Hlavička
Zprávy -
01/06/2022

Až čtvrtina Čechů starších 15 let kouří. Kde v Česku je nejvyšší pravděpodobnost úmrtí na nemoci spojené s kouřením?

V Česku v loňském roce přibylo kuřáků starších 15 let, a to meziročně o 1,3 procentního bodu. Cigaretu si tak zapálí skoro každý čtvrtý Čech (24,4 procenta). Denně kouří 22 procent mužů a 13,3 procenta žen. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které jsou každoročně uveřejňovány Státním zdravotním ústavem.

reklama

reklama

„Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Celkově je kuřáky nejčastěji uváděna spotřeba 15 až 24 cigaret denně, stejně jako v roce 2020. Z pohledu průměrného počtu vykouřených cigaret ale je v loňském roce vidět pokles v denně vykouřených cigaretách, a to zhruba o dva kusy. Z 12,7 kusu cigaret v roce 2020 na 10,9 kusu v roce 2021,“ upřesňuje vývoj MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví. 

V porovnání let 2020 a 2021 statisticky významně poklesl podíl kuřáků, kteří průměrně vykouří 25 a více cigaret denně, a to ze zhruba 9 procent na necelá 3 procenta. V nejmladší věkové kategorii 15 až 24 let poklesl podíl dokonce z více než 8 procent na nulu. 

Na následky kouření zemře ročně až 19 000 Čechů

Dobrou zprávou je, že ve sledovaných letech 2012 až 2021 se podíl kuřáků v populaci trvale mírně snižuje. Smutnou zprávou zůstává, že na následky kouření zemře jen v České republice ročně 16 000 až 19 000 osob, které umírají nejčastěji v souvislosti se zhoubným novotvarem průdušnice, průdušek a plic, případně s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). 

reklama

Podíl kouření na roční úmrtnosti v Česku činí 17 procent. Ukazuje to nová studie, kterou publikovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví.

„Kouření je rizikovým faktorem pro nemoci srdce a cév a nemoci dýchacího aparátu a je také prokazatelně spojeno s více než dvaceti typy nádorových onemocnění. V případě rakoviny plic se soudí, že kouření odpovídá za více než 90 procent těchto onemocnění. I přes to, že počet kuřáků v Česku pozvolna klesá, představuje úmrtnost v souvislosti s kouřením vážný problém. Výsledky studie jsou proto mimořádně přínosné z hlediska veřejného zdraví, neboť určují místa a sociální skupiny, na které se programy na odvykání kouření musí zaměřit,“ vysvětluje PhDr. Ladislav Csémy, odborník na závislosti z Národního ústavu duševního zdraví.

Vyšší riziko v Ústeckém kraji

Ze studie, která proběhla za období let 2011 až 2015, pak vědci zjistili, že jak u mužů, tak u žen existují významné rozdíly v riziku předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením v závislosti na místě, kde žijí. 

„Nejhorší situace je v severozápadních částech republiky, a to především v Ústeckém kraji, kde je toto riziko až 1,5krát vyšší, než je celonárodní průměr,“ popisuje RNDr. Ladislav Kážmér, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.

Naopak směrem na jihovýchod toto riziko postupně klesá. Významnou roli přitom sehrává tzv. místní sociální deprivace, tedy to, jak vysoká je v dané obci nezaměstnanost a jaká je struktura jejích obyvatel z hlediska vzdělání. Čím nižší úroveň vzdělání a čím vyšší míra nezaměstnanosti na daném území, tím vyšší riziko předčasného úmrtí na nemoci spojené s kouřením.

Muži umírají častěji

Úmrtnost mezi muži byla přibližně dvojnásobná oproti ženám. Nicméně sociogeografické faktory mají podle studie na obě pohlaví přibližně srovnatelný vliv – tedy především ve smyslu výrazně vyšší úmrtnosti v severozápadních regionech, což bylo charakteristické jak pro muže, tak pro ženy. 

Zajímavé je, že významně vyšší úmrtnost související s kouřením mají ženy žijící na území hlavního města Prahy. Úmrtnost se zde ale spíše než na míru nezaměstnanosti vázala na vzdělání.

„Praha představuje region s dlouhodobě vysokým podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Pro takovéto sociální prostředí jsou charakteristické liberálněji orientované postoje ke společenským normám a hodnotám. A ty se často pojí i s vyšším výskytem kouření u žen,“ vysvětluje doktor Kážmér. 

Specifikum představuje v případě žen také Jihočeský kraj, kde riziko pro ně dosahuje obdobných hodnot jako v Ústeckém kraji. Ve velkých městech je, zejména u mužů, zpravidla riziko předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením nižší. Významnou výjimku v tomto ohledu ovšem představuje Ostrava. 

„V Moravskoslezském kraji je dlouhodobě vysoký výskyt chronických respiračních onemocnění v souvislosti s průmyslovým charakterem lokality. Vyšší riziko předčasného úmrtí proto nebylo pro tuto lokalitu překvapivé. Překvapilo nás však, jak strmě tento výskyt klesá, pokud se pohybujeme od centra města směrem k předměstím,“ říká doktor Kážmér. 

Co do předčasného úmrtí v souvislosti s kouřením je situace relativně příznivá v oblasti jižní Moravy. Jiné studie autorů však naznačují zvýšené riziko předčasného úmrtí v souvislosti s alkoholem.
 

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama