Jaké je učit se první pomoc ve virtuální realitě?

V České republice má každý občan zákonnou povinnost poskytnout první pomoc v situaci, která ohrožuje život člověka, a to v rámci svých schopností a sil, aniž by ohrozil svůj vlastní život nebo zdraví. Chápu, snadno se to řekne, ale co když taková situace opravdu nastane? Nezpanikařím? 

Nejlepší cestou je trénink. Samozřejmě každá situace je jedinečná, ale existují obecná pravidla, kterými nic nezkazíte, a když se je naučíte a několikrát za sebou si je na praktických příkladech vyzkoušíte, šance na záchranu života se zvyšuje. Kurzů, které nabízí trénink první pomoci, je mnoho, v dnešní době třeba v nemocnicích. Velmi užitečné a povedené kurzy jsou u ZDrSEM nebo u Českého červeného kříže (ČČK), který posunul prožitek ještě o úroveň výše díky zapojení virtuální reality, která vznikla ve spolupráci se společností VR Training s.r.o.

My jsme měli možnost si tento kurz zkusit a také vám čtenářům prozradíme, co vás v něm čeká.

Krizové scénáře ve virtuální realitě

Kurz ČČK s názvem Každý má #mocPOmoc trvá tři hodiny a jeho účastníci se naučí, jak rozpoznat bezvědomí, zahájit základní neodkladnou resuscitaci a bezpečně použít automatizovaný externí defibrilátor (AED). Kurz je určen široké veřejnosti – jak úplným laikům, tak i těm, kteří si chtějí své znalosti zopakovat. Probíhá pod vedením zkušených lektorů ČČK a každý účastník po absolvování obdrží osvědčení o školení první pomoci. Kurzy jsou momentálně k dispozici v Praze a ve Frýdku-Místku, brzy přibude i Jablonec nad Nisou a další místa.

Unikátní součástí kurzu je 30minutový trénink ve VR, v němž si účastníci bezpečně vyzkouší, jak zvládnout tři různé krizové scénáře. Ty simulují skutečné situace, se kterými se může setkat každý – ať už na ulici, doma, nebo třeba na výletě. Tato forma výuky umožňuje nejen bezpečný nácvik, ale i silnější zapamatování a přenesení dovedností do reálného života.

„Virtuální realita nám umožňuje připravit účastníky na skutečné krizové situace daleko efektivněji. Učíme je, jak zvládat stres, jak se rozhodovat pod tlakem a jak převzít zodpovědnost. Tento zážitek zvyšuje pravděpodobnost, že člověk v reálné situaci skutečně zasáhne,“ říká Ing. Marek Chaloupecký, vedoucí projektu kurzů ČČK ve virtuální realitě. 

Vyzkoušení na vlastní kůži

Kurzem nás provázely Mgr. Eva Bernatová a slečny Natálie a Míša a zaměřoval se na člověka v bezvědomí, resuscitaci a práci s AED. Mnoho úkonů jsme opakovali několikrát dokola, což má své opodstatnění, protože jen tak si celý proces zautomatizujete.

Jedním z prvních pravidel je, že vedle první pomoci si máte hlídat hlavně svoje zdraví a bezpečí. Proto také když uvidíte někde někoho ležet, bezhlavě se k němu neženete, ale nejdříve se podíváte kolem sebe, jestli vám nějaké nebezpečí nehrozí.

Takové situace jsme si vyzkoušeli právě ve virtuální realitě. Najednou se například ocitnete v podchodu, kde leží bezvládný muž, jenže vedle něj štěká neuvázaný pes. Nebo jsou kolem něj střepy. 

Jsou takové situace bezpečné? Ve všech těchto situacích se vás virtuální realita zeptá a rovnou potvrdí, jestli jste situaci vyhodnotili správně. 

Pak už můžete přistoupit k nevědomému. Lektoři vysvětlují, jak vyzkoušet, jestli osoba jen nespí, a poučí vás, jak k osobě přistupovat, abyste opět neohrozili sami sebe. Pak už přecházíme rovnou ke zjišťování správnosti dechu a v případě potřeby k samotné resuscitaci. Ke správnému nácviku máte k dispozici figuríny. V čem je nácvik jiný ve virtuální realitě? 

Především se opět ocitnete v „reálné“ situaci. Nejste jen ve výcvikové místnosti, ale třeba někde na ulici. Aplikace vám navíc pomáhá udržovat správné tempo (mělo by být zhruba 100 stlačení za minutu) a správnou hloubku stlačení hrudníku při resuscitaci. Třešničkou na dortu je, že do e-mailu obdržíte vyhodnocení vaší záchrany a co ještě stojí za zlepšení.

Na veřejných místech se také můžete setkat s tím, že pokud je vás při záchraně více, záchranná služba na telefonu vás vyzve k vyzvednutí defibrilátoru. Opět se tak můžete podívat, jak takový defibrilátor vypadá, jak se na člověka lepí a co se během celého procesu děje.

Šlo by zde popsat celý kurz krok za krokem, ale základem je si první pomoc vyzkoušet na vlastní kůži. Navnímat ji a naučit se základní pravidla, která je potřeba dodržovat pro bezpečnost svou i okolí. Zautomatizovat si jednotlivé procesy a případně je jednou za čas opakovat. Sama jsem prošla i několikadenními kurzy první pomoci, a pokud naučené úkony nepoužíváte v denní praxi, ať chcete, nebo ne, postupně je trochu zapomínáte. I proto se doporučuje jednou za pár let si kurz zopakovat. Znalost první pomoci může v rozhodujícím okamžiku znamenat rozdíl mezi životem a smrtí.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Český červený kříž