Zpověď lékaře aneb Proč to dělám?

Popis reality ze zkušenosti nemocničního lékaře aneb proč jsem blbec, kterého práce ještě pořád baví a rád pomáhá lidem všemu navzdory...

Takových lékařů, jako je Kamil Slowik, by české zdravotnictví potřebovalo víc. Práce ho baví a potřebu pomáhat pacientům má zřejmě v krvi. Sám přiznává, že mu to dělá radost. A to i přes všechny problémy, které mu systém staví do cesty.


Přinášíme autentické zamyšlení mladého lékaře MUDr. Kamila Slowika nad tím, proč se své práci věnuje a s jakými překážkami se denně potýká.


Proč to dělám?


Protože mne ta práce stále ještě baví a protože mám radost, když někomu pomůžu. A proč naše zdravotnictví ještě funguje? Protože se pořád ještě najde spousta blbců, jako jsem já. A na to úředníci, politici a jim podobní sází.


A na co narážím?


Jako lékař nemůžu po šesti letech studia pracovat samostatně. Nemůžu ani po dalších pěti letech postgraduálního vzdělávání pracovat sám na sebe. Musím čekat, zdali mi to dovolí pojišťovna. Pakliže dovolí, nemůžu si určit cenu, kterou svou práci ohodnotím – ohodnotí mne pojišťovna. Když budu pracovat moc, tak mne pokutuje a v důsledku budu já nespokojen. Když budu pracovat málo, začnu dělat chyby, pacienti budou nespokojení a budu samozřejmě se svou prací také nespokojen.


Když zůstanu v nemocnici, musím pracovat jako běžný občan osm hodin denně ve všední dny. Bohužel jsou zde navíc i služby, včetně víkendů a svátků… Jako nemocniční lékař se vždy dostanu přes 240 odpracovaných hodin v měsíci (samozřejmě i více).


Mám čistého v průměru 140 Kč/h, když zahrnu svátky a přesčasy. Navíc se při své práci často potýkám s lidmi pod vlivem drog, alkoholu či s agresivními a arogantními lidmi. De facto jsem podřazen svému pacientovi, nemám zastání v zákoně, oporu v legislativě… nemám právo… prakticky na nic…


Tempus Medicorum, Zdravotnictvivolaopomoc.cz

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Před 122 lety automobil poprvé zabil chodce. V rychlosti 6,5 km/h