Hlavička
Rozhovory -
09/03/2023

Šmucler: Nejhorší dostupnost zubního lékaře na pojišťovnu je podle nového průzkumu v Praze. Teď si v okresech pohlídáme, aby někdo nedostal z protekce smlouvu někde, kde být nemá

Česká stomatologická komora ČR ve spolupráci s pojišťovnami zmapovala, kolik lidí v jednotlivých obcích je bez stomatologické péče. Našezdravotnictví.cz má počáteční nástin jako první. Prezident komory doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc., mluvil v rozhovoru nejen o nedostatku lékařů v menších obcích, ale i o tom, jakou má dlouhodobou vizi o stomatologii u nás nebo proč chce potlačit diskriminaci mužů, která podle něj panuje při přijímacím řízení na lékařskou fakultu.

reklama

reklama

Jak by měla ve výhledu 5 až 10 let vypadat stomatologie v České republice? Kam směřujeme?

Procházíme obrovskou revolucí a tou si bude muset projít i všeobecná medicína, která si to zatím nechce připustit. Přiznám se, že si v současnosti dostudovávám na americkém Harvardu digitalizaci v medicíně a některé změny jsou dechberoucí. Zrovna včera jsme probírali virtuální nemocnice, které už v rámci Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service) – léčby vesměs chudých – fungují v Londýně. Lidé mohou být monitorováni doma a nejenže se tím ušetřily obrovské peníze, ale také mají tito lidé méně zdravotních komplikací.

Co vše je konkrétně monitorováno?

reklama

Hodně lidí dnes dožívá v léčebnách pro dlouhodobě nemocné (LDN), aby jim někdo uvařil, ráno změřil tlak a přes den provedl jednoduchou monitoraci. Ve Velké Británii ale díky vyspělé umělé inteligenci (UI) monitorují na dálku činnost srdce, tlak a mnoho dalších životních funkcí. Ta pak zároveň výsledky zpracovává a následně je předává zdravotním sestrám, které rozhodují, jestli je postoupí lékaři. Kromě toho, že se uvolnila místa v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, kterých máme u nás mimochodem opravdu hodně, tak se u těchto starších a ohrožených skupin zredukovalo množství výjezdů sanitkami, protože zdravotní komplikace nenastávaly tak často. 

V našem systému jsou lékaři placeni za to, že jsou lidé nemocní, a čím jsou více nemocní a více trpí, tím jsou pro zdravotnictví lepší. Právě v nemoci se pacient přesouvá do LDN, kde si ho upřímně řečeno dlouhodobě drží, aby splnili limit úhrady. Pak ho pustí domů a on žije, jak žije, a za čtyři týdny se mu opět udělá nevolno, zavolá si erzetu (rychlou zdravotnickou pomoc) a celý koloběh se opakuje. Toto v Británii díky monitoringu zmenšili. Ve Spojených státech už jsou někde zcela jinde. Tam, kde se pohybuji, je stanovena platba za kvalitu péče, tzn. platí se zubnímu lékaři za to, že lidé nemají kazy. Ne že bohatne na extrakcích a následných implantátech. Platí se praktickému lékaři za to, že jste zdravý, a když jste nemocný, platí lékař např. v případě hospitalizace nebo operace. 

Byl byste rád, kdyby se tyto vaše vize v budoucnu promítly i do naší stomatologie?

Ano. Ideální by bylo podobně jako v řadě zahraničních zemí, že tři čtvrtiny zubních lékařů dělají už jen kosmetickou stomatologii. Konkrétně na Manhattanu v New Yorku, kde se pohybuji, není jediný stomatolog, který by žil 100% z léčby nemocných. Občas vyčistí kořenový kanálek, občas udělají výplň, občas předělají můstek, ale mezitím dělají spoustu preventivní péče a lidé si čistí zuby, aby ani problémy neměli. No a chrup pacientům hlavně zkrášlují. V rámci stomatologické péče zodpovídám ve Světové stomatologické organizaci (FDI - World Dental Federation) za digitalizaci a UI. Největší géniové na ni jsou právě v Americe a Německu. Nedávno jsem v médiích vzbudil ohlasy známou studií, podle které v Braniborsku na řadě škol vyzkoušeli učitelky při odhalování zubních kazů, ale dnes je to ještě dál. Ukázalo se, že profesoři stomatologie nejsou z hlediska diagnostiky zubního kazu schopni konkurovat iPhonu. Takže mobilní telefon plus nějaký „gadget“ je v diagnostice kazu lepší než lékař. 

