Nákaza spalničkami uzavřela urgentní příjem v Motole. Nemoc se šíří dál

Spalničky se začínají stávat hrozbou. Jak může reálně vypadat, ukazuje příklad nemocnice v pražském Motole. Ta musela kvůli nákaze jednoho ze zaměstnanců dát do izolace desítky dalších. A přestává do lůžkové části urgentního příjmu brát pacienty. Ti musejí jinam.

Nejméně na patnáct dní zůstane uzavřená lůžková část urgentního příjmu Fakultní nemocnice Motol, největší nemocnice v zemi. Jeden ze zdravotníků onemocněl spalničkami a dalších  31 zaměstnanců tak musí zůstat následujících patnáct dní v karanténě.

Nemocnice v Motole bude dál přijímat pacienty, ale jen ty nejzávažnější akutní případy, tedy pacienty s úrazem, mrtvicí nebo infarktem. Fungovat bude jen ambulance. Přesto se ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík obrátil na obyvatele města s prosbou, aby využívali jiných nemocnic: "Chtěl bych ale požádat Pražany, aby se pokud to bude možné do 4. května prioritně orientovali na Bulovku, Vinohrady nebo ostatní pražské nemocnice."


Vakcíny přestávají časem fungovat

Spalničky se šíří celou Evropou. Z velké části na to má vliv i odmítání očkování dětí u některých rodičů. Kromě toho přirozeně přestávají fungovat vakcíny u třicátníků, čtyřicátníků a vyšších ročníků a ti tak mohou spalničkami onemocnět a ještě je roznášet dál.

V českých poměrech nemocnost zvyšují i lidé, kteří přicházejí z Ukrajiny. Na počátku dubna lékaři zachytili spalničky u 21 lidí z Ukrajiny. Celkově bylo tehdy hlášeno 70 případů spalniček v celém Česku. Teď, o dva týdny později, jich je už 88. Přitom 59 nemocných připadá jen na Prahu.


Spalničky jsou mimořádně nakažlivé

Proti spalničkám jsou Češi v současnosti proočkovaní z 90 procent. Zdá se to moc, ale je to málo. "Ideální pro dosažení kolektivní imunity je minimálně 95% proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám. Poklesne-li proočkovanost a dojde-li k nahromadění neočkovaných osob v určitém kolektivu nebo regionu, vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci," varovala hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Nemoc se totiž snadno a rychle šíří. "Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekce. Šíří se velmi snadno vzdušnou cestou. K přenosu dochází kapénkami, nebo bezprostředně kontaminovanými předměty, vzácně se šíří i vzduchem. K šíření onemocnění napomáhají i neočkované osoby," upozornila hlavní hygienička.


Odpůrci očkování ohrožují především své děti

Neočkování je v posledních letech nový trend napříč Evropou i světem. A spalničky jsou důsledkem. Připomněl to i náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula: "Mezi lidmi se o očkování šíří celá řada mýtů, které se snažíme neustále vyvracet, jako například souvislost očkování proti spalničkám s autismem. Významné vědecké studie ale jasně prokázaly, že tato souvislost neexistuje."

Očkování proti spalničkám je v České republice součástí očkovacího kalendáře a je pro děti povinné. Nejohroženější skupinou jsou právě děti do čtyř let, upozorňuje ve své zprávě ministerstvo zdravotnictví. Nákaza se ale nevyhýbá ani dospělým. Závažnost onemocnění spalničkami zvyšují i časté komplikace - záněty plic, průdušek, středního ucha nebo dokonce mozku a centrální nervové soustavy. 

Očkování proti spalničkám se ve světě rozšířilo v šedesátých letech 20. století. V České republice bylo pravidelné očkování proti nákaze spalničkami zavedeno v roce 1969, nejdříve 1 dávkou a od roku 1975 dvěma dávkami vakcíny.


Nemocný roznáší infekci několik dní před vyrážkou

Spalničky jsou nejen nebezpečné, ale i zákeřné svým šířením. Infekční doba trvá od jednoho týdne až po tři. Nemoc se prozradí nejprve teplotou a později šířící se červenou vyrážkou. Jenže to už pro mnoho lidí, kteří se dostali do kontaktu s nemocným, bývá pozdě. 

Vyrážka se totiž objevuje až po čtyřech dnech, co už je nemocný svému okolí nakažlivý. Infekci šíří ještě další čtyři dny, pak nemoc zpravidla ustupuje. Člověk, který spalničky prodělal, proti nim zůstává celoživotně imunním. 

Při podezření na spalničky si u prvotních příznaků dávejte pozor na teploty nad 38 °C a jeden nebo více z následujících příznaků. Těmi mohou být kašel, rýma nebo světlé tečky se zarudlým okolím na sliznici v ústech. K tomu se přidává zánět spojivek a typický vzhled obličeje, kterému lékaři říkají "facies morbillosa", obličej uplakaného dítěte. Pak už nastupuje vyrážka, která obvykle začíná za ušima nebo v záhlaví.

David Garkisch

Foto: TESEUM/FLICKR/(CC BY-NC 2.0)


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Hypersexualita se dostala na seznam nemocí. Trpět byste jí asi nechtěli