Nedávnou smrt posledního nosorožce bílého lze číst i jako hrůznou zprávu o dopadech tradiční čínské medicíny. Nosorožci doplácejí na svůj roh, v ohrožení jsou ale i tygři, želvy, medvědi, luskouni a mnoho dalších druhů. Tmářské léčitelství vede k jejich vybíjení.
reklama
reklama
Poslední žijící samec nosorožce severního bílého Súdán se stal smutným mementem pro celé lidstvo. V závěru života měl nepřetržitě ozbrojenou ochranku a dožíval v keňské rezervaci Ol Pejeta. Nakonec musel být utracen, protože jeho zdravotní stav se začal prudce zhoršovat a už se nedokázal ani postavit.
Jedinou nadějí jeho druhu je už jen Súdánovo zmrazené sperma a umělé oplodnění. V Keni žijí jeho poslední dva potomci - samice Fatu a Najin. Smutný osud jedinečného tvora byl jasný dlouho dopředu. \""Když přijdou lidé k Sudánovi, někteří z nich pláčou,\"" popisoval reakce návštěvníků jeho ošetřovatel. Starý nosorožec nebyl agresivní, nechal se hladit a drbat na břiše.
reklama
Nosorožčí roh je dražší než zlato
O tom, proč tento druh už prakticky vyhynul, není sporu. Může za to naprosto nesmyslná honba za údajnými léčivými vlastnostmi rohu nosorožců. Zaznělo to ostatně i při pohřbu Súdána, při kterém vlála také česká vlajka. Samec totiž prožil většinu života v královéhradecké ZOO, odkud se v roce 2009 přestěhoval do Keni. Na přirozené početí dalších potomků byl ale nejspíš příliš starý. Zemřel ve svých pětačtyřiceti letech.
Súdán měl více štěstí než jiní jeho druhu. Zemřel stářím. Ostatní umrají zpravidla rukama pytláků, kteří jim vzápětí motorovou pilou uříznou roh. Tato medicínsky bezcenná rohovina je na černém trhu dvakrát dražší než zlato. Složením je přitom skoro stejná jako lidské nehty nebo vlasy.
Rozvojový svět je odkázaný na léčitele. Trpí zvířata
Číňané a Asiaté obecně věří tomu, že rozemletý prášek z nosorožčího rohu léčí srdce, játra, žaludek, krvácení a dokonce i AIDS nebo rakovinu. Jde o tradici starou zhruba dva tisíce let, kterou do světa v posledních desetiletích rozšířila tzv. tradiční čínská medicína.
Čína sice po mezinárodním tlaku už v devadesátých letech prášek z nosorožčího rohu oficiálně z medikamentů vyškrtla, ale nesmyslná víra v zázračné účinky rohoviny přetrvává. Nejde přitom jen o víru, ale mnohdy i o nutnost. Zatímco v Evropě nebo Americe lidé vyhledávají čínské léčitelství jako alternativu, v rozvojových zemích jiné lékařství často ani není.
Čínská medicína jako hybatel pytláctví
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je 80 procent lidí v rozvojových zemích odkázáno na tradiční medicínu. \""Zároveň se odhaduje, že až 13 procent tradičních medikamentů čínské produkce obsahuje látky přímo odvozené od zvířat,\"" tvrdí profesor Roger Byard, který na toto téma s kolegy zpracoval rozsáhlou studii publikovanou ve Forensic Science Medicine and Pathology.
Ta doslova varuje před tzv. tradiční čínskou medicínou, která je silným hybatelem pytláctví a pašování. Dosud byla podle profesora Byarda přehlížena, protože ochranářská opatření ve vyspělých zemích jsou zaměřená spíše na sběratele a chovatele.
Prášek z tygra jako všelék. Použijte klidně i psí kosti
Nosorožci jsou přitom jen nejviditelnějším druhem, který kvůli čínskému šamanství trpí a hrozí mu vyhubení. V ohrožení jsou třeba také tygři. Tradiční čínská medicína doporučovala prášek z jejich kostí a orgánů jako všelék až do roku 1993. Dnes místo toho propaguje náhražku ze psích kostí nebo orgánů rypoše lysého.
Víra v zázračné účinky preparátů z tygrů ale přetrvává, a tak se podle čínské medicíny stále užívají oči tygrů proti epilepsii a malárii, jejich zuby proti vzteklině nebo varlata proti tuberkulóze. Vývar z tygřího penisu má léčit impotenci a dokonce i tygří trus se užívá na popáleniny, tetanus nebo pro léčbu alkoholismu.
Medvědům berou žluč zaživa. I desítky let
Náhražkou za nedostatkové tygry se stávají také levharti a další velké šelmy. Obzvlášť hrůzostrašný osud mají v Číně medvědi, zejména ohrožený ušatý a malajský medvěd. Čínská medicína využívá především jejich žluč a žlučníky.
Podle odhadů kvůli tomu žije na \""farmách\"" v Číně až 12 000 medvědů. Jsou drženi v malých imobilizačních klecích a žluč je jim odebírána zaživa odkapáváním přes otvor do žlučníku. I v tak hrůzostrašných a bolestivých podmínkách dokáží medvědi žít desítky let. Jejich žluč má léčit horečku, kožní nemoci, hemoroidy nebo třeba tišit bolest.
Luskouni doplácejí na pověry. Cení se jejich šupiny
Čínská medicína je i příčinou ohrožení dalších pozoruhodných tvorů - luskounů. Jejich smůla je v tom, že jde o jediného savce na světě, který má tělo pokryté šupinami a proto se k němu váže spousty mýtů a pověr. Nejvíce ceněné v čínské medicíně jsou právě jeho šupiny, které mají léčit rakovinu i akné. Polévka z luskounů pak údajně pomáhá proti impotenci. Nic z toho pochopitelně nefunguje.
Luskouni žijí v Asii a v Africe. Jenže počet těch asijských kvůli pašerákům začal extrémně klesat. Teď je lovci loví už i v Africe a proto se jim před dvěma lety dostalo nejvyšší možné ochrany v rámci úmluv CITES. Za luskouna mají pašeráci v přepočtu zhruba kolem 150 000 korun a podle odhadů jich za poslední dekádu bylo prokazatelně pašováno více než milion.
Nosorožci tak nejsou zdaleka první ani poslední obětí praktik tradiční čínské medicíny. Její šíření a propagace je i podporou pytláctví a obchodu se vzácnými zvířaty.
David Garkisch
Foto: ilustrační foto, pixaby.com, CC 00
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama