Hlavička
Kauzy -
23/01/2025

Kabinet vládne skvěle, jen občané si toho nevšimli

Statistika v pojetí propagandistů nemusí odpovídat skutečnosti, má totiž v první řadě budit nadšení. Snad právě proto vláda velkými číslicemi oznamovala, že plní své programové prohlášení z 93 procent. Prohlásil to premiér Petr Fiala na tiskové konferenci svolané ke třem letům jeho vlády. Vládní činitelé se na ní jednohlasně pochválili a tvrdí, že dělají a budou dělat vše pro to, aby se lidem žilo lépe.

reklama

reklama

Jak je na tom konkrétně oblast zdravotnictví? Jaké byly tři roky ministra Vlastimila Válka, který se navíc v prosinci stal rekordmanem v délce vládního angažmá mezi polistopadovými ministry zdravotnictví, když překonal svého stranického kolegu (TOP-09) Leoše Hegera.  Bohužel neznáme metodiku, kterou ministři dospěli k impozantním 93 procentům, ale přesto mám pocit, že ministerstvo zdravotnictví svými úspěchy skvělou bilanci vládě profesora Fialy spíše kazí. 

Vedle míry spokojenosti pacientů s kvalitou a dostupností zdravotní péče a spokojenosti zdravotníků s pracovními podmínkami a profesními možnostmi, se jako možné měřítko úspěšnosti práce ministra a celého kabinetu nabízí plnění programového prohlášení, na jehož základě získala vláda důvěru poslanců.

Programové prohlášení Vlády ČR – leden 2022

Zdravotnictví

Preambule

reklama

Podpoříme oblast „veřejného zdraví“ programy na podporu prevence (zejména v oblasti zdravé výživy a pohybových aktivit). Prevence je nejefektivnější přístup, jak předcházet nemocem, zvyšovat kvalitu života a podporovat zdraví našich občanů. Právě podpora této doposud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie.

O významu prevence samozřejmě nikdo nepochybuje. Každý o prevenci hovoří, ale zásadní podpora preventivních programů se nekoná. Například nezájem ministerstva o propagaci očkování je vskutku zarážející. 

Kvalitní a dostupnou zdravotní péči pro všechny bez regionálních rozdílů považujeme za jeden z pilířů moderního a úspěšného státu. K zajištění tohoto cíle je nutné zdravotnímu systému poskytovat nezbytnou podporu ve formě transparentního, předvídatelného a odpovídajícího finančního zajištění. Proto plánujeme jeho financování minimálně ve dvouletém horizontu.

Doktoři nejsou. Statisíce lidí nemají praktického lékaře, děti nemají pediatra. Zubaře, který by pracoval na smlouvu s pojišťovnou nenajdete, a čekací doby na neurgentní vyšetření u ambulantních specialistů již dávno překročily únosnou mez. Ministr Válek je přesto s výsledky své práce spokojen. Hurá, alespoň někdo.

Zdravotnictví potřebuje v první řadě peníze, aby mohli být zdravotníci za svoji odpovědnou, náročnou práci slušně zaplacení. Pokud nezajistíme dobré pracovní, profesní a ekonomické podmínky, pak nebude práce ve zdravotnictví dostatečně atraktivní. Naše výdaje na zdravotnictví, či chcete-li moderní terminologií investice do zdraví, zůstávají hluboko pod průměrem EU. 
Zaměříme se na posílení vzdělávání lékařů, mladých vědců i výzkumníků.

Budeme zjednodušovat předatestační přípravu, kontrolovat její kvalitu. Posílíme roli školitelů, která je zcela zásadní.

Slova, slova, slova… Vše zůstává ve stadiu diskusí. Další směřování není vůbec jasné. K dnešnímu datu ani jedna v legislativě ukotvená změna tímto směrem. Návrhy na rozvolnění pracovně právních vztahů školitelů ke zdravotnickému zařízení, kde vzdělávání probíhá, směřují přesně naopak. Tedy k formalismu a podvodům. 

S onemocněním covid-19 se musíme naučit žít. Nebudeme donekonečna omezovat zdravotní péči pro ostatní pacienty. Z covid-19 se musí stát další závažné onemocnění, které umí zdravotnictví řešit a předcházet závažnému průběhu tohoto virového onemocnění. Během pandemie se jasně ukázalo, že občany matou stanoviska různých „mediálních odborníků“. Proto vytvoříme ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu, která bude odborná stanoviska formulovat. Inspirací pro nás je německý Kochův institut, který fungoval výtečně nejenom během pandemie. Základem bude ve spolupráci s ČLS JEP do konce ledna 2022 založení Národního institutu pro zvládání pandemie, který bude ve spolupráci s Vědeckou radou MZ odbornou a nezávislou oporou Ministerstva zdravotnictví.

S nemocí covid-19 jsme se museli naučit žít, nic jiného nám ani nezbývalo. Obrovské množství rizikových pacientů se bohužel stále neočkuje ani proti covidu, ani proti chřipce. Ministra Válka to však evidentně netrápí.

Dle informací z webu ministerstva pan ministr Válek ustavil Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP) po vedením epidemiologa profesora Romana Chlíbka. Úkolem institutu je vytvářet odborná doporučení a stanoviska pro

Ministerstvo zdravotnictví, kterými se následně zabývá Centrální řídící tým (CŘT). CŘT s NIZP úzce spolupracuje a analyzuje dopady, přínosy a realizovatelnost stanovených doporučení. Ta jsou předkládána ministrům věnujícím se problematice covid-19, zástupcům krajů a také Ústřednímu krizovému štábu. V institutu zasedají přední vědci a odborníci a schází se pravidelně každý týden. Poslední informace o jeho činnosti na stránkách ministerstva je datována 10. února 2022. Poté český „Kochův ústav“ patrně přešel do ilegality.

Financování, ekonomika a role zdravotních pojišťoven 

Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven. Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění.

Pokud měli autoři programového prohlášení na mysli to, že by se zdravotní pojišťovny podbízely pojištěncům v tom, která bude vybírat nižší pojistné, pak šlápli vedle. Ve skutečnosti se spíše diskutuje o tom, jak po zrušení dohodovacího řízení a úhradové vyhlášky budou pojišťovny z pozice síly snižovat zdravotnickým zařízením úhrady, aby dumpingovými cenami mohly s politiky provázané zdravotnické řetězce rychleji zlikvidovat soukromé lékaře, kteří nejsou pro politiky zajímaví.

Neplodné diskuse o reformě zdravotnictví trvají třicet let. Řada odborníků (chytráků) si z nic udělala živnost. Ministr zdravotnictví se aktivněji nezapojuje. Takže, kde nic, tu nic. Nesplněno.

Posílíme veřejnou kontrolu nad finančními prostředky na úhradu zdravotní péče. Zavedeme systematické hodnocení nákladů a přínosů nových technologií a vydávání doporučených klinických postupů. Do konce roku 2022 vytvoříme samostatný panel Agentury pro zdravotnický výzkum s cílem vytvářet klinické doporučené postupy. Jejich doporučení bude reflektovat i Přístrojová komise Ministerstva zdravotnictví.

Hodnocení nákladů a přínosů (HTA) funguje u léků, ale tak tomu bylo již dávno před tím, než se profesor Válek stal ministrem.  U nových technologií jeho „systematické zavádění“ stále kulhá. 

Garanční komisi pro tvorbu klinických doporučených postupů zřídil ministr Vojtěch v roce 2018. Fungovala do té doby, dokud bylo možno čerpat finanční prostředky z fondů EU. Postupně vzniklo asi čtyřicet klinických doporučených postupů (KDP) rozdílné úrovně. Bez odpovědi zůstaly zásadní otázky, zda pojišťovny postup dle KDP vždy proplatí a za jakých podmínek se lékaři mohou od doporučení odchýlit. A od roku 2022 se žádný nový KDP neobjevil.

