Mezinárodní den Alzheimerovy choroby: deset příznaků, jak poznat, že přichází

Alzheimerova nemoc je právem strašákem moderní civilizace. Neumíme ji léčit a s tím, jak žijeme stále déle, bývá také konečnou diagnózou neustále většího počtu pacientů. Přesto ji lze alespoň mírnit, ale je důležité ji včas odhalit. Všímejte si jejích příznaků u sebe i svých blízkých.

Alzheimerovu chorobu každoročně 21. září připomíná mezinárodní den. Měl by zvýšit povědomí o této hrozbě, která se lidstva týká stále víc. Jde o degenerativní onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a vyhasínají jejich funkce.

Kdo někdy něco podobného zažil třeba v rodině, ví, jak významně to ovlivní pacienta i jeho okolí. Lidem s alzheimerem postupně ubývají schopnosti fungovat ve společnosti a nakonec se i postarat sám o sebe. Nepoznávají členy rodiny, ztrácejí schopnost normální komunikace a později i chování. Mění se jejich nálady a pocity a stávají se do jisté míry jinými lidmi. Postupně odcházejí také jejich základní schopnosti se obléct, najíst nebo vyjádřit se. Nakonec jsou odkázáni na celodenní péči a dohled.


Alzheimera umíme jen mírnit, ale už ne léčit

Problém není jenom to, že s vyšším věkem dožití přibývá pacientů na celém světě (Česko nevyjímaje). Dosud navíc neznáme tak úplně příčiny nemoci, a přestože ji umíme léky poměrně účinně mírnit, nedokážeme ji vyléčit. Jediné, co nám zatím zbývá, je prevence a včasné odhalení nemoci.

Aby bylo jasnější, jak velkou hrozbou alzheimer je: už v roce 2005 zjistila jedna z amerických epidemiologických studií, že celosvětové náklady na péči o nemocné přesahují 300 miliard dolarů, a jsou tedy vyšší než u léčby cukrovky nebo nemocí z kouření.


Alzheimer v pětatřiceti? I to se může stát

Výzkum příčin vzniku a možné léčby Alzheimerovy choroby je v plných obrátkách, ale nezdá se, že by se blížil vyřešení problému. Ostatně popsána byla nemoc už v roce 1907, kdy také získala jméno podle svého objevitele Aloise Alzheimera. Část pacientů má k propuknutí nemoci genetické předpoklady, se zvyšujícím se věkem jsou ale už ohroženi všichni. První příznaky se objevují mezi 60. a 70. rokem života. "Ve skupině pětašedesátiletých jsou postiženy zhruba 2–3 % populace, v kategorii od 80 let výše je to už celá polovina populace," uvedla Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Alzheimer se ale překvapivě se nevyhýbá ani lidem ve středním věku. Nečekaně může postihnout lidi, kterým táhne teprve na čtyřicítku. "Loni jsme evidovali 33 nemocných ve věku 35 až 50 let, avšak přes 3 300 nemocných ve věku od sedmdesáti let. Nemoc postihuje častěji ženy než muže," doplnila mluvčí statistiku za Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra.

Ve skutečnosti je ale v Česku celkem asi 150 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste. Jde o nejčastější formu demence, tvoří více než polovinu všech jejích typů. Celosvětový počet nemocných se odhaduje na 20 miliónů.


Jak Alzheimerovu chorobu rozpoznat? Pozor na příznaky

K odhalení počínající Alzheimerovy choroby se používá mnoho testů. Jeden z nich jsme popsali v článku Dny paměti: Otestujte se, jestli nemáte Alzheimerovu chorobu (https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/dny-pameti-otestujte-se-jestli-nemate-alzheimerovu-chorobu)

Nemoc se ale projevuje i některými typickými příznaky. Americká Alzheimerova asociace sestavila deset bodů, které mohou okolí i pacienta upozornit, že u něj nemoc propukla. Pokud si všimnete, že se některé z nich nápadně opakují nebo přibývají, kontaktujte raději praktického lékaře.


1. Ztráta paměti, která narušuje každodenní život

Jeden z nejběžnějších příznaků Alzheimerovy nemoci, zejména v rané fázi, je zapomínání nedávných informací. Jiné příznaky zahrnují zapomínání důležitých dat nebo událostí. Lidé s Alzheimerovou nemocí žádají o stejné informace stále znovu a znovu a také se více musí spoléhat na pomůcky - třeba na papírové diáře, poznámky nebo elektronické záznamy. Často kvůli zapomínání potřebují i pomoc blízkých.


2. Výzvy při plánování nebo řešení problémů

Někteří lidé s Alzheimerem mají problémy plánovat nebo pracovat s čísly. Mohou mít potíže s použitím známého receptu nebo třeba se sledováním domácích účtů, i když jim to předtím šlo. Hůře se soustředí a věci, které dělali dříve, jim najednou trvají déle.


3. Obtížné plnění známých úkolů doma, v práci nebo ve volném čase

Lidé s Alzheimerovou chorobou často mají problémy s dokončením každodenních úkolů. Někdy mohou mít potíže s řízením auta na jinak známé místo, s běžnými pracovními úkoly nebo třeba s pamatováním si pravidel oblíbené hry.


4. Zmatky v čase nebo prostoru

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou ztrácet přehled o datech nebo o čase. Někdy dokonce zapomínají, kde jsou nebo jak se tam dostali.


5. Problémy s pochopením vizuálních obrazů a prostorových vztahů

Někdy se s Alzheimerem pojí problémy se zrakem, což bývá také jedním z projevů nemoci. Najednou začnou potíže s četbou, s posuzováním vzdáleností a určením barvy nebo kontrastu. Projevuje se to i při řízení auta.


6. Problémy se slovy při mluvení nebo psaní

Pacienti s Alzheimerovou chorobou mají často problémy s běžnou konverzací a zapojením se do ní. Někdy se zastavují uprostřed rozhovoru a nevědí, jak pokračovat nebo se opakují. Potýkají se také se slovní zásobou a mívají problém vyhledat správné slovo. Často si vypomáhají chybnými výrazy - namísto "hodinky" například vysloví "ruční hodiny".


7. Mizení věcí a ztráta schopnosti vracet se v paměti

Člověk s Alzheimerovou chorobou může dávat věci na neobvyklá místa. Často věci také ztrácí, a to relativně bezprostředně poté, co je odložil. V paměti se nedokáže vrátit k nedávné chvíli a zjistit, kde jsou. Někdy proto také obviňuje jiné z krádeže. Takové chování se postupně objevuje stále častěji.


8. Zhoršený nebo špatný úsudek

Lidé s Alzheimerem někdy trpí změnami v úsudku nebo ve svém rozhodování. Projevuje se to například při hospodaření s penězi - náhlým a vysokým utrácením. Také mohou někdy věnovat menší pozornost hygieně a péči o vlasy.


9. Odchod z práce nebo opouštění koníčků

Častěji pacienti s Alzheimerem také opouštějí pracovní místa, přestávají najednou s koníčky, společenskými aktivitami nebo sporty, které vyznávali. Mívají potíže s udržením se v jinak oblíbeném kolektivu, což souvisí se změnami, které prožívají.


10. Změny nálady a osobnosti

Nálada a osobnost lidí s Alzheimerovou chorobou se často mění. Bývají zmatení, podezřívaví, depresivní, ustrašení nebo úzkostní. Snadno se někdy rozruší doma, v práci, s přáteli nebo v místech, kde jsou mimo svou komfortní zónu.


David Garkisch

Foto: iStock

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Simulátor sanitky studenty přiblíží realitě. Sledovat je budou kamery

Definitivní konec vyhlášené ortopedie? Lékaři a sestry podali výpověď