V Praze chodí nejméně lidí k zubnímu lékaři na pojišťovnu

Ke konci loňského roku jste v rozhlase zmínil, že během února budete mít k dispozici statistiky pojišťoven, kolik lidí v jednotlivých obcích je bez zubařské péče. Máte již tato data? 

Zrovna připravujeme k výsledkům tiskovou konferenci. Potřebovali jsme stomatologii zmapovat, což se tu nedělalo 30 let. My se ale snažíme systematicky měnit stomatologii a třeba každý rok, od doby, co jsem prezidentem stomatologické komory, máme nový sazebník výkonů. Sazebník všeobecné medicíny je stejný od doby, kdy jsem byl absolventem. V rámci tohoto postupu jsme nyní zmapovali všechny obce a data už jen verifikujeme. Každopádně z nich vyplývá, že prakticky vše, co se v médiích říká, není pravda, protože ani politici nemají prakticky žádná data. 

Co z nich tedy vyplývá?

Kde byste řekla, že je nejméně stomatologů na pojišťovnu a tím pádem je i nejhůře seženete? V Praze, kde i pacienti jezdí ke svému ošetřujícímu nejdéle. Což je logické, protože když slyšíme ty hrůzy, jak lidé mimo města jezdí za stomatologem 10 km, tak autobusem to prakticky znamená 10 až 15 minut. V Praze se za 10 minut nedostanete nikam. Po Praze je nejhorší dostupnost zubních lékařů na pojišťovnu v Karlovarském kraji, kde ale ještě čísla trochu analyzujeme, jestli jsou skutečná. Velkou část kraje totiž tvoří „fakticky Němci“ (naši občané pendleři), kteří se většinu dne pohybují ve Spolkové republice Německo, takže menší registrovanost může být způsobena tím, že přijíždí jen na sobotu a neděli, nebo zda je situace opravdu vážná. Nejstabilnější péče je pak na Vysočině, kde byla vysoká proregistrovanost před reformou stomatologie a zůstala. 

Na druhou stranu v Olomouckém kraji jsme měli spoustu lékařů bez pojišťoven a proregistrovanost tvořila jen 46 %. Za dva roky většího důrazu, který jsme vynaložili, vzrostla proregistrovanost přes 80 %. Tam se stal největší zázrak a celkově v rámci republiky jsme zajistili pravidelné preventivní prohlídky dvěma milionům lidí, což je nejimpresivnější výsledek organizace zdravotnictví za roky nejenom v ČR. A teď jdeme do další fáze, kdy si chceme v každém okrese spočítat, kolik by mělo kde být registrovaných zubních lékařů. A běda, jestli někdo dá z protekce nebo za peníze někomu smlouvu, kde nemá být.  

Čím se podle vás ten systém rozbil, že v některých okresech zkrátka zubaři nejsou?

Uvedu jako anonymní příklad fiktivní Bezdíkov ze známé trilogie (z filmu Jak básníkům chutná život ad., pozn. red.), kde skončil jeden kolega a mladý chtěl smlouvu. Vyhlásí se dopředu ztracené výběrové řízení do Bezdíkova, nikdo se chytře nepřihlásí, a tak smlouvu jako něčí kamarád dostane do Ostravy nebo Olomouce. Všichni totiž začnou říkat: „V tom našem kraji se nikdo nepřihlásil do Bezdíkova, tak musíme být rádi, že bude zubař alespoň někde v tom kraji, ideálně v Ostravě na hlavním náměstí. A už ji tam má.“ Tak jsme si zničili nejlepší síť v Evropě.

