Hlavička
Zprávy -
18/07/2018

Odvrácená tvář čínské medicíny: tygří vývar, penis i víno. Proč umírají tygři?

Ta zpráva se uprostřed Evropy zdá neskutečná – i v Česku se asi chovají a zabíjejí tygři a mnohá další vzácná zvířata pro potřeby čínské medicíny. Policie odhalila gang obchodníků, čerstvě zastřeleného tygra i desítky dalších těl a ostatků. Jde zřejmě o byznys kolem čínského šarlatánství.

reklama

reklama

Česko loni otevřelo své brány čínské medicíně. Zákon čínské léčitele povýšil mezi zdravotníky, ministerstvo schválilo projekt kliniky čínské medicíny uprostřed Fakultní nemocnice Hradec Králové a v Česku se měla tzv. tradiční čínská medicína dokonce studovat na vysoké škole. 

Tyto plány se letos hatí. Projekt kliniky se stěhuje (Plánovaná čínská klinika má potíže. Ministr ji chce vyhodit z nemocnice) a čínští léčitelé o svůj status zdravotníků zřejmě přijdou (Senát napravuje chybu. Dal stop pronikání čínské medicíny do lékařství).


reklama

Tygří jatka v Česku

Teď se čínská medicína v Česku projevila jiným a naprosto bizarním způsobem. Policie a celníci odhalili dobře organizovaný obchod s tygry a „léčivými“ preparáty z jejich těl a z mnoha dalších zvířat. Tři obvinění lidé skončili ve vazbě – mezi nimi i Ludvík Berousek (67), vzdálený příbuzný cirkusové rodiny Berousků. Po dalších aktérech obchodu se pátrá.

Policie a celníci zasahovali u Berouska v Zooparku Bašť a v pražské tržnici Sapa. Dva z obviněných jsou Češi. Ludvík Berousek podle policie tygry na porážku choval a dodával, další obviněný Čech, původně preparátor zvěře, je zpracovával. To obnášelo nejen porážku, ale i vyvržení tygra, stažení z kůže, vykostění, porcování a vaření tygřího vývaru. „Zpracovával tepelně kosti, které slouží k výrobě tygřích extraktů. My jsme zjistili, že toto vaření trvalo až dvanáct dní. Všechny části tygra byly zpracovány,“ uvedl na tiskové konferenci Robert Šlachta z Celní správy ČR.


Čerstvě zastřelený tygr, zmrazený ledňáček, poštolka i bobr

Organizátorem obchodu má být šestapadesátiletý Vietnamec, který pak tato „léčiva“ tradiční čínské medicíny přeprodával dál. Odběratele měl v Evropě, Česku i ve Vietnamu. Policie zatím ví o třech zabitých tygrech, ale toto číslo nemusí být konečné.

Jasným důkazem zvráceného obchodu je tělo čerstvě zabitého tygra, kterého při razii u Berouska policie odhalila. Byl zastřelen dvěma ranami – do krku a do oka. Kromě toho se na místě našly i další kůže velkých kočkovitých šelem. Ani tím ale hrůzné objevy nekončily, protože policie našla navíc dalších dvacet zmrazených těl. Byla mezi nimi i silně ohrožená přísně chráněná zvířata jako třeba ledňáček, bobr či tělo poštolky. 


Masox z tygra za tisíce po gramech

Že jde zřejmě o výnosný obchod, potvrzuje i částka 1,8 milionu, kterou policisté a celníci na místě zabavili. Podle nich stál celý tygr mezi 100 až 150 tisíci korun. Kůže se prodávaly za 50 až 100 tisíc. Jeden jediný dráp tygra se nabízel za 2 500 korun.

Největší byznys a zájem se – i podle čínské medicíny – ale točí zřejmě kolem mnohadenního vývaru z tygřích kostí. „Ten masox se dál prodával jeden gram za 1 500 korun. Množství masoxu a kostí z jednoho tygra se přitom odhaduje na dvacet kilogramů,“ vyjasnil ziskovost obchodu s touto čínskou „medicínou“ Robert Šlachta. 

