Hlavička
Tempus -
26/11/2017

Největší nebezpečí české medicíny? Strastiplná cesta lékařů k atestacím

Zhruba dvě stovky čerstvých lékařů odcházejí každý rok z českých fakult rovnou do zahraničí. Jedním z důvodů je jejich další vzdělávání. V Česku nesmírně složité, v zahraničí jasné a s pevnými pravidly. Na problém znovu upozornila Česká lékařská komora na svém sjezdu.

reklama

reklama

Třicetiletá Patricie Nedorostová je lékařkou ARO na klinice v Passau. V Německu pracuje už tři a půl roku a chystá se na atestaci. \""Největší motivace k práci v Německu pro mě byla ta, že v Česku jsem neměla možnost udělat si atestaci,“ řekla časopisu Medical Tribune. V nemocnici v Plzni pro ni místo nebylo, musela by se stěhovat, tak proč ne rovnou do Německa?

Tak vypadají  starosti současných mladých lékařů v Česku. Cesta k dalším atestacím, bez nichž se ve své profesi neobejdou, je pro ně nejen velmi složitá, ale také stále delší. Pokud bude postgraduální vzdělávání lékařů v Česku trvat deset nebo třeba i patnáct let, nebude chtít takový obor nikdo vykonávat, zaznělo na posledním sjezdu České lékařské komory. \""Je to největší nebezpečí české medicíny v příštích dvou dekádách,\"" tvrdí například kardiolog Josef Veselka.


reklama

Zjednodušme atestace lékařů, jinak jejich útěk nezastavíme

Stovky odcházejících čerstvých absolventů lékařských fakult to jen dokládají. \""Doktoři už neodcházejí kvůli penězům, ale kvůli nejasným pravidlům, jak se dostanou k atestaci. Odcházejí tam, kde jim to jasně nalinkují,\"" prohlásil na sjezdu viceprezident komory Zdeněk Mrozek.

Zmínkou o nejasných pravidlech pro atestace viceprezident upozornil i na fakt, že lékařům chybí dlouho slibovaná vyhláška, která má stanovit, jaké mají čerství absolventi fakult kompetence. Letos přitom poslanci a senátoři přijali novelu upravující vzdělávání lékařů. Zákon nově říká, že bez odborného dozoru smí lékař dělat jen takové úkony, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných při studiu. \""Ve vyhlášce to ale definováno nemáme,\"" upozornil na sjezdu ČLK vicepretident komory s tím, že chybí i další prováděcí předpisy.


Vzdělávání musí být efektivní a přátelské

Novela zákona o vzdělávání lékařů prošla i přes odpor a kritiku lékařů. Novela snížila počet lékařských specializací a zvýšila naopak počet základních studijních oborů. Upřesňuje v zákoně i způsob dohledu nad neatestovanými lékaři a to, jaké požadavky musí školitel a garant oboru splňovat.

Zástupci všech českých lékařů - tedy nedávno skončený sjezd delegátů ČLK - vyzvali všechny své členy v akreditačních komisích, \""aby prosazovali co nejjednodušší systém specializačního vzdělávání a bránili vytváření zbytečných nástavbových oborů a funkčních kurzů.\""

Na sjezdu komory se lékaři shodli, že \""jeden z nejzávažnějších důvodů odchodů mladých lékařů do zahraničí je složitý a nejasný systém specializačního vzdělávání.\"" Sjezd proto vyzval všechny lékaře, kteří se podílejí na tvorbě pravidel vzdělávání, aby dbali na jejich zjednodušení a zprůhlednění. Cílem je, aby pravidla byla pro mladé lékaře efektivní a současně přátelská.

David Garkisch

reklama

reklama


Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Tempus -
02/06/2026

Očkování a vyšetřování v zahraničních lékárnách. Jak je to v Evropě doopravdy?

Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) je zájmové sdružení právnických osob, jehož cílem je hájit společné zájmy velkých lékárenských řetězců v České republice a přispívat k rozvoji lékárenství. Asociace vznikla v roce 2015, zakládajícími členy byly Dr. Max (Česká lékárna holding), Benu ČR a Devětsil JST. Asociace se rovněž zapojila do mezinárodní spolupráce – v roce 2018 se stala zakládajícím členem European Federation of Pharmacy Chains (EFPC), která sdružuje obdobné organizace Česka, Slovenska a Maďarska. Od září 2024 vede asociaci Mgr. Irena Storová, bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.


reklama

reklama