Čeští pacienti čekají na nové léky déle než jinde v Evropě. K některým lékům se nedostanou vůbec

Čísla přinesl průzkum Patients W.A.I.T Indicator Survey, publikovaný Evropskou federací farmaceutických společností a asociací (EFPIA) a ukázal, jaké rozdíly panují v přístupu k novým lékům napříč zeměmi Evropské unie. A rozdíly jsou to mnohdy enormní. Existuje totiž až 90procentní rozdíl v přístupu pacientů k lékům v severní a západní Evropě oproti jihoevropským a východoevropským zemím.

Graf: Přístup ke sledovaným lékům v jednotlivých státech v letech 2017-2020 (zdroj: https://www.efpia.eu/media/636821/efpia-patients-wait-indicator-final.pdf)

Zatímco v Německu mají pacienti plně k dispozici 91 procent hodnocených léků, v Polsku už je to jen 8 procent, částečně je dostupných 19 procent a ke stejnému počtu léků se lidé dostanou pouze soukromě. V České republice je plně dostupných 44 procent hodnocených léků, částečně je dostupných 11 procent, soukromě pak jedno procento.

„Inovace je součástí DNA farmaceutického průmyslu, ale aby měla skutečný dopad, musí se dostat k pacientům,“ říká Lars Fruergaard Jørgensen, prezident a generální ředitel společnosti Novo Nordisk a viceprezident EFPIA.

Průzkum rovněž ukázal, jak místo, kde pacienti žijí, ovlivňuje dobu, za kterou se k nové léčbě dostanou. V zemích EU se období mezi schválením na trhu a přístupem pacientů k novým způsobům léčby pohybuje od čtyř měsíců až po dva a půl roku, přičemž pacienti v jižní a východní Evropě čekají v průměru 600 až 850 dní.

Graf: Dostupnost léků v jednotlivých státech (zdroj: https://www.efpia.eu/media/636821/efpia-patients-wait-indicator-final.pdf)

„Jsme přesvědčeni, že rychlejší a spravedlivější přístup v celé Evropě je dosažitelným cílem. Vyžaduje však sdílené porozumění překážkám a prodlevám. Stejně tak jsou nutné i konkrétní závazky od zástupců odvětví, EU a členských států ke spolupráci, která povede ke skutečným změnám. To zahrnuje zkoumání modelů, kde ceny léků lépe odrážejí nejen hodnotu, kterou tyto léky přinášejí pacientům a společnosti, ale také ekonomickou situaci v jednotlivých zemích,” dodává Lars Fruergaard Jørgensen.

Snížení nerovností

V reakci na tato zjištění členové EFPIA přislíbili, že ve všech členských státech budou u příslušných úřadů usilovat o výhodnější ceny pro pacienty, aby se zmíněné nerovnosti snížily. V zájmu transparentnosti se rovněž zavázali o výsledcích jednání pravidelně informovat.

K úspěšné realizaci tohoto závazku je však potřeba, aby Evropská komise a členské státy EU zajistily vhodné podmínky pro rychlejší a spravedlivější přístup k novým lékům. EFPIA tedy apeluje na vládu ČR a Evropskou komisi, aby společně pracovaly na:

• Vytvoření rámce spravedlivého určování cen na základě ekonomických možností jednotlivých zemí

Prodej léku chudšímu členskému státu za nižší cenu zvyšuje riziko, že léky budou za vyšší cenu vyváženy třetími stranami. To negativně ovlivňuje lokální dostupnost a spravedlivý systém pak není možné udržet. Evropská komise a členské státy mohou těmto problémům čelit změnou systémů externích referenčních cen a zavedením mechanismů, které zabrání nezamýšleným důsledkům vnitřního obchodu s léčivy.

• Přijetí nových platebních modelů, které usnadní přístup pacientů k inovativním lékům

Jedním z největších problémů, kterým čelí evropské vlády a farmaceutické společnosti, je začlenění pokročilých způsobů léčby do systému zdravotní péče. Mezi tyto inovace patří genová a buněčná léčba, které často představují jednorázové zákroky s vysokými vstupními náklady nahrazujícími celoživotní nákladnější péči.

• Zavedení nových modelů platby může snížit nejistotu a poskytnout plátci větší finanční flexibilitu, včetně:

a) Stanovení ceny na základě indikace by mělo umožnit, aby cena léku odrážela jeho zjištěný přínos v konkrétních léčebných indikacích s různým prospěchem pro různé skupiny pacientů.

b) Dohody založené na výsledcích podmíněných tím, jak lék reálně působí. Pokud jsou výsledky při uvedení léku na trh nejisté, je možné povolit přístup pod podmínkou, že budou do konkrétního data předloženy další důkazy o jeho účinnosti. 

c) Platba ve splátkách, která plátcům umožňuje platit výrobcům po dané období za každého pacienta, který lék dostane. Tím dochází k rozložení vysokých počátečních nákladů spojených s některými jednorázovými léčebnými postupy. Může to být rovněž spojeno s konkrétními výsledky, což umožňuje plátcům zmírnit nejistotu ohledně klinických přínosů přípravku nově uvedeného na trh.

Autor: Redakce NašeZdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock