatrického oddělení Fakultní nemocnice Bulovka MUDr. Ivana Peychla okolo 1000 pediatrů a zhruba 150 jich musí každou noc sloužit na pohotovostní službě.

Praktických lékařů po děti a dorost (PLDD) je něco okolo 2000. „Řada z těch 80 pohotovostí má omezenou provozní dobu a ani není potřeba, aby všechny fungovaly přes noc. Máme dostatek terénních pediatrů, kteří lékařskou pohotovostní službu mohou zajistit. Je to jen o tom, aby se více zapojili. Jsme přesvědčeni, že když odslouží jednu službu měsíčně, bude to stačit,“ doplnila primářka Dětského oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati MUDr. Lucie Procházková.

Příkladem mohou být podle ní spolkové země v Německu, kde je licence k výkonu praxe pediatra podmíněna účastí ve službách. Lékaři proto apelují na zdravotní pojišťovny a kraje, aby je k tomu dostatečně motivovaly.

Motivační prvek ve formě snížení úhrady pro praktické lékaře, kteří nebudou na pohotovosti sloužit, byl i v návrhu úhradové vyhlášky pro letošní rok. Nakonec ho ale ministr Vlastimil Válek odmítl.

Velká část lékařů už míří do důchodu

Jednou z překážek, aby lékaři povinně sloužili na pohotovosti, může být podle některých hlasů jejich věk. Z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že v roce 2022 bylo celkem 813 pediatrických lékařů starších 60 let. Podle Peychla by ale mohli být tito starší lékaři z povinnosti vyjmuti.

„Hlavním problémem je, že se nezapojují mladí lékaři. Kdyby pediatři do 60 let vzali jednu službu měsíčně, stačilo by to,“ upozornil Peychl. S tím souhlasil i přednosta Škvor, který za celých svých 40 let v medicíně neměl problém ani ve vyšším věku odsloužit jednu službu a jeden víkendový den v měsíci.

Dalším problémem je také nadužívání pohotovosti. „Na pohotovost přichází velké množství dětí, které nemají až tak závažný problém, ale potřebují, aby to stanovil lékař. A je potřeba, aby tam byl zkušený a kvalifikovaný pediatr, který bude schopen poznat, jaká je závažnost stavu, a udělat filtr,“ upřesnil s tím, že právě protestní akce „Lékaři jsou jenom lidi“ poukázala na nadměrný počet přesčasových hodin lékařů v nemocnicích, kteří slouží na lůžkových odděleních, ale pak nejsou schopni sloužit na pohotovostech.

Proto je podle něj potřeba, aby se zapojili praktičtí lékaři pro děti a dorost. „Do značné míry se tak děje. Někteří tyto služby provádí a chceme jim poděkovat. Přibývá ale postupně těch, kteří do služeb nenastupují. Nejméně dvě dekády vidíme znepokojivý trend, kdy se zvláště mladí pediatři službám více a více vyhýbají a ty jsou hůře zajištěny,“ uzavírá Peychl.

Česká republika vynakládá podle zástupců nemocničních pediatrů každý rok nemalé peníze na podporu vzdělávání mladých pediatrů tak, aby tito lékaři mohli co nejdříve a v co největším počtu složit atestaci v oboru.

„Pokud mají být tyto prostředky dobře vynaloženy, je třeba zajistit, aby tito lékaři, v případě, že se stanou PLDD, po dosažení plné kvalifikace podávali plný pracovní výkon, a to nejen v běžné pracovní době, ale i svou pomocí v zajištění péče v noci, o víkendech a svátcích. Skutečnost, že praktických pediatrů je nyní v systému nedostatek, s tímto naším požadavkem nijak nesouvisí. I tak je samozřejmě možné, aby ti PLDD, kteří v systému pracují, pomohli provozu LPS např. jednou službou za měsíc či dva,“ uvedli v dopise adresovaném ministru zdravotnictví, na který jim začátkem minulého týdne Vlastimil Válek odpověděl, že si je problému vědom.

Co na to pediatrická sdružení?

To, že je situace kritická, potvrzují i další pediatrická sdružení. Podle předsedy výboru České pediatrické společnosti ČLS JEP (ČPS) prof. MUDr. Jiřího Bronského je v řadě regionů velmi obtížné zajistit dostatek lékařů.

„Pohotovosti jsou většinou zajišťovány lékaři dětských lůžkových oddělení, kterých je nedostatek a jsou pracovně přetíženi. Také je problém s množstvím přesčasových hodin, které se službami na pohotovosti mohou navýšit, a hrozí tak překročení zákonem povoleného limitu. To působí další problémy v obsazování nočních služeb na lůžkových odděleních, pro jejichž pokrytí není dostatek personálu. Je tedy zřejmé, že služby na pohotovostech nemohou zajišťovat jen lékaři dětských oddělení. I přesto, že počty praktických lékařů pro děti a dorost se snižují a i tito lékaři jsou často přetíženi, stále jich je více než dvojnásobný počet proti lékařům na lůžkových odděleních,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz Bronský s tím, že vzhledem k tomu, že většina dětí přichází na pohotovost s problematikou, která spadá do kompetence praktických lékařů, měli by se praktičtí lékaři na práci na pohotovostech více podílet.

Otázkou ale je, jestli to vyřeší zrovna jejich povinná účast. Předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová už loni na podzim odmítla, že by se praktičtí lékaři pro děti a dorost měli na pohotovostních službách povinně účastnit.

„Nedovedeme si představit situaci, kdy by zákon nařídil určité části občanů, aby vykonávali v zaměstnaneckém poměru k určité organizaci práci a aby tato povinnost byla podmínkou k jejich svobodnému podnikání,“ uvedla již dříve Hülleová.

I podle předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL ČLS JEP) MUDr. Aleny Šebkové nemá nikdo v žádném jiném odvětví v zákoně zakotvenou povinnost pracovat pod jiným subjektem nad rámec své pracovní doby.

„Před několika lety někteří primáři brali lékařskou pohotovostní službu jako ‚výdělek‘ a vlastně nechtěli do služeb praktické pediatrie pro děti a dorost. Teď se diví, že již kolegové, kteří mezitím zestárli, sloužit nechtějí nebo nemohou,“ uvedla Šebková pro web Našezdravotnictví.cz s tím, že v tuto chvíli jsou rádi i za to, že senioři zajišťují alespoň základní péči.

Situace se podle předsedkyně OSPDL zhoršuje se stárnutím pediatrů a přetížeností stávajících pracujících pediatrických lékařů. „Prioritou je tedy zajištění základní primární péče. S ČPS ČLS JEP a SPLDD ČR jsme dali dohromady materiál, který je podkladem pro jednání pracovní skupiny pro koncepci pediatrické péče na MZ a bude předmětem diskusí,“ dodala.

(Ne)efektivita a nadužívání

Nutno dodat, že podle mnoha odborných společností není systém pohotovostních služeb efektivní. „V mnoha místech, a to i tam, kde se primáři pod dopis ministrovi podepsali, lékařské pohotovostní služby fungují, slouží na nich PLDD, často téměř výhradně. Leckde je ale LPS na více místech – ‚zářným příkladem‘ je Jihočeský kraj, který má (nebo alespoň donedávna měl) na osm okresů 16 stanovišť lékařské pohotovostní služby,“ upozornila Šebková.

Na efektivní využití na pohotovostech upozornil i Bronský z ČPS. „S tím souvisí restrukturalizace pohotovostí, kterou musí v rámci celonárodní koncepce zajistit ministerstvo a pojišťovny. Také je třeba upozornit na to, že dětské pohotovosti jsou v Česku významně nadužívány a řada dětí, které k vyšetření přicházejí, by mohla být ošetřena v rámci běžné pracovní doby praktického lékaře. Snížením počtu pacientů by se také zkrátily čekací doby a zmenšila zátěž lékařů,“ podotkl.  

Pokud bude podle něj nekontrolovaný nápor pacientů na pohotovosti pokračovat, bude nutné významně zvýšit regulační poplatky. „Pohotovostní služba je službou nadstandardní, která je vykonávána mimo běžnou pracovní dobu a má sloužit jen pro akutní neodkladné případy,“ řekl.

I podle Šebkové rodiče s dětmi využívají pohotovostní a urgentní příjmy leckdy jako prodloužení ordinace praktických lékařů pro děti a dorost, protože „se jim to dopoledne nehodí“.

Situaci by měl podle ministerstva zdravotnictví zlepšit připravovaný zákon o zdravotních službách, který by měl převést odpovědnost za pohotovosti na zdravotní pojišťovny.

„Prosazujeme systém pohotovostí a urgentních příjmů, aby na každém urgentním příjmu fungovala i lékařská pohotovostní služba, která bude ošetřovat lehčí pacienty, a nebude tedy docházet k přetěžování urgentních příjmů,“ upřesnil pro ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Zdravotní pojišťovny by tak měly lékaře motivovat buď ke sloužení na nemocničních pohotovostech, nebo k prodloužení ordinační doby ve vlastních ordinacích.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock