Hasiči a policie chystají revoluci tísňových linek. Záchranku vynechají

Ještě letos plánují hasiči a policisté spustit revoluční systém, který automaticky zjistí polohu volajícího na tísňové linky podle mobilního telefonu. Mělo by se to týkat volání na čísla 112, 150 a 158. Zatím to ale vypadá, že záchrance s její linkou 155 se tato novinka vyhne.

Když se v prosinci na Lysé hoře v Beskydech ztratili dva mladíci na túře, zachránila je horská služba také s pomocí aplikace Záchranka. Ta totiž odesílá informace o poloze volajícího. Jednoduché to ovšem nebylo – ani jeden z mužů neměl aplikaci nainstalovanou, navíc neměli ve svých telefonech kredit, byli v oblasti se slabým signálem a nakonec jim došly baterie.

Mladíci přitom se záchranáři mluvili, ale nedokázali ve tmě popsat místo, kde jsou. Horská služba se kvůli tomu spojila i s autorem aplikace a ten zase s operátory. Záchrana se nakonec podařila, ale trvala bezmála čtyři hodiny.

Není to tuto zimu zdaleka poprvé, kdy se podařilo zachránit životy s pomocí aplikace Záchranka. Tento případ ale zároveň ukázal i její limity. Lidé ji především musí mít staženou ve svém telefonu, a přestože počet jejích uživatelů se pohybuje ve stovkách tisíc a stále stoupá, zdaleka ji nemá v telefonu každý. Více o aplikaci si přečtěte například v článku Aplikace Záchranka: užitečný pomocník v nouzi do mobilu.


Informace o poloze šetří vzácný čas

V časech, kdy jsme neustále varováni, že s pomocí mobilu lze sledovat téměř každý náš krok, je až s podivem, jaké potíže s tím mají záchranáři, hasiči a policisté. Aplikace Záchranka je významný pomocník, který ale třeba hasičům a policistům chybí.

Ti se proto rozhodli pro revoluční novinku a chtějí ještě letos zařídit, aby jejich tísňové linky automaticky přijímaly i polohu volajícího. „Byla by to významná pomoc. Polohu volajícího by dispečer zjistil do deseti sekund a odpadlo by dohadování, odkud voláte. Ve chvíli nouze, kdy je čas vzácný, by to leckdy uspořilo důležité minuty a to není málo,“ vysvětlil pro Naše zdravotnictví Jan Urbánek z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR.

Právě on je autorem nápadu, ke kterému se připojili i policisté. V cestě ale zatím stojí významné překážky – nikoli technické, ale legislativní. „Když si stáhnete aplikaci, potvrzujete souhlas se zpracováním údajů. To tady nebude možné a my hledáme cestu, jak pro nás v zákoně najít výjimku z tohoto souhlasu,“ uvedl Urbánek.


Češi se inspirovali ve Velké Británii a Estonsku

Hasiči se vloni pokusili prosadit změnu zákona, která by to umožnila, ale poslanci ji odmítli. Teď se proto hledá cesta v rámci existujících zákonů. Hasiči a policisté především čekají na schválení zákona o zpracování osobních údajů (GDPR), který teď leží v Senátu.

„My jsme taky mohli jít cestou aplikace jako záchranáři, ale to něco stojí, musíte ji vyvinout, udržovat a hlavně přesvědčit lidi, aby ji používali. Získávat údaje o poloze při tísňovém volání automaticky je účinnější a snadnější,“ řekl Jan Urbánek.

Nezapírá, že nejde o původní nápad. Jako první s ním přišli Britové a Estonci a v současné době  informace o poloze získávají tísňové linky v devíti evropských zemích. K nim přibyl ještě Nový Zéland.


Nelze zapojovat záchranky postupně, jen najednou

Česko by se mohlo přidat ještě letos. Půjde ovšem jen o linky 112, 150 a 158. „Záchranky o to nejeví zájem, používají tu aplikaci,“ tvrdí hasič Urbánek. Navíc je podle něj problém, že v každém kraji funguje samostatná záchranná služba a zmiňovaná služba by se musela zavést všude najednou, nikoliv postupně.

„Když lidem tuhle službu nabídneme, musí fungovat všude, tedy v Ostravě, Karlových Varech, na Sněžce i u Lipna. Nikdo si nebude ověřovat, jestli se ten který kraj už k tomu systému připojil,“ říká Urbánek, podle kterého je problém jednat se všemi záchrankami jednotlivě.


Záchranáři: O systém máme zájem, nikdo nám to nenabídl

Záchranáři se ovšem brání. Třeba pražská záchranka by o zapojení do systému stála. „Určitě ano,“ reagovala mluvčí Jana Poštová. Podle ní by ani nebyl problém, kdyby aplikace fungovala současně s novým systémem. Zmínila totiž i jiné její výhody – pomáhá komunikovat třeba lidem s vadou sluchu nebo řeči, nabízí základy první pomoci nebo navádí zachránce k nejbližšímu defibrilátoru.

Ani fakt, že by bylo nutné se dohodnout se čtrnácti záchrankami ve čtrnácti krajích, není nepřekonatelný. Potvrzuje to i ředitel Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR, jinak také šéf jihočeských záchranářů Marek Slabý: „Takové věci umíme, dokážeme jednat za všechny záchranky a dohodnout společný postup.“

I on uznal, že pokud by dispečeři záchranky dostávali údaje o poloze automaticky u každého volání, šlo by o pokrok. „Rozhodně se tomu nebráníme, jen nás nikdo oficiálně neoslovil,“ řekl Marek Slabý Našemu zdravotnictví. Otázka, jestli se k systému připojí i záchranáři, tedy stále zůstává otevřená.


David Garkisch

Foto: ZZS Ústeckého kraje


Anketa

Máte ve svém telefonu instalovanou aplikaci Záchranka?

Celkem hlasovalo 85 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Chceme nemocnici, ne hřbitov! Lidé bojují za nemocnici v Rumburku

Lékařka: Když povolíme eutanazii, bude ostuda zabírat místo mladým