Svět zkouší vakcínu proti ebole. Možná nám ale hrozí úplně jiný zabiják

V Africe znovu vypukla epidemie eboly a svět se ji pokouší potlačit novou experimentální vakcínou. V Indii mezitím zabíjí virus, o kterém většina lidí ani neslyšela: nipah. Patří do skupiny virů, které podle vědců mohou pro civilizaci znamenat mnohem větší hrozbu.

Krvácivá horečka ebola je jednou z nejnebezpečnějších nákaz, s nimiž se kdy lidstvo setkalo. Jméno získala podle řeky Eboly v Kongu, kde ji vědci v hustých tropických pralesech v roce 1976 poprvé objevili. Virus eboly je vysoce nakažlivý a zabíjí až 90 procent všech nemocných.

Od chvíle, kdy ebola získala své jméno, už Kongo zažívá její devátou epidemii. Ta vypukla začátkem května a Světová zdravotnická organizace (WHO) proti ní tentokrát nasadila experimentální vakcínu.

Situace je o to vážnější, že se ebola tentokrát dostala do velkého města Mbandaka na řece Kongo, které má zhruba tolik obyvatel jako Praha. Nakazili se i zasahující zdravotníci a ve městě existují asi tři nebo čtyři epicentra nákazy. 


Spasí experimentální vakcína svět před ebolou?

To je v boji proti epidemii eboly důležité. Virus se totiž přenáší kontaktem. Prvotními přenašeči jsou zpravidla kaloni, býložraví bratranci netopýrů. Má se za to, že svými slinami kontaminují ovoce, které pak sežerou opice. Od těchto dvou druhů se kontaktem s tělesnými tekutinami, sekrety nebo krví mohou nakazit i lidé. 

Mezi lidmi se pak ebola šíří stejným způsobem – tělesnými tekutinami. V Africe není neobvyklé, že se dotyky při pohřebních rituálech nakazí od mrtvého další příbuzní a blízcí. Jen zajímavým detailem pak je to, že muži, kteří ebolu přežijí, ji ještě téměř dva měsíce mohou dál šířit prostřednictvím spermatu. Nemocní mají horečky, průjmy, zvracejí a mohou trpět vnitřním i vnějším krvácením. A zpravidla nakonec zemřou.

To, jestli se podaří vakcínami epidemii eboly v rovníkové Africe potlačit, bude podle WHO jasné během několika týdnů. Zatím do Konga dorazily tisíce vakcín. Přednostně jsou očkováni zdravotníci a lidé, kteří přišli s nakaženými do styku.


Ebola? A už jste někdy slyšeli o viru nipah? 

Jakkoli je pro současníky ebola synonymem někdejší morové „černé smrti“, má i své slabiny. Překvapivě jsou právě v tom, jak účinně zabíjí. A jak moc. Pokud se podaří izolovat nemocného a jeho okolí, nemá se virus na koho dalšího přenášet. Většinu svých nositelů ebola navíc brzy zabije. Evolučně to tedy není pro virus příliš výhodné.

Trochu v mediálním stínu eboly právě teď zabíjí jiný virus v Indii. Lékaři ho objevili teprve v roce 1999 v Malajsii. Podobně jako ebola dostal jméno po blízké vesnici, kde zabíjel poprvé: Nipah. Virus není smrtící jako ebola, přesto hned napoprvé zabil zhruba sto lidí ze tří stovek nakažených. Tentokrát v jižní Indii na nipah zemřeli s jistotou tři lidé, o šesti mrtvých se spekuluje a další lidé byli přijati do nemocnic s příznaky infekce. 

Nipah se šíří podobně jako ebola – kontaktem s nemocnými zvířaty nebo lidmi. Podle vědců se poprvé v Malajsii na lidi přenesl z prasat. V Indii je tentokrát přenašečem na lidi opět kaloň.

Na rozdíl od eboly proti viru nipah neexistuje vakcína. Zabíjí asi polovinu nemocných a projevy se také podobá ebole: vysoké horečky, bolesti hlavy, potíže s dýcháním, křeče, zvracení, případně kóma a smrt. WHO virus nipah zařazuje mezi deset nejnebezpečnějších virů, u kterých hrozí, že přerostou v epidemii. 


Nová pandemie bude nejspíš tichá a nenápadná. A všude

Je asi v lidské přirozenosti soustředit se na ty nejsmrtelnější hrozby, ale nová studie ukazuje, že větší nebezpečí by mohlo světu hrozit od méně nebezpečných virů, které zřejmě trochu podceňujeme.

Vědci z amerického Johns Hopkins Center for Health Security vydali zprávu, která na toto nebezpečí upozorňuje. Zmiňují v ní i virus ebola a virus zika a upozorňují, že zrovna v těchto dvou případech je nemoc omezená způsobem svého šíření. U eboly je nutný dotyk s nemocným, virus zika potřebuje k přenosu komáry.

Opravdu nebezpečná epidemie by podle jejich zprávy vypadala trochu jinak. Především by se mezi lidmi šířila vzduchem, byla by vysoce nakažlivá, a přitom by nezabíjela tak rychle, ani tak moc jako třeba ebola. Nemocní by byli nakažliví ještě předtím, než by na sobě mohli pozorovat příznaky. A aby se epidemie mohla ideálně šířit, mělo by jít o takový patogen, proti kterému většina lidí nebude mít imunitu.


Španělská chřipka jako předobraz?

Epidemiolog a expert na bioterorismus Amesh Adalja, který tým vědců vedl, v této souvislosti připomněl španělskou chřipku. Její epidemie zachvátila svět přesně před sto lety. Bylo to na konci první světové války, která k jejímu rozšíření významně přispěla.

Ovšem zatímco válka zahubila za čtyři roky asi patnáct milionů lidí, španělská chřipka za pouhých několik měsíců zabila až 100 milionů lidí. Více si můžete přečíst v článku Před sto lety udeřila španělská chřipka. Proč byla tak smrtící?

Tým vědců z amerického Baltimoru přitom upozornil, že i přes vysoký počet obětí měla španělská chřipka mezi nemocnými úmrtnost „jen“ asi 2,5 procenta. Ve srovnání s ebolou by mohla vypadat neškodně, ale splnila jiná výše zmíněná kritéria: šířila se vzduchem, rychle, nakažlivě, nenápadně a lidé proti ní neměli imunitu.


Který virus udeří?

Tak nějak by podle vědeckého týmu z institutu Johns Hopkins Center for Health Security mohla vypadat i příští celosvětová globální pandemie. Od této úvahy odvodili i možné podezřelé. Mohly by jimi být RNA viry, tedy běžné viry blízké například i rýmě, které neustále mutují.

Mezi tyto viry patří nejen výše zmíněný nipah, se kterým se právě potýkají v Indii, ale také třeba obyčejná chřipka. I ta neustále mutuje mezi lidmi, prasaty a ptáky. Jenže chřipce se alespoň dostává pravidelné pozornosti a každoročně se proti jejím mutacím vyvíjejí nové vakcíny. Více například v článku Pozor, chřipka opravdu zabíjí! Jedinou ochranou je očkování.

Podle zprávy amerických epidemiologů by lidstvo mělo podobnou pozornost věnovat i dalším pneumokokovým infekcím, enterovirům a rhinovirům. K tomu, upozorňují, je důležitá také správná diagnóza. Pacienti by tak neměli odcházet od lékaře jen s diagnózou nachlazení, ale s testem na konkrétní patogen.

David Garkisch

Foto: Pxhere, CC0 Public Domain


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Svět má novou oficiální nemoc: Závislost na hraní počítačových her

Babiš slíbil zdravotníkům plošné zvýšení platů. Nic z toho nebude