Ohlédnutí za covidem-19. Poučíme se?

Občané ČR byli vládními představiteli opakovaně ujišťováni o připravenosti na případnou epidemii. Obavy zdravotníků z nepřipravenosti nemocnic, nedostatku ochranných pomůcek, byly odmítány. Na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny v neděli dne 1. března 2020 (v souvislosti s  pobytem v  Itálii). První opatření proti epidemii stát přijal 3.  března (omezení letů z  Číny) a 10.  března bylo na tiskové konferenci po jednání vlády oznámeno, že od následujícího dne (11. března) budou uzavřeny školy. 12. března byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky (např. zákaz vstupu občanům z rizikových zemí, uzavření klubů a posiloven, omezení provozní doby hospod (do osmi hodin večer). 

Od 14. března pak byla zavřena restaurační zařízení a ostatní provozovny mimo těch nejdůležitějších. Dne 16.  března byly až na výjimky uzavřeny státní hranice. Téhož dne se uzdravili první tři pacienti a k 5. dubnu mělo opakovaně negativní test už 96 původně nakažených. Dne 22. března 2020 ve večerních hodinách české úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku (95letý muž hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Bulovka). Stran opatření k zamezení šíření infekce jsme měli tedy velmi slušně „nabito“. 

Čeho však byl kritický nedostatek, byly ochranné pomůcky. Oproti tomu se ale vzedmula obrovská vlna solidarity řady občanů ČR, šily se roušky, podporovali se zdravotníci (drobnými dárky, uměleckými díly…) a povětšinou se dodržovala protiepidemická opatření. Na rozdíl od zdravotníků trávících hodiny v práci se občané potýkali se strázní home officu. Došlo k výraznému omezení neakutní 
péče, byla doporučena triáž pacientů s ohledem na možnost jejich návštěvu lékaře odložit. 

První vlna pandemie vyvrcholila v Česku kolem 12. dubna 2020, kdy bylo evidováno celkem 4800 osob nakažených nemocí covid-19, z toho bylo 436 hospitalizováno, včetně zhruba stovky pacientů, kteří byli ve vážném 
stavu. K  nejpostiženějším okresům během první vlny patřily zejména Domažlice, které kupříkladu k 2. 6. 2020 měly celkem 352 nakažených (567/100 tis. obyv.) a 17 zemřelých (27,39/100 tis.), Cheb – 305 potvrzených případů (333/100 tis.) a 35 zemřelých (38,2/100 tis.), přičemž Praha měla 2060 potvrzených případů (155,56/100 tis.) a 95 zemřelých (7,17/100 tis.). V okrese Sokolov oproti tomu bylo celkem k tomuto datu potvrzeno 65 případů (73,69/100 tis.) a žádný zemřelý. Rozhodně tedy u nás nedošlo k naplnění kritických scénářů tak, jak jsme mohli sledovat třeba v Itálii. Byli jsme prostě „Best in COVID“. 

Zdroj: Nemocnice Sokolov

Počet nakažených a  nemocných začal opětovně narůstat během léta 2020, ohniskem nákazy (na počet obyvatel) bylo hlavní město. V posledních týdnech července a prvním týdnu srpna se výskyt nákazy rozšířil do takřka celé republiky (zprvu ohniskově, OKD…). V prvním týdnu měsíce září 2020 se Česká republika zařadila mezi nejhůře zasažené země Evropy co do počtu nově nakažených na milion obyvatel. Dne 8. září 2020 počet nově zjištěných případů poprvé přesáhl tisíc osob/den. Denní nárůst větší než dva tisíce osob byl zaznamenán poprvé 16. září. 

V souvislosti s onemocněním covid-19 vydává v časném podzimu VZP ČR řadu organizačních opatření. Například č. 40/2020 ze dne 23. 9. 2020, kde VZP ČR akceptuje změnu lůžkového fondu akutních lůžkových oddělení, navýšení počtu intenzivních lůžek (ARO, JIP), vykazování nových OD TISS na ARO a JIP. Dále pak č. 42/2020 ze dne 5. 10. / 6. 10., 22. 10. / 2020 k vykazování distančního kontaktu zdravotnického pracovníka s pacienty, kteří se nemohou fyzicky dostavit do ordinace (pro ambulantní specialisty výkony 09614 [117b.] a 09616 [234b.]). Ale také č. 43/2020 ze dne 5. 10. 2020, které umožnilo realizaci preskripce léčivých přípravků a zdravotnických prostředků i na základě elektronické konzultace lékaře s pacientem (tj. telefonicky, e-mailem, telekonference, videokonference apod.). A je zcela namístě připomenout, že tehdejší premiér Andrej Babiš opakovaně žádal, aby se lidé přestali koronavirem strašit. A tak proběhly bez větších omezení komunální volby. 

Tzv. 2. vlna vyvrcholila 25. 11., kdy denní počet nově covid-19 pozitivních pacientů přesáhl 27 tisíc. Stejného dne vláda vyhlásila na 30 dní nouzový stav. Po vyvrcholení 2. vlny však došlo k opakovanému rozvolnění před Vánoci. A tak přišla vlna třetí, jež v našem regionu byla rozhodně tou největší, kritickou. Tzv. 3. vlna vrcholila 5. 1. 2021, kdy bylo 17 466 pozitivně testovaných za jediný den. K nejvíce postiženým krajům patřil právě Karlovarský kraj. Tedy ten absolutně nejhorší kraj ze všech, jak trefně poznamenal pan premiér. 

Zdroj: Nemocnice Sokolov

V praxi to znamenalo jednak absolutní uzávěru kraje, okresů, obcí, jednak zahlcení nemocnic. I v naší malé nemocnici bylo během jediného dne hospitalizováno přes 100 pacientů s covidem-19, z toho 25 na umělé plicní ventilaci či HFNO. Personál nemocnice vše zvládal s vypětím všech sil, nestíhal příkon kyslíku, byl absolutní nedostatek lůžek. Naštěstí vypomohly další nemocnice, včetně nemocnic následné péče. Hromadný převoz 20 pacientů však znamenal pouze odlehčení na několik hodin, během kterých se volná lůžka ihned zaplnila. 

I přes zkrácení průměrné délky hospitalizace na interním oddělení na méně než dva dny, prudce stoupl počet úmrtí. Přetížené karlovarské krematorium zkolabovalo, zesnulí se hromadili v mrazicích boxech i se shromažďovali na vyčleněných oddělených prostorech nádvoří krematoria.

Zesnulí pacienti byli ke kremaci převáženi hasiči do Ústeckého kraje… Hned za 3. vlnou následovala 4. vlna v rozmezí 2/21–4/21, která kulminovala 9. 3. 21, pozitivními testy u 15 402 lidí. 

Naštěstí se již rozběhlo očkování, a tak další měsíce pandemie byly podstatně méně dramatické, přestože počet nově diagnostikovaných dále narůstal. Tzv. 5. vlna po letní přestávce kulminovala 25. 11. 2021 celkem 27 937 novými případy na den, 6. vlna 1. 2. 2022 už 57 235 nově diagnostikovanými za den. Přesto už k razantnímu přetížení nemocnic nedošlo, alespoň u nás v Karlovarském kraji.

Postupně se rozvolňovala přijatá opatření, rozeběhla se plánovaná operativa, a to i přesto, že například 17. 2. 2022 bylo nově diagnostikovaných případů 18 427. Ministerstvo zdravotnictví se v té době stalo takřka zážitkovou destinací. U kormidla se vystřídalo v krátké době pět ministrů – Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný, Petr Arenberger a opět Adam Vojtěch. 

Podle statistik v  České republice na koronavirovou nákazu od začátku pandemie zemřelo již více než 40 tisíc lidí. Je otázkou, kolik dalších pacientů se do statistiky nevešlo, byť třeba zemřelo na následky těžkého průběhu covidu-19 poté, co již byli na SARS-CoV-2 negativní. I  přesto byl covid-19 v  prvním pololetí r. 2021 nejčastější příčinou úmrtí, zemřelo na něj 17,2 tisíce Čechů (celkem