Proč čeští lékaři odcházejí do zahraničí?

Podle odhadů ročně odejde za prací do ciziny 350 až 400 českých lékařů, z toho polovina hned po ukončení fakulty. Pro stát i pro společnost je to velká ztráta. Pro zdravotnictví pak velký problém.

Co patří mezi hlavní důvody odchodu lékařů a dalších zdravotníků do zahraničí? Je to hned celý koktejl problémů, od nadměrné zátěže přes problémy s dalším vzděláváním, na které systém lékařům nedovolí dosáhnout, až po nízké ohodnocení jejich práce.


Motivům lékařů, kteří se rozhodli odejít za prací ve zdravotnictví do ciziny, se věnoval časopis Medical Tribune. Lze je shrnout i jednodušeji: lékaři i sestry odcházejí za lepším. Za lepšími pracovními podmínkami, za lepším ohodnocením i lepším vzděláním.


V Česku pro mě nebylo místo v přípravě na atestaci na ARO


Třicetiletá MUDr. Patricie Nedorostová, lékařka ARO Klinikum-Passau, je v Německu tři a půl roku a chystá se na atestaci. „Největší motivace k práci v Německu pro mě byla ta, že v Česku jsem neměla možnost udělat si atestaci,“ řekla Medical Tribune. V nemocnici v Plzni pro ni místo nebylo, musela by se stěhovat, tak proč ne rovnou do Německa?


V Německu se nestane, že se neuzná vzdělání, protože klinika nemá akreditaci


Čtyřiatřicetiletý MUDr. Štěpán Sulek, zástupce primáře na dětské a dorostové psychiatrii Hildburghausen, pracuje v Německu pět let. V Česku byl na fakultním pracovišti na formálně zkrácený úvazek, pracoval ale plný počet hodin.


Služeb mnoho neměl, jeho manželka v menší nemocnici mimo Prahu měla osm až jedenáct služeb do měsíce, nemohla po nich domů, to vše za lehce nadprůměrný příjem. Kariérní postup by u něj byl spojen s ještě větší pracovní zátěží, která by nebyla adekvátně ohodnocena.


Vyhnalo mě chaotické české zdravotnictví


Třiatřicetiletá MUDr. Eva Wallenfelsová, neuroložka v Asklepios Fachklinikum Teupitz u Berlína, pracuje v Německu pět let. V Česku prošla třemi nemocnicemi. K atestaci se začala připravovat na rehabilitaci v Kladrubech, odkud by musela přejít na dva roky v rámci povinného interního základu na neurologii. Odmítla stabilizační dohodu, kdy by jí klinika vzdělávání zaplatila, ale musela by se zavázat na pět let po atestaci. Z Kladrub proto odešla na neurologii do Benešova, kde měla až osm služeb do měsíce a žádnou pravidelnou příslužbu zkušenějšího lékaře na telefonu.


Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Medical Tribune.

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Vláda má problém: Zdravotní odbory vyhlašují stávkovou pohotovost

Sestry podporují lékaře: Dodržujme přesčasy, bojkot musí začít zdola!

Lékaři budou protestovat, dodrží přesčasy. Položí to nemocnice?