Policisté navíc upozorňují, že podobných chovů i obchodů s tygry může být v Česku víc. Oficiálně se v Česku chová 140 tygrů a jenom čtyřicet z nich v zoologických zahradách. Zbytek je v soukromých chovech. Zajímavé je i srovnání délky jejich života. V oo to bývá podle České inspekce životního prostředí průměrně dvacet let, v soukromých chovech ale jen pět.


Číňané si cení tygra a draka. Jenom tygr je ale skutečný

Proč jsou vlastně tygři v tzv. tradiční čínské medicíně tak cenění? „V čínské kultuře existují dvě zvířata, která jsou velmi, velmi významná: jedním je drak a druhým tygr. Obě symbolizují sílu, krásu a kouzlo. Rozdíl je v tom, že tygr je zvíře, které je skutečným zvířetem,“ vysvětlila Grace Ge Gabrielová z Mezinárodního fondu pro dobré životní podmínky zvířat (IFAW), který se věnuje ochraně zvířat a přírody v Číně a Asii.

Prakticky všechny části tygřích těl se po staletí používaly v tzv. tradiční čínské medicíně. Podle lidových pověr léčí vředy, tyfus, malárii, úplavici, popáleniny nebo třeba revmatismus. Některé ostatky tygrů se nosí jako talismany nebo jako ochranná kouzla, kůže tygra zase bývá symbolem bohatství, zuby jsou ochranou proti vzteklině, varlata slouží k léčbě tuberkulózy. Velmi žádaný je také tygří penis, který se prodává jako afrodiziakum nebo lék na impotenci. Lidé ho konzumují buď v polévce, s rýží, drcený ve víně nebo naložený v tvrdém alkoholu. 


Tygří kosti na tygří víno

Ceněné jsou také tygří kosti, o nichž se zmiňovala policie při zveřejnění případu. Vyrábí se z nich několikadenní vývar, po němž zůstává sulc, který se pak nakládá do alkoholu, případně se nakládají rovnou kosti.

Výsledkem procesu je tzv. tygří víno. Ochranářka Grace Ge Gabrielová ho už před několika lety považovala za nový produkt, který měl upoutat další zákazníky čínského léčitelství. Analýza tygřích kostí přitom nikoli překvapivě prokázala, že obsahují především vápník a lze je tak snadno pro různé diagnózy nahradit prostými tabletami s vápníkem. 

Čína sice oficiálně zakázala používání tygrů a jejich těl jako léku v roce 1993, ale pověrčivost tradiční čínské medicíny stále přetrvává. „Existuje spousta lidí, kteří stále věří v tygří kosti. Tuto pověru je těžké zabít,“ domnívá se Grace Ge Gabrielová.


Čínská medicína? A tradiční? Kdepak, jen výmysl Mao Ce-tunga

Tygři zdaleka nejsou jedinou obětí tradiční čínské medicíny, ale spíše jednou z mnoha. Už před časem jsme o tom psali v článku Vyhubení nosorožců? Kvůli pověrám čínské medicíny vymírají i další druhy.

„Tradiční“ čínská medicína je mýtus. Ve skutečnosti je stará zhruba 70 let a v Číně ji postupně zavedl „velký kormidelník“, předseda komunistické strany Mao Ce-tung. Rozhodně při tom nešlo o pokrok, ale o krajně nouzové řešení. V komunistické diktatuře Číny se nedostávalo skutečných lékařů, zejména na venkově, kde žila většina obyvatel.

Mao Ce-tung se rozhodl kritický nedostatek lékařů nahradit jejich výrobou. V polovině sedmdesátých let vyškolil během několika málo měsíců celou armádu „tradičních čínských lékařů“. Titul získali ve tříměsíčních a pětiměsíčních kurzech. Čína tak měla během okamžiku dalších 150 tisíc lékařů a 350 tisíc zdravotníků. 

Ti by pochopitelně nedokázali vstřebat v rychlokurzech poznatky moderní medicíny, a tak jim komunisté namixovali „tradiční“ čínskou medicínu z metod, jako je vykuřování, aromaterapie, akupunktura či nejrůznější diety a užívání bylinek. Na zdravotní stav Číňanů to nemělo valný vliv, ale alespoň měli placebo lékařské péče. 


David Garkisch

Foto: MaxPixel.com, CC0


reklama

reklama

reklama

reklama