Průzkum: České seniory ohrožují vysoké dávky léků a jejich kombinace

Podfinancování zdravotnictví už nevědomky pociťují i senioři. Tříletý průzkum v domovech pro seniory ukázal, že je ohrožuje nekontrolované a vysoké nadužívání špatných léků. Navíc špatně ordinovaných. Nedostává se jim lékařů, sester i pečovatelů.

Problém starších lidí (nejen) v domovech pro seniory a dalších ústavech lze podle výsledků obsáhlého tříletého průzkumu shrnout celkem stručně. Kvůli podfinancování sociálních služeb jim chybí dostatečná ošetřovatelská péče i pravidelný lékařský dohled. Důsledkem je, že senioři často nesmyslně a zbytečně užívají vysoké počty léků. Navíc v nevhodných kombinacích, které je buď přímo ohrožují na životě nebo jim podlamují křehké zdraví.

Paradoxně je to nejen zbytečné a škodlivé, ale i drahé. Zkušenosti ze světa, kde tento problém u seniorů začali řešit, ukazují, že pravidelný dohled nad pacientovým užíváním léků, vede k významným úsporám. O sledování užívání léků se v ústavech povinně starají buď lékárníci-konzultanti, lékaři či přímo speciální komise. Výsledkem je nejen úspora za léky, ale i to, že jich senioři nemusejí pravidelně užívat takový koktejl. Snižuje to překvapivě počet úmrtí, úrazů, ale i depresí starých lidí.


Česká realita? V domovech seniorů chybí lékařská péče

České zdravotnictví ještě tuto cestu zdaleka nenastoupilo. Upozornil na to Ústav lékového průvodce - nezisková organizace, která mimo jiné dohlíží na lékovou politiku a poskytuje rady pacientům i zdravotníkům. Před třemi lety zahájila průzkum v nejrůznějších ústavech sociální péče, kde se starají o seniory. Výsledky jsou tristní. Farmaceuti zkontrolovali přes 7000 léků a každému klientovi vydali průměrně 2,4 doporučení k jejich změně.

Zatímco jinde v zahraničí musejí mít domovy pro seniory specialistu, který pravidelně kontroluje a případně omezuje seznam léků u konkrétních pacientů, česká realita je velmi odlišná. I když ústavy pro seniory nejsou nemocnice, svým klientům lékařskou péči zajistit musí.

"Obvykle to probíhá tak, že najdou praktického lékaře, ten si zařadí klienty do své kartotéky a předepisuje jim léky.  Podle neoficiálních informací často lékař ani pacienty nevidí a preskripce je čistě formální, či k návštěvám dochází na 2-3 hodiny týdně, přičemž zařízení má až 200 klientů. Jindy se ústavu ujme větší nestátní zdravotnické zařízení – v tom případě se v péči střídají různí lékaři, takže klienti žádného svého praktického lékaře ani formálně  nemají," popisuje současný stav Ústav lékového průvodce na svém webu.


Průměr seniorů? Osm léků denně. Ani nevědí proč

Není sám. Na problém upozorňují i špičkoví kliničtí farmaceuti. Například tým doktorky Milady Halačové z pražské Nemocnice Na Homolce, který byl partnerem projektu. Milada Halačová situaci popisuje stejně tvrdě: "Výsledky zjištění ukazují, že senioři v domovech užívají v průměru osm různých druhů léků na předpis denně. U řady klientů není dohledatelné z dokumentace, proč konkrétní lék užívají. Jde o kritickou hranici, kdy by měli být klienti pravidelně sledováni lékařem z důvodu přehodnocení účelnosti a bezpečnosti podávané medikace. Praxe však ukazuje, že většina klientů se dostává ke konzultaci s praktickým lékařem až v okamžiku, kdy se objeví problém."

Když její tým zkoumal zdravotnické dokumentace seniorů, zjistil, že starší pacienti užívají léky nevhodné k jejich věku nebo diagnóze. Navíc ve špatných dávkách, které vyvolávají nežádoucí vedlejší účinky. Chyběly jim naopak léky, které potřebovali. 


Ztracení křehcí lidé, na které není čas

Konkrétní případy to dokládají. "Svědčí o otřesené dostupnosti primární zdravotní péče, o závažném počtu medicínsky nepochopených, problematicky léčených křehkých lidí, na něž není čas, kteří jsou ztraceni mezi nespolupracujícími specialisty, kteří někdy trpí více léčbou než nemocí a jindy zůstávají zbytečně bez účinné podpory," kritizoval současný stav v domovech pro seniory geriatr a internista Zdeněk Kalvach, který se na projektu Senior podílel jako garant. 

Že v předepisování léků chybí kontrola i pravidla, potvrzuje přímo z praxe praktický lékař v domově pro seniory Petr Bouzek. "Ačkoli se obvykle dozvím, jaké léky klientovi předepisují moji kolegové ambulantní specialisté, či lékaři v rámci hospitalizace, mám jen velmi omezené možnosti tuto léčbu racionalizovat, pokud si na své léčbě kolegové trvají," popsal další z trablů Petr Bouzek, který je také předsedou Společnosti lékařů a zdravotníků v sociálních službách ČLS JEP.


Domovy i klienti mají o sledování léků zájem

Možná ale svítá na lepší časy. Problém si začínají uvědomovat nejen lékaři a ústavy pro seniory, ale také sami jejich klienti. Sledování farmakologie svých klientů zavedl například domov pro zrakově postižené Palata. A o neobvyklou službu je veliký zájem. Výhodné je to i pro domov. "Do sledování farmakologie jsme se zapojili, abychom předcházeli možným zdravotním komplikacím a s nimi spojenou vyšší náročností při zajištění služeb klientům domova," řekl jeho ředitel Jiří Procházka.

Zájem o službu potvrzuje také ředitelka Ústavu lékového průvodce Ivana Plechatá. "Je velmi potěšující, že se domovy samy hlásí a žádají o konzultace a ověření medikace u svých klientů. O konzultace žádají i praktičtí lékaři v domovech," uvedla ředitelka, která si ale zároveň posteskla, že její organizace hledá dárce a sponzory pro svůj provoz na další roky.

David Garkisch



Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Pokud lékařům a sestrám nezaplatíme, Německo je pohltí