Už jste naopak někde zatrhli vydávání nových smluv, aby stomatologové byli nuceni jít dál od větších měst?

V Praze už tři roky funguje – a v tom nám velmi pomohli bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a bývalý náměstek ředitele VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna) pro zdravotní péči David Šmehlík a pokračujeme v tom i se současným náměstkem Janem Bodnárem –, že jsme schopni zablokovat výběrové řízení a nedat smlouvu v Praze. Leda by byla skutečná potřeba. Všichni, kteří chtějí novou smlouvu (nepřevezmou pacienty), musí v zásadě do středních Čech, kde smluv vlivem tohoto rozhodnutí přibývá. V první chvíli přibývali v místech jako Černošice, což je v podstatě stále Praha, ale nyní už se díky tamní naplněné poptávce rozšiřují i do Kutné Hory, kde je velký problém s nedostatkem stomatologů. 

Potřebujeme kluky stomatology

Co jsem se tak dotazovala mezi mladými zubaři, nechtějí do menších vesnic a obcí z několika důvodů – chybí např. občanská vybavenost a lidé nejsou ochotni za jejich služby zaplatit.

Myslím si, že to není pravda. Z Německa vím, že paradoxně nejdražší služby jsou na vesnicích. Mám strašně moc pacientů z Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Nejezdí za mnou, že by mě měli tak rádi, ale protože je Praha levná. Konkurence v hlavním městě mezi více než 2000 zubními lékaři je brutální. Vyrůstal jsem v Příbrami a věděli jsme, že nejlepší zubní lékaři jsou dva, a každý k nim chtěl. Což je plus minus i dnes. A ti kolegové vědí, že i kdyby jich tam bylo pět, tak mohou přijít s jakoukoli cenou. Pacienti, kteří nejsou ochotni jezdit někam z okresu Příbram, usilují o těchto pět stomatologů. Ke mně pak dojíždí lidé z Příbrami a ošetřím je za menší cenu, protože jsme větší praxe a lépe rozložíme náklady než menší praxe mimo Prahu. Takhle trh funguje.

Tak tedy největší překážkou pro to, přitáhnout zubního lékaře do menších obcí, je občanská vybavenost?

Starostové v Bezdíkově i nabízí byt a vybavenou ordinaci. Jenže lékařské fakulty přijímají hlavně ženy. My jsme země, kde musíme začít bojovat proti „diskriminaci mužů“, protože celé výběrové řízení na lékařské fakulty je postaveno tak, aby uspěly jen ženy.

Můžete to vysvětlit? A jak to souvisí s neochotou stěhovat se do menších obcí?

Na stomatologii je vyvíjen největší tlak ze všech oborů v ČR. Na přijímacích řízeních na fakulty rozhoduje, jestli je dotyčný schopný naučit se nazpaměť telefonní seznam, což ženy v 18 letech z mnoha důvodů umí fyziologicky lépe. Jenže to vůbec nevypovídá o tom, jestli dotyčný bude dobrý chirurg nebo stomatolog. Řada kolegyň je pak ve třeťáku nešťastná, protože jsou šikovné a chytré, ale nebaví je vyplňovat díry v zubech, a pak jsou spíše s dětmi doma, a to je problém. Potřebujeme nějaké kluky.

A problém s Bezdíkovem je, že když už tam ženy zubařky odjedou, potřebují být na úrovni okresního města, protože chtějí mít školku. To je pochopitelné. A chtějí mít také nejlepší školku v okrese, kde je i angličtina, protože chtějí, aby z jejich dětí něco bylo. V Bezdíkově možná mají školku, ale určitě ne anglickou. 

Co s tím?

I nejvzdálenější místa v okrese je možné s nadsázkou řečeno objet na kole a nikdo nikomu nebrání žít v Příbrami a holt 16 km do Březnice, kde mají problém se stomatologem, bude každý den dojíždět 20 minut. To není pro toho zubního lékaře nic šokantního. (smích) Pojišťovna nabídne smlouvu v okrese a Středočeský kraj nabídne paní doktorce peníze na benzin. Nedává smysl, aby 1500 lidí jezdilo do Příbrami, když jeden lékař může dojíždět do Březnice. V zásadě jsem někdy až překvapený, kolik jsou lidé na venkově ochotní zaplatit za péči, protože mají psychický problém s dojížděním.

Máme tu tedy dostatek stomatologů? Jde jen o jejich správné rozmístění?

Já jsem „data person“ a objektivně podle čísel máme nejvíce lékařů a sester v EU na hlavu včetně stomatologie. Naše zdravotnictví je ale zoufale neefektivní. Vždy je nedostatek, protože neustále přibývají nové a nové pozice. Vznikají soukromá zařízení, státní nezanikají, ale naopak se rozrůstají. Máme tu nemocnice, které už dávno neměly existovat. Stavěl se Motol s tím, že do značné míry zanikne Všeobecná fakultní nemocnice. Postavily se veliké okresní nemocnice, že zanikne městská nemocnice, ale ta nezanikla. A teď udržujeme i přílohu 2, která obsahuje takové absurdity, že musíte mít rentgenologa v noci v nemocnici, aby vám popsal rentgen. Přitom ho může posoudit i chirurg, nebo po celém světě funguje popis rentgenu i na dálku, pomáhá UI. Podle mě uměle vytváříme nedostatek doktorů, my to víme, není to pro nás žádné překvapení, ale tak to je. 

Když tedy někdo ve východních Čechách má i na dotaz pojišťovny nejbližšího zubaře 40 km, není to z důvodu nedostatku lékařů, ale kvůli zmíněné neefektivitě? Bude tedy řešením jen lepší dohled nad vydáváním smluv, jak jste zmínil? 

Málokdo chápe, jak systém funguje. Stomatolog říká, zda má či nemá kapacitu v tento okamžik. Kdybych obvolal nemocnice, zda mi vymění kyčelní kloub teď, byl bych neúspěšný v celé ČR. Mají objednací knihy a pořadníky. Pacienti se musejí naučit nevolat do ordinací, kde často nemají recepční a nestíhají, tak řeknou „NE“. Musíme mít u pojišťoven a ideálně v ordinacích „waiting listy“ (čekací listiny). Já mám neustále plno a zároveň celý život přibírám. Pokud někdo má zájem, napíšu si ho na „waiting list“, ročně se uvolní řada míst (lidé se stěhují, umírají…) a postupně pacienty doplňuji. V civilizaci typu Německa standard.

Jak funguje spolupráce mezi stomatology a pojišťovnami? Je jejich práce systematická? Mají zubní lékaři dostatek času, aby proběhla prohlídka efektivně? Jak hodnotí zpětně agregované platby zavedené v roce 2022? Přečtěte si v druhé části rozhovoru s doc. MUDr. Romanem Šmuclerem.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: užito se souhlasem doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc.

reklama

reklama


Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
27/03/2024

I malé zlepšení klinického stavu pacienta s pokročilou fází rakoviny je velmi obohacující, říká vědkyně Palová Jelínková

Uběhlo pět let a nový lék se konečně dostal k pacientovi s pokročilým nádorem, který už nemá jinou možnost léčby. Dostal možnost účastnit se první fáze klinické studie. Jeho imunitní systém už je velmi oslabený. Někteří pacienti na léčbu reagují pozitivně, nádor se hodně zmenší nebo skoro zmizí a život se zlepší a prodlouží. U takto pokročilých pacientů je úplné vyléčení spíše raritou. Někteří na léčbu vůbec nezareagují. I malé prodloužení života ale dává Lence Palové Jelínkové, ředitelce translační vědy ze společnosti SOTIO, impuls, že práce ve vývoji takových léků má smysl a že má smysl pokračovat, i když celý proces provází i nezdary.


reklama

reklama