Lékařkou při epidemii: Nespíme, nejíme. Lidi lžou sanitkám, křičí na nás

Asi není nikoho, kdo by v době nákazy koronavirem nesl na svých bedrech větší váhu i riziko než lékaři, sestry a ostatní zdravotníci. Výstižně to popisuje facebookový příspěvek lékařky Pavly Kovaříkové.

Konec v nedohlednu...

Současné náročné dny nebo spíš už týdny prožívá v Nemocnici Na Bulovce. Nestěžuje si na svůj úděl anebo své povolání, i když přiznává, že jde o \""intenzivní zápřah\"". A sama si uvědomuje, že to jen tak neskončí: \""Zároveň to trvá dlouho a konec je zatím v nedohlednu.\""

Přesto mladá lékařka neváhá kritizovat některé pacienty a jejich chování. Například to, jak zneužívají záchranku i nemocnice vymyšlenými syndromy. Lidem, kteří mají obavy, ale žádné nebo jen lehké příznaky, doporučuje domácí léčbu, protože návštěva nemocnic je může vystavit ještě většímu riziku. Svůj příspěvek  ovšem končí smířlivými slovy: \""Prostě pojďme se chovat rozumně a navzájem k sobě jako lidi...\""

Už nemůžem. Nespíme, nejíme, na záchodě jsem nebyla ani nepamatuju. Telefon zvoní prakticky nepřetržitě.

Jasně, jako lékaři jsme se upsali náročné práci, věděli jsme do čeho jdeme. Ale tohle je jiné. Tohle je sprint i maraton v jednom - je to hrozně intenzivní zápřah, ale zároveň to trvá dlouho a konec je zatím v nedohlednu.

I přes věčné opakování různými médii, aby asymptomatičtí nechodili na výtěry, je jich tu pořád odhadem asi miliarda. Takže znovu - pokud nemáte žádné nebo pouze lehké příznaky, zůstaňte doma, pijte dost tekutin, při teplotě si berte Paralen a vyležte se z toho. Nechápu logiku toho, když lidi, kteří se bojí že by koronavirus mohli mít, přijdou na jediné místo, kde je stoprocentně jasné, že se tam koronavirus vyskytuje.

Lidi lžou sanitkám i nám o svých symptomech, abychom je vyšetřili a mají pocit, jak strašně vyzráli na systém. Za prvé - my ani přes spánkový deficit nejsme úplně blbý a poznáme, jestli je někomu špatně nebo ne a dost mě uráží, když ze mě někdo dělá debila a hraje si tu divadlo. A za druhé plýtvají našim časem a energií (a zdravotnickým materiálem, protože i to je komodita, kterou musíme brát v úvahu), který bychom mohli využít pro někoho, kdo naši péči opravdu potřebuje. Ve zdravotnictví sice už chvilku pracuju, ale když nám lidi ukradli roušky, tak to i mě překvapilo.

A taky bych teda ocenila, kdyby na mě lidi přestali křičet - do telefonu i osobně. Já chápu, že je to pro vás stresová situace, pro mě taky, ale řevem moji efektivitu práce opravdu nezvýšíte. Jasně, jste naštvaní na vládu, považujete jejich opatření za příliš drsná/ nedostatečná / špatně komunikovaná, já to beru, ale uvědomte si, že tady křičíte na chudáka, který se už nevím jak dlouho nevyspal a který má na rozhodnutí premiéra zhruba stejný vliv jako na zítřejší počasí na Srí Lance.

Prostě pojďme se chovat rozumně a navzájem k sobě jako lidi.

(P.S.: když prohlašujete, že koronavirus je v pohodě, protože to odnesou jen staří a/nebo nemocní, tak vlastně říkáte, že na těchto lidech nezáleží a že jsou postradatelní. To není úplně fajn názor.)

Foto: Pixabay.com, CC0, Facebook.com, Pavla Kovaříková