Vše, co jste (ne)chtěli vědět o kouření. Jak na závislost?

Kouření je drogová závislost a nemoc. Jen minimum kuřáků se dokáže zbavit cigaret samo. Čísla dokazují, že s pomocí poraden a léků se úspěch výrazně zvyšuje.

Situaci s kouřením v Česku letos výrazně ovlivnil plošný zákaz kouření ve všech restauracích a barech. Zkušenosti ze světa ukazují, že už toto opatření vede ke statisticky významnému snížení infarktů a mrtvic. Přesná čísla však budou k dispozici až při meziročním srovnání statistik příští září. 

Faktem však zůstává, že v Česku stále nemalá část obyvatel této závislosti podléhá. A další noví kuřáci se k nim stále přidávají. Závislých na tabáku je tak v populaci více než milion a půl. Vyplynulo to ze zajímavé přednášky docentky Evy Králíkové, která je předsedkyní Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku: 


Léčba závislosti na tabáku v Česku

Kouření, rozumíme tabáku, není jen zlozvyk, s nímž může každý přestat, kdy chce. Je to silná závislost, chronické a relabující onemocnění, navíc z více než poloviny geneticky podmíněné. Podle Mezinárodní klasifikace nemocí diagnóza F17 – Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku, F17.2 – syndrom závislosti. Ten se týká asi 80 % kuřáků, tedy zhruba 1 600 000 osob. 

Naprostá většina dospělých kuřáků by raději nekouřila, ale právě silná závislost jim v tom brání. Stejně to ale každý rok zkouší 32 % kuřáků, tedy asi 640 000 osob: jenže téměř nikdo z nich nevyhledá odbornou pomoc a úspěšnost  (= rok od poslední cigarety) pokusu „jen tak“ je bohužel velmi malá, kolem 4–5 %. I tak to ale znamená, že po roce nekouří zhruba 32 000 z nich. Intenzivní léčba (intervence + farmakoterapie) může být až desetkrát účinnější, tedy kolem 40 %. 

Kdyby se všichni, kteří zkoušejí přestat kouřit, léčili takto, bylo by to každoročně kolem 256 000 exkuřáků. Kapacita takové léčby však u nás není dostatečná, jediné pracoviště, které se plnou pracovní dobu věnuje jen kuřákům (Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN), má kapacitu 500 pacientů ročně, ostatních 40 center v republice dohromady také, celkem se tedy intenzivně léčí každý rok jen asi tisícovka kuřáků. 


I když je úspěšnost 40 %, je to „jen“ 400 exkuřáků oproti 32 000 exkuřáků z těch 640 000, kteří to zkoušeli „jen tak“. Tím vzniká optický klam: všichni kolem mne přestali sami, jen já jsem neschopný, nebo: proč bych někam chodil, dělá se to bez pomoci. Většina kuřáků zkouší přestat opakovaně – opravdu to není lehké, a proto existuje odborná pomoc v různých variantách. Může to být některé z Center pro závislé na tabáku, kde je péče hrazena ze zdravotního pojištění a skládá se z intervence o tom, jak změnit své denní návyky, a z doporučení léků proti abstinenčním příznakům. (Ne proti kouření! Zázrak nečekejte!)

S léky je abstinence násobně úspěšnější

Léky ovšem významně pomohou – v závislosti na míře intervence zdvojnásobují úspěšnost (nikotin, bupropion) nebo ji dokonce ztrojnásobují (vareniklin). Můžeme připomenout, že například hlad a zvyšování hmotnosti jsou také abstinenčním příznakem a je to dobrý důvod užívat léky asi 6 měsíců, můžeme tak zabránit například zvýšení hmotnosti. 

Existuje také více než 100 poradenských center v lékárnách, měl by poradit kterýkoli lékař, případně lze zavolat Národní linku pro odvykání kouření 800 350 000 nebo si stáhnout mobilní aplikace, v češtině a zdarma je např. „Quitnow!“. Všechny kontakty najdete na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz včetně přehledu, které zdravotní pojišťovny přispívají na léky. 

Nepolepšitelným kuřákům snus nebo vaporizér

Zajímavá je i nákladová efektivita této léčby: LYG (life year gained) přijde asi na 1300 Kč. Ani intenzivní léčba však nepomůže všem, a je tedy namístě uvažovat o snížení rizika, harm reduction (HR): závislý kuřák by měl mít možnost dostat svou drogu, nikotin, méně rizikovou formou než z hořícího tabáku. 

To by mohl být jednak bezdýmný tabák (porcovaný tabák, snus), jehož roli v bezprecedentním snížení mortality prokázalo Švédsko, nebo ještě méně rizikové vapování (elektronické cigarety).

Jakkoli zatím smysluplná regulace chybí, riziko elektronických cigaret je nejméně o 95 % nižší než kouření, riziko pro okolí je blízké nule. Tedy mohly by být řešením pro ty kuřáky, kteří nedokázali přestat jinak: to potvrzuje Velká Británie, která vapování nikotinu podporuje a kde je letos již více než polovina z téměř 3 milionů uživatelů elektronických cigaret exkuřáky, tedy těmi, jimž vapování nikotinu pomohlo zbavit se cigaret. 

Prof. MUDr. Eva Králíková, Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN a Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN

(Text pochází z přednášky docentky Evy Králíkové na mimořádném semináři ČLK Kouření – zdravotní, sociální aspekty a legislativní změny. Konal se 13. června 2017 v Senátu Parlamentu České republiky pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha. Seminář garantovali prezident ČLK MUDr. Milan Kubek a prof. MUDr. Eva Králíková, CSc. Text přetiskl i časopis ČLK Tempus Medicorum ve svém dvojčísle 7,8/2017.)

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Obezita? Máte nárok na nutričního terapeuta nebo bandáž žaludku?