V únoru 2023 zřídil ministr Válek Národní institut kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ) a to za účelem zabezpečení činností souvisejících s řízením národního systému hodnocení kvalita a bezpečí zdravotních služeb a jejich nákladové efektivity. 

Prosadíme víceleté financování a plánování úhrad zdravotní péče. 

Nesplněno

Budeme pokračovat v implementaci CZ-DRG do úhrad a odstraníme nerovnosti v úhradách i v dalších segmentech. 

Nerovnosti v úhradách přetrvávají.

Do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce.

Splněno, bohužel špatně. Pan ministr Válek obětoval v druhém pololetí 2022 celkem 14 miliard Kč, které posílala do zdravotnictví ještě minulá vláda prostřednictvím platby za státní pojištěnce. O dalších 6 miliard korun připravil zdravotnictví svým souhlasem se snížením platby v roce 2023.

Pravidelná valorizace platby o inflaci nezajišťuje nic víc, než se by se její nominální hodnota neměla snižovat.  Vzhledem k velmi nízké počáteční hodnotě jde jen o poukázku na trvalou chudobu českého zdravotnictví. Pro rok 2025 bude nárůst o 42 korun měsíčně, což je nejméně za posledních deset let.

Navíc, pokud by ekonomika rostla a s ní stoupaly i průměrné mzdy, tak platba státu poroste jen polovičním tempem oproti reálným mzdám. Nůžky mezi tím, co platí zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé a tím, co za 2/3 obyvatel odvádí stát, se tak budou stále více otevírat. To nebyl pro zdravotnictví dobrý obchod. Pan ministr si však za těch dvacet miliard zajistil podporu koaliční ODS a své setrvání ve funkci do konce mandátu vlády.

Kvalita a dostupnost zdravotní péče  

Učiníme kroky ke zvýšení transparentnosti, zejména k dalšímu rozvoji systematického měření kvality poskytovaných služeb ze strany Kanceláře zdravotních pojišťoven i dalších subjektů.

Poměrně obtížně hodnotitelné. Zdravotní pojišťovna jistě data mají, ale moc je nevyužívají. ÚZIS výsledky svých statistických šetření v podobě důrazných varování předává vládě, a ta je vesele ignoruje. Ředitel zmiňované kanceláře zdravotních pojišťoven patrně někomu vadil, a tak byl odvolán. Zohledňování kvality péče v úhradách od zdravotních pojišťoven se nekoná.

Podpoříme sdílení informací mezi poskytovateli a pacienty, tedy urychlený rozvoj digitalizace českého zdravotnictví a propojení systémů jednotlivých zdravotnických zařízení.

Tak jako prevence, kvalita, tak i digitalizace tvoří nedílnou součást soudobého politicko-propagandistického slovníku. Propagandě navzdory však digitalizace ve zdravotnictví vázne a pan ministr Válek spouštění připravovaných projektů mazaně odkládá až na rok 2026, kdy s největší pravděpodobností plody práce jeho úřadu budou sklízet již jiní politici. Patrně nechce skončit jako piráti se stavebním řízením.

Úspěchem je propojení dat resortu práce a sociálních věcí se zdravotnictvím, ze kterého může v první řadě těžit ÚZIS.

Evropská směrnice o sdílení zdravotnické dokumentace (EHDS) bude vyžadovat vysokou míru digitalizace, která v českém zdravotnictví vázne. Stát nám nedokázal zajistit ani jednotný identifikátor, kterými bychom se mohli přihlašovat do různých datových systémů, aniž bychom museli platit za neustálé obnovování komerčním firmám. Zatím co do nemocnic (zejména těch fakultních) tečou stovky milionů z evropských fondů, tak v případě soukromých lékařů si ministerstvo vystačí s opakovaným tvrzením, že digitalizace nepřináší a nebude přinášet žádné finanční náklady. To je lež.  

Budeme přísně kontrolovat realizaci odpovědnosti pojišťoven za tvorbu sítě zdravotnických kapacit a její rovnoměrnou distribuci včetně lékařské pohotovostní služby. Ve spolupráci s pojišťovnami vytvoříme systém monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky a plánovaná vyšetření. Zavedeme elektronické monitorování volných kapacit pro možnosti registrace u některých specializací lékařů (praktický, zubní, ženský, dětský).

Ministerstvo přehazuje zodpovědnost za zajišťování LPS z krajů na zdravotní pojišťovny. Pro pacienty se k lepšímu nezměnilo nic. Důkazem jsou zoufalé pokusy regionálních politiků zajišťovat „lékaře na telefonu“. 

Ministerstvo navrhuje zrušení výběrových řízení před uzavíráním smluv s poskytovateli ambulantních služeb. Jedná se o prokorupční změnu směřující k netransparentními rozhodování pojišťoven. ČLK nesouhlasí.

Elektronické monitorování volných kapacit je chiméra nemající nic společného s realitou. O ničem takovém nevíme a nevíme bohužel ani o žádných volných kapacitách. Dostupnost ambulantní lékařské péče se zkrátka zhoršuje.

Zavedeme pravidelné reportování důležitých dat přímo řízených organizací MZ a systematický controlling pomocí elektronických nástrojů – vyhodnocování výsledků s jasným dopadem do praxe.

Touto složitou větou nám chtěl pan ministr patrně sdělit, že jím vedené ministerstvo začne konečně plnit své povinnosti a bude tzv. přímo řízené nemocnice opravdu řídit. Aleluja!

Zavedeme personální, investiční a provozní benchmarking přímo řízených organizací.

Proboha, co ta znamená?

Podnikneme kroky ke sjednocení stížnostní agendy u poskytovatelů zdravotních služeb.

O tomto nemá ČLK žádné informace, ale ministerstvo stále dělá vše pro to, aby Česká lékařská komora stížnosti efektivně prošetřovat nemohla. 

Vytvoříme systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, který umožní lépe předcházet nenadálým výpadkům dodávek léků.

Výpadky léků zůstávají stále velký problémem. To, že problémy mají občas po celé Evropě, to je slabou útěchou. 

Podpoříme ženy v jejich volbě poskytovatele péče v těhotenství, při porodu i po něm tím, že zpřístupníme péči porodních asistentek s důrazem na kontinuálnost péče poskytované jednou osobou.

Počet porodů drasticky klesá. V rámci „boje o rodičku“ se porodnice snaží ženám vycházet maximálně vstříc a vytváří tzv. centra porodní asistence.  Jestli má na tomto vývoji nějaký podíl práce ministerstva, to nevím. Spíše se porodníci se sebezapřením snaží dělat cokoliv proto, aby ochránili rodičky a děti před rizikem domácích porodů. 

Vzdělávání zdravotníků  

V rozvoji vzdělávání je zásadní stabilizace systému bez dalších neustálých změn.

Veškeré dosavadní změny ve specializačním vzdělávání jsou pouze kosmetické. Pokud bylo cílem vlády zakonzervovat stávající nevyhovující stav, pak se to ministru Válkovi podařilo. 

Nastavíme vstřícnější a efektivnější model postgraduálního vzdělávání lékařů i nelékařských oborů. K tomu bude mimo jiné sloužit přímá finanční podpora studia nelékařských oborů, stomatologie a financování kmene i odměny školitelů ze státního rozpočtu dle analýzy počtu potřebných v jednotlivých oborech.

Ve vzdělávání lékařů k žádné takové změně nedošlo, naopak o posílení role školitelů a jejich odměnu nyní aktivně bojuje SML-ČLK, neboť ministerstvem navrhované změny směřují přesně opačným směrem. K nelékařským oborům se vyjadřovat nebudu.

Specializační vzdělávání potřebuje zásadní změny. Například slučování vzdělávacích oborů, zvýšení jejich vzájemné prostupnosti a zkracování doby případné rekvalifikace. Máme nedostatek lékařů a jedním z dílčích řešení může být jejich větší vzájemná zastupitelnost. Teorii mají mediky naučit na fakultě. Těžištěm specializačního vzdělávání je praxe, kterou mladí kolegové a kolegyně spíše získají v regionálních nemocnicích, ve kterých se však v současnosti na atestaci připravit nemohou.  Část vzdělávání musí také probíhat v ambulancích soukromých lékařů, a to nejenom u praktiků.  

Prioritou budou i motivační programy pro návrat našich špičkových vědců ze zahraničí.

Vrací se špičkoví vědci zpět do ČR? Zaznamenal někdo takový motivační program?

Studentům budou garantovány jasné vzdělávací plány, čas na přípravu a odstraňování nadbytečných formalit v atestačním a kvalifikačním vzdělávání. Do poloviny roku 2022 novelizujeme vyhlášku o vzdělávání tak, aby se zjednodušila zkouška po kmeni.

Nechápu, proč v souvislosti s mladými lékaři a lékařkami používá ministr termín „student“, když tito kolegové a kolegyně žádné studentské výhody nepožívají. Stran vzdělávacích plánů k žádné významné revizi nedošlo. Jedním z výsledků protestní akce „Nebuď mýval“ bylo opětovné zavedení placeného volna před atestační i kmenovou zkouškou. Toto jsme museli vybojovat přes odpor ministerstva. Odstraňování nadbytečných formalit – tak tady lze ministerstvu připsat nějaké pozitivní body, i když opakovaně slibovaný digitalizovaný systém Administrátor by měl fungovat až od roku 2026. Ministerstvo sice ruší některé dosud povinné kurzy, které byly obtěžující formalitou, ale zároveň umožnilo faktickou likvidaci tzv. základního klinického kolečka. K zjednodušení zkoušky po kmeni nedošlo a je sporné, zda je něco takového u zkoušky, která se stále více podobá bývalé atestaci I. stupně, vůbec žádoucí. 

Upravíme kompetence lékařů i nelékařských pracovníků tak, aby odpovídaly moderním trendům v medicíně, vzdělání i zkušenostem jednotlivých zdravotníků.

Nekonečné diskuse. ČLK zastává pozici, že cílem podobných změn musí být vyšší kvalita a bezpečnost zdravotní péče, a nikoliv pouhá snaha ušetřit peníze.

Prevence a výživa – zlepšení zdraví obyvatelstva  

Vytvoříme prostředí podporující zdravý životní styl a návrh realizace se zapojením všech relevantních složek společnosti, zejména pojišťoven, škol, zaměstnavatelů a neziskového nevládního sektoru. Budeme reformovat primární péči a posilovat primární a sekundární prevenci nemocí a zlepšovat zdravotní a pohybovou gramotnost s cílem zvýšit odpovědnost občanů za vlastní zdraví.

Formulace na tolik obecná, že se plnění či neplnění úkolu se podle mého názoru nedá hodnotit.

Podpoříme zavedení dietního stravování ve školách a školkách. Podpoříme produkci lokálních potravin s důrazem na kvalitu a prevenci civilizačních chorob a také přidanou hodnotu v místě produkce a do konce roku 2022 připravíme legislativní podmínky pro tuto změnu.

ČLK nemá informace o možnostech dietního stravování ve školách a školkách a nezaznamenali jsme ani žádnou aktivitu ministerstva zdravotnictví ve smyslu podpory našich zemědělců.

Zaměříme se na zavedení inovativních forem péče zaměřených na prevenci a management chronických nemocí – kardiovaskulární choroby, diabetes, onkologická onemocnění, psychiatrická onemocnění. Do konce roku 2022 podpoříme vznik dalších komplexních center zdravotní péče.
Zaměříme se na finanční motivaci zdravotních pojišťoven, poskytovatelů zdravotních služeb a pacientů v oblasti prevence.

Ano, některé preventivní programy existují a jsou i finančně podporovány.

Zajistíme ve spolupráci s MPSV kvalitní a dostupné sociální služby pro lidi s autismem a funkčním postižením.

ČLK nemá informace.

Aktivním přístupem k reformě psychiatrické péče zefektivníme a zmodernizujeme léčbu duševních onemocnění a snížíme jejich dopady na společnost, a to i pro dětské pacienty.

Reforma psychiatrické péče se odehrává zatím více v oblasti sestavování pracovních skupin a odborných rad při ministerstvu zdravotnictví a v sepisování různých materiálů, než v reálných změnách klinické péče. Ministerstvo lze však pochválit za program rezidenčních míst pro psychiatrii a dětskou a dorostovou psychiatrii. 

Zvýšíme dostupnost preventivních intervencí, díky čemuž dokážeme snížit výskyt psychiatrických onemocnění a jejich dopad na zdravotní systém.

To je proklamovaný abstraktní cíl, s kterým si neví rady ani mnohem bohatší zdravotnické systémy, natož ten náš. 

Posílením terénních služeb a vhodnějším ukotvením CDZ (center duševního zdraví) zlepšíme regionální pokrytí a dosah sítě psychiatrické péče. 

Hledají se modely lepšího financování CDZ. Vznik nových CDZ v posledních letech dosti zpomalil, takže cíl zlepšení regionálních pokrytí se plní obtížně. Kromě nedostatku peněz chybějí v regionech i zkušení odborníci. 

Při řešení problematiky závislostí budeme uplatňovat politiku postavenou na vědecky ověřeném a vyváženém konceptu prevence rizik a snižování škod, přičemž zajistíme dostatečné financování jak preventivních programů, tak i služeb a regulace návykových látek, které bude odpovídat míře jejich škodlivosti. 

Některé nové návykové látky se dostávají pod regulaci velmi pomalu.

Dostatečné financování preventivních programů je stále někde v budoucím výhledu. Prevence a potlačování drogových závislostí je jistě pověstným „Bojem s větrnými mlýny“ tak alespoň body za snahu.

Co říci závěrem? Snad jen to, že 93 % vypadá opravdu jinak.

Autor: Milan Kubek

Foto: Vláda ČR

reklama

reklama



Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Kauzy -
20/01/2025

Hry se směnami a příplatky v nemocnicích pokračují. Téměř 60 % lékařů považuje jejich vykazování za nepřehledné a netransparentní

Nepřehledné a netransparentní výplatní pásky, hry s přesčasy a příplatky, zkrátka chaos. To je celkem obvyklá praxe v některých českých nemocnicích. Zatímco u mnoha běžných zaměstnanců je jasně daná směna, pracovní doba a případný přesčas, v mnoha nemocnicích se obyčejný smrtelník dostává ke správnému výpočtu svého platu velmi složitě. Změnit to měla novela, která vstoupila v platnost v srpnu loňského roku. Jak ale ukazují výsledky nového průzkumu Sekce mladých lékařů České lékařské komory (SML ČLK), které má web Našezdravotnictví.cz exkluzivně k dispozici, kouzla s čísly dále pokračují.


Obrázek
Kauzy -
14/01/2025

Slovensko zažilo už třikrát výpovědi lékařů. O co lékaři bojovali a jak se povedl boj poslední?

Na Slovensku podali lékaři výpovědi z přesčasů celkem třikrát. Poprvé se tak stalo v roce 2011, kdy se jim podařilo protlačit minimální mzdu lékařů a sester do zákona. Druha vlna výpovědí proběhla v roce 2022 a snad nejbouřlivější byla loni. Vláda chtěla nejen snížit ohodnocení lékařů a sester, ale jako reakci na výpovědi z přesčasů přijala zákon, který lékařům ve výpovědi přikázal pracovat i po uplynutí výpovědní doby. Doktoři ale neustoupili. Jak si stojí dnes a co se jim podařilo prosadit? V článku to vše sepsal hlavní představitel výpovědních akcí předseda Lekárskeho odborového združenia MUDr. Peter Visolajský.

reklama

reklama