Záchranka v Praze slaví 160 let. Je nejstarší v Evropě

"Ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně," znělo heslo Pražského dobrovolného sboru ochranného. Čítal zpočátku jen 36 statečných dobrovolníků a byl nejstarší záchrankou Evropy.

article

Pražský dobrovolný sbor ochranný byl opravdu zajímavou směsicí nadšenců. Založili ho 8. prosince 1857 a původně ho tvořilo 36  dobrovolníků. Ti byli různých profesí i různého společenského postavení a zprvu jen tři z nich patřili mezi zdravotníky. Mezi zakládajícími členy byl například i továrník František Ringhoffer. Od přihlížejících lidí se členové ochranného sboru lišili jen bronzovou medailí na oblečení. Tato skupina nadšenců položila základy dnešní Zdravotnické záchranné službě hl. m. Prahy, která si dneškem připomíná 160 let své existence.

Vývoj k dnešním profesionálním záchranářům byla ale ještě velmi dlouhý. Další významný krok na sebe nechal čekat přes třicet let. V roce 1890 Prahu zasáhly ničivé povodně. I tehdy pomáhal ochranný sbor. Na pomoc mu zapůjčili vybavení z Vídně, které nakonec ale v Praze už zůstalo. Od té chvíle už mohl spolek zasahovat i jindy než jen při požárech a povodních.


První sanitku záchranářům zapůjčili

Do vývoje záchranky zasáhl i technický pokrok. V roce 1911 dobrovolným záchranářům Pražská městská pojišťovna pořídila a zapůjčila první sanitní automobil, který kdy brázdil pražské ulice. Stál tehdy závratných 17 586 korun. Do té doby a ještě dlouho potom vozily pacienty koňské povozy. Poslední byl vyřazen až v roce 1923. O rok později pak všechny pražské sanitky získaly povolení k použití "fanfárové trubky", ochranný spolek se stal obecní službou a záchranáři prvními profesionály.

Další zlom v historii pražské záchranky přišel s komunisty. Sbor v roce 1948 znárodnili a přeměnili na tzv. Záchrannou stanici. Sídlo záchranky přesunuli do ulice Dukelských hrdinů, kde zůstalo dalších padesát let. Nyní záchranka sídlí v Korunní ulici a v budoucnu se přestěhuje do nového sídla na Palmovce.


První tísňová linka, první vrtulníky a systém rendez-vous

V roce 1973 pak přišlo zřízení první celostátní tísňové linky 155. Od roku 1987 je v Praze zavedena Letecká záchranná služba a lékaři poprvé začali k pacientům létat záchranářskými vrtulníky. Ve stejný rok pražská záchranka přejala po francouzském vzoru tzv. rendez-vous systém, kdy lékař vyjíždí k pacientům v osobním voze a případně za ním přijíždí i sanitka. Prvními lékařskými vozy byly legendární Tatry 613.

Pád komunistického režimu znamenal pro záchranáře další pokrok. V roce 2002 například přijali koncepci sanitek tzv. skříňového typu, které jsou prostornější, komfortnější a bezpečnější pro pacienty i posádku.

O rok později pražští záchranáři poprvé zavedli tzv. TANR, tedy telefonicky asistovanou neodkladnou resuscitaci při zástavě srdce. Následná studie pak poiprvé na světě potvrdila, že takový postup zvyšuje naděje na kvalitní přežití o 67 procent. Metodika pražských záchranářů pak byla zavedena celostátně.

Posledním zlomem byl zřejmě minulý rok, kdy se - oproti jiným krajům trochu opožděně - mohly do řad záchranářů poprvé přihlásit i ženy. Dnes jich slouží patnáct, další mají nastpoupit příští rok. Více například v článku Nová základna záchranářů pomůže do uniforem ženám. Často jsou lepší.


Zajímavá čísla o záchrance...

Záchranáři a lékaři pražské záchranky uskuteční denně 330 výjezdů, což za rok dělá přes 120 000 výjezdů, při kterých ošetří na 112 000 pacientů. Operátorky denně přijmou okolo 600 volání na tísňové linky. Za rok operátor zvedne a položí sluchátko v průměru 40 320krát.

U případů s nejvyšší naléhavostí jsou posádky na místě do 8 minut a v 95 procentech případů dorazí k pacientovi do 15 minut. Podle instrukcí operátorek po telefonu nebo v péči posádek se ročně narodí 60 dětí. Z celkového počtu pacientů se zastaveným srdcem je v Praze 80 procent z nich resuscitováno laiky na místě podle instrukcí operátorky ještě dříve, než dorazí záchranáři. Celosvětový průměr je pouze 25 procent. Loni proběhlo v Praze 717 telefonicky asistovaných resuscitací.

Vozy pražské záchranky najezdí ročně 2,5 milionu kilometrů, jedna z posádek ujela za měsíc přes 9 500 kilometrů. Takové vytížení se na sanitkách podepisuje, takže by každý rok měla záchranka koupit 15 nových sanitek. "V roce 2021 by měla mít záchranka 80 moderních sanitek, jejichž stáří nebude vyšší než šest let a nebudou mít najeto více než 300 000 kilometrů," plánuje  Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

David Garkisch


Kdo je kdo na záchrance


Zdravotnický záchranář – Absolvent specializačního studia na vyšší odborné nebo vysoké školy. Slouží ve 12hodinových směnách ve dvoučlenné posádce, kterou tvoří zdravotničtí záchranáři nebo zdravotnický záchranář a řidič vozidla ZZS. Samostatně vyjíždějí k 90 procentům případů, které záchranka řeší.

Zdravotnický záchranář pro urgentní medicínu – Zdravotnický záchranář, který absolvoval další specializační kurz. Při záchraně pacientů má širší kompetence ať už v podání léčiv či využití zdravotnických pomůcek než běžný záchranář.

Řidič vozidla zdravotnické záchranné služby – Absolvoval specializační 650 hodin trvající kurz obsahující jak teoretickou, tak praktickou výuku.  Má řidičské oprávnění minimálně skupiny C1. Je zdravotnickým pracovníkem.

Lékař – Za pacienty vyjíždí k nejnaléhavějším případům v rychlém osobním voze v doprovodu řidiče či zdravotnického záchranáře. Slouží ve 12hodinových směnách. Záchranáři s lékaři rovněž telefonicky konzultují podání léků pacientům. 

Operátorka – Na pražském zdravotnickém operačním středisku slouží ve 12hodinových směnách 6–8 operátorek. Přijímají a vyřizují hovory na tísňových linkách, po telefonu poskytují laikům instrukce pro neodkladnou první pomoc, ale i informace o možném postupu při méně závažných zdravotních problémech. Vysílají na místo výjezdové skupiny, koordinují součinnost v rámci Integrovaného záchranného systému, koordinují směrování pacientů, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči.

Inspektor – Zdravotnický záchranář, který podporuje provoz a řeší mimořádné situace, kdy se stává vedoucím zdravotnické složky. Koordinuje činnost na místě a spolupráci se složkami Integrovaného záchranného systému.  V souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace provádí namátkové kontroly. Řeší konfliktní situace a další obtíže ve službě.

Koroner – Lékař, který provádí prohlídky těl zemřelých mimo zdravotnická zařízení, konstatuje smrt osoby, určuje pravděpodobnou dobu a příčinu úmrtí, rozhoduje o provedení pitvy. Informuje pozůstalé a předává kontakty na potřebné instituce.  Za rok se pohybuje počet výjezdů kolem 2600.

Peer – Speciálně vyškolený záchranář/lékař/operátor, který vyslechne kolegy a podpoří je ve chvílích, kdy jim práce působí těžkosti, například po psychicky náročných zásazích. 


Typy výjezdových skupin a technika


Rychlá zdravotnická pomoc (RZP)

Výjezdové skupiny RZP tvoří páteř celého systému záchranné služby. Samostatně řeší téměř 90 % událostí. Posádku vozu Mercedes Sprinter se skříňovou nástavbou tvoří zdravotnický záchranář a řidič nebo dva zdravotničtí záchranáři. Moderní vybavení vozidel připomíná mobilní jednotku intenzivní péče. Obsahuje vše pro zajištění a sledování životních funkcí pacientů. V Praze vyjíždí denně z 20 základen až 35 vozů RZP.

Rychlá lékařská pomoc (RLP)

Lékař s řidičem nebo zdravotnickým záchranářem vyjíždějí k pacientům rychlým osobním vozem, dnes Mercedes Benz ML 820 CDI. Na místě události se setkávají s vozem RZP (tzv. rendez-vous systém). Ve většině případů není během transportu nutný doprovod lékaře. Záchranná služba tak může efektivněji fungovat s výrazně nižším počtem lékařských posádek proti celostátnímu průměru vztaženému na počet obyvatel Prahy. Ve všední dny v Praze vyjíždí 4–5 vozů RLP.

Letecká výjezdová skupina (LVS)

Od roku 2005 jsou nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2, denně je v provozu jeden stroj. Posádka záchranářského vrtulníku zasahuje nepřetržitě na území Prahy a Středočeského kraje, v noci pak prakticky na celém území České republiky. Loni vzlétala LVS 550krát. Téměř 95 % zásahů se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center. Za celou dobu provozu LVS v Praze nedošlo k žádné vážnější nehodě.


Speciální technika pro mimořádné události

Mercedes-Benz Atego 926AF

Speciál určený pro nepřístupný terén. V provozu se běžně uplatňuje u požárů, kde zajistí komfort většímu počtu pacientů, včetně kyslíkové terapie. Lze v něm transportovat až 8 ležících a 2 sedící osoby.

GOLEM Mercedes-Benz Actros 1841 LS

Speciál záchranka využívá zejména v místech, kde lze očekávat větší množství zraněných, jako jsou každoroční oslavy příchodu Nového roku nebo běžecké závody v centru Prahy s tisícovkami účastníků. Primárně je speciál nasazován u dlouhotrvajících mimořádných událostí. Ve vozu najdeme i třídicí a ošetřovací pracoviště, štábní a dispečerské pracoviště, sociální zázemí pro záchranáře a strojovnu.


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Ředitel Nemocnice Na Homolce rezignoval. S důvody ale nesouhlasí