Léky na nemoci chudých se firmám nevyplatí. Trpí miliardy, říká výstava

Zapomenuté nemoci v podobě komiksových démonů ode dneška potkávají lidé v Praze na nábřeží Vltavy. Jde o kampaň Lékařů bez hranic. Upozorňuje na to, že lidstvo pomíjí smrtelné nemoci třetího světa. Firmám se vývoj, distribuce a prodej léků na ně nevyplatí.

Spavá nemoc, Chagasova choroba, černá horečka neboli kala azar, tuberkulóza či hadí uštknutí... A tím výčet rozhodně nekončí. Že jste o takových nebezpečích ani neslyšeli? Není divu, v pohodlné realitě „prvního“ světa se kruté problémy toho „třetího“ příliš často neobjevují. 

Jde však o rizika a nemoci, které sdílíme na stejné planetě, ročně zabíjejí miliony lidí a ohrožují 1,5 miliardy obyvatel. V lidských silách by přitom nejspíš bylo tyto choroby buď úplně vyhladit, nebo alespoň výrazně omezit. 

Co k tomu chybí? Lidská vůle, a především peníze, které by tu vůli přinesly i farmaceutickým firmám. Právě na to chce upozornit netradiční kampaň Lékařů bez hranic. Angažovali pro ni přední českou výtvarnici a známou komiksovou malířku Toy_Box. Její ztvárnění těchto nemocí v podobě komiksových démonů od dnešního večera velkoformátově zdobí zdi Letenských sadů na nábřeží Kapitána Jaroše a Edvarda Beneše v Praze.


Zisk nesmí být prvním motivem vývoje léků

Středobodem sdělení Lékařů bez hranic je asi toto: Zisk nesmí být prvním motivem ve vývoji nových léků. Nesmíme pomíjet ani „zapomenuté“ nemoci a léky na ně musí být nepředražené a finančně dostupné. Tím spíše, že se tyto nemoci týkají těch nejchudších lidí na světě. 

K té šťastnější a blahobytnější části lidstva patří dnes i Češi. A pro mnohé možná překvapivě také na ně míří tato nová kampaň. Ostatně například na tuberkulózu ještě umírali předci mnoha z nás.

„Neexistují spolehlivé a snadno použitelné diagnostické metody a chybí účinné léky (nebo jsou příliš drahé). Nejvíce se těmto chorobám daří v chudých oblastech, kde lidé nemají peníze na léčbu. Na některé z nich ani účinná medicína neexistuje. Její vývoj ani výroba nejsou pro farmaceutické společnosti dost lukrativní. Zdravotníci tak mají často v rukách jen zastaralé a toxické léky objevené před desítkami let,“ popsali současnou realitu Lékaři bez hranic. 

Hlavním mottem výstavy je výkřik démonů alias opomíjených chorob: „Nevšímejte si nás! Kala azar a spol.“ Protože to je právě to, co těmto chorobám nejvíce vyhovuje – aby zůstaly pozapomenuty.


Svět na mě zapomněl, ale zabíjím víc než AIDS

Výstavu můžete navštívit i na webu Nevsimejtesinas.cz. Připravte se přitom na setkání s démony pěti nemocí a rizik. Z webu k lidem promlouvají přímo oni, chlubí se svými „úspěchy“ a pochvalují si současný stav...

„Říkají mi ‚černá horečka‘, což v hindštině znamená ono tajemné kala azar. Poznáte mne nejdříve podle vředů v místě štípnutí, později napadám imunitní systém. Miluju útroby, hlavně játra a slezinu. Když se krmím, mí hostitelé hubnou, mívají anémii. Bez léčby jich většina umírá. Musím se pochlubit: po malárii jsem nejsmrtelnější parazitická choroba, ročně zabiju tisíce lidí,“ píše například démon jménem kala azar.

Chagasova choroba v komiksu vyhrožuje především brouky, nocí a dlouhou inkubační dobou: „Můj čas přichází hlavně v noci, kdy z blátěných stěn a slaměných střech domů vylézají ‚líbající brouci‘. Jejich polibek bývá mou jízdenkou do lidských těl, ač do nich pronikám i s transfuzí či kojením. Mé oběti o mně nemusí vědět léta. Nejdříve se vyznačuji mírností, projevuji se jako jiné nemoci, třeba horečkami, únavou, bolestmi, zvracením. Pokud se zabydlím natrvalo, usídlím se v nervovém systému, trávicím traktu a navždy poškozuji srdce. Hnízdím v nejméně šesti milionech lidí, ročně zabiju na osm tisíc z nich.“

Tuberkulózu známe i z domácího prostředí, ti později narození přinejmenším z filmu Učitel tance. V té době zabíjela tisíce a tisíce lidí, ale nakazit se jí v Česku dnes je spíše už jen smůla. To odpovídá i apelu Lékařů bez hranic, kteří o tuberkulóze píší toto: „Svět na mě skoro zapomněl, už ho neděsím jako dřív. Myslí si, že jsem chorobou minulosti. Víc by se však mýlit nemohl. Jsem nejsmrtelnější infekcí na světě. V počtu obětí předčím HIV/AIDS. Ročně pošlu na onen svět skoro dva miliony lidí. Většinou jdu po plících, ale nepohrdnu ani kostmi a nervovým systémem. Zvlášť hrozivá jsem ve svých rezistentních formách. Těm se říká ‚ebola s křídly‘, jsme obě zhruba stejně smrtelné, ale mně stačí k šíření vzduch…“ 


Lékaři bez hranic: Sdílejte nás, potřebujeme pomoc veřejnosti

Jaká je realita? S opomíjenými nemocemi se potýká 1,5 miliardy lidí. Doplácejí na to, že žijí v chudých částech světa, mají „neatraktivní“ nemoci a stojí tak i mimo zájem farmaceutických firem. 

„Lékaři bez hranic skrze různé kampaně či iniciativy tlačí na farmaceutické firmy, aby léky zbytečně nepředražovaly a vyvíjely dostupnou léčbu i zapomenutých nemocí, jimiž trpí hlavně ti nejchudší. Zisk nesmí být jediným motivem při výzkumu a vývoji nových léků. A k tomu potřebujeme podporu veřejnosti. Bez ní se nic nezmění. Lidé mohou začít třeba tím, že budou sdílet na sociálních sítích profily démonů alias opomíjených nemocí, aby se o nich začalo více mluvit. Pak už alespoň nebudou tolik opomíjené,“ uvedl ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic Pavel Gruber.

Od roku 2003, kdy iniciativa této organizace vznikla, se podařilo vyvinout například lepší způsoby léčení malárie, spavé nemoci nebo Chagasovy choroby. „Pořád to ale nestačí. Není v silách humanitární organizace tento problém vyřešit,“ tvrdí Lékaři bez hranic.

„Šlo nám o to, aby byl vzkaz, který se snažíme sdělit, zároveň pravdivý, naléhavý, ale bez doslovnosti, k níž téma možná může svádět. Při vymýšlení postav jednotlivých démonů jsem se nechala inspirovat jak beznadějí a hrůzou, jež musejí zažívat lidé, kteří jsou těmito chorobami postiženi, tak různými popkulturními předlohami,“ řekla ke svým malbám výtvarnice a ilustrátorka Toy_Box.


Podceňovat nemoci se nevyplácí. Máme na ně!

Ostatně na možnosti lidstva léčit či vymýtit nakažlivé nemoci jsme upozorňovali například v článku Čínská medicína v Česku? Za její náklady by šla vymýtit frambézie. Přezírání starých i nových rizik může vést k jejich eskalaci, jak uvádíme také v článku o červovi vlasovci medinském: Ohavného parazita lidstvo už skoro vymýtilo. Našel si ale nové oběti: psy!.

Do Česka by se v krajním případě mohla vrátit i malárie. Více zde: Poslední český komár s malárií je z roku 1950. Přinese ji oteplení zpět? Předobraz hrůz, které by z rozvoje a šíření některých nakažlivých nemocí mohly vyplynout pro celý svět, nabízí zase text Před sto lety udeřila španělská chřipka. Proč byla tak smrtící?.


David Garkisch

Foto: Lékaři bez hranic, Toy_Box


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Hlas sester k protestům: Politici neslyší, musíme zatlačit z nemocnic