Umírání bude v Česku příjemnější. Nastartují mobilní hospice revoluci?

Drtivá většina lidí by si přála zemřít doma a mezi svými blízkými. Jen málokomu se to splní - Češi umírají spíše v neosobním prostředí nemocnic. Letošek to ale možná změní. Mobilní hospice vedle ministerstva teď výrazně podpořila i největší pojišťovna VZP.

O umírání asi není možné přinést příliš dobrých zpráv. Tahle k nim ale bezesporu patří. Největší česká pojišťovna VZP dala po pečlivém tříletém zkoumání zelenou mobilní hospicové péči. Pacientům v závěru života bude hradit dvakrát delší péči v domácím prostředí než dosud.

Ještě loni měl nárok na péči mobilního hospice (lékař, sestra) umírající dospělý jen na jeden měsíc. Pokud umíralo dítě, bylo to 90 ošetřovatelských dnů. Mělo to vést lékaře k tomu, aby do domácí péče posílali pacienty až skutečně v terminální fázi života. Teď tyto lhůty VZP dvojnásobně prodloužila. Dospělí budou mít nárok na 60 dní péče, děti dokonce na 180 dnů.


Lepší umírání v hospici nebo doma

V krátké době je to další výrazný impuls pro paliativní péči, jak se péče o umírající nazývá. Podporu mají jak hospice, kam lidé odcházejí zemřít, tak mobilní hospice, kdy lékař nebo sestra, případně oba, dojíždějí za umírajícím domů.

Nejde jen o to, že by se tak naplnilo často skutečně to poslední přání umírajících. Je to taky výrazně levnější, než když pacienti v konečné fázi života končí v nemocnicích. Potvrdil to tříletý pilotní program České společnosti paliativní medicíny, ministerstva zdravotnictví a pojišťovny VZP.


Levněji než v nemocnici

Program ověřoval, jak mobilní hospice fungují, jaký je jejich přínos pro pacienta a jaké náklady taková péče přinese. Výsledky jsou více než uspokojivé. Až 97 procent pacientů v programu tak mohlo dožít doma. Mobilní hospice jim zajistily kvalitní dohled, péči i přísun léků, zejména proti bolesti. A to všechno levněji než v nemocnici!

"I přes náročnost individuální zdravotní péče o pacienta v domácím prostředí nedochází k navýšení finančních nákladů. Taková péče je dokonce o zhruba 300 korun na den péče levnější," potvrdil Ondřej Sláma, předseda České společnosti paliativní medicíny České lékařské společnosti J.E. Purkyně.


Institut hospiců se dostal do zákona

Díky těmto výsledkům se hnuly ledy a hospicům svítá na lepší časy. A pokud je to tak možné říci, i všem pacientům, kteří si přejí odchod ze života doma a mezi blízkými. Takový konec by podle průzkumů chtělo kolem 80 procent lidí. Ve skutečnosti ale 65 procent lidí umírá v nemocnici.

"To z nás dělá evropské šampiony v nákladném a často nechtěném umírání na akutním nemocničním lůžku. Fakt, že umíráme na lůžkách akutní péče, nemá klinické ani ekonomické zdůvodnění," říká Ondřej Sláma, předseda České společnosti paliativní medicíny.

Pilotní program přesvědčil i poslance a tak loni schválili novelu zákona o zdravotních službách. Institut hospiců tak natrvalo zakotvil v zákoně. A nejen to. Mobilní paliativní péče se dostala od letošního ledna na seznam zdravotních výkonů a do úhradové vyhlášky. To všechno dohromady znamená, že by tato péče měla být v českém zdravotnictví mnohem dostupnější než dosud.


Hospiců bude přibývat. I těch mobilních

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) to teď dvojnásobným prodloužením hrazené péče o umírající doma potvrzuje. Mezi ostatními pojišťovnami je VZP na tomto poli ostatně průkopníkem. Jako jediná hradí paliativné péči už od roku 2015 a v současné době má smlouvu s dvaceti mobilními hospici. 

"Zbývajících šest zdravotních pojišťoven se teprve rozkoukává a postupně se zřejmě bude snažit tuto konkurenční výhodu VZP alespoň částečně dohnat," tvrdí mluvčí VZP Oldřich Tichý. Pro pacienty je to ale příznivá zpráva - počty i služby mobilních hospiců budou růst. 


Čeho se na umírání bojíme? Často i samoty

Slovo hospic pochází z latinského výrazu pro útulek. Existovaly už ve starém Římě a ve středověku, kdy to byly přístřešky pro odpočinek poutníků, porody těhotných žen i útulky k umírání. Předchůdci moderních hospiců byly domy pro umírající v Anglii devatenáctého století. První novodobý hospic ale vznikl až v roce 1967. V Česku pak až v roce 1995 díky úsilí lékařky Marie Opatrné, která české hospicové hnutí založila. 

Podle průzkumů (viz umirani.cz) si přeje umírání doma 78 procent z nás. Když mají lidé odpovědět, čeho se na umírání obávají, vedou tyto body: ztráta důstojnosti (47 %), bolesti (41 %), odloučení od blízkých (28 %) a také osamocenosti (21%). Z těchto čísel vyplývá, že české zdravotnictví nakročilo dobrým a žádaným směrem. 

David Garkisch


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Pokud lékařům a sestrám nezaplatíme, Německo je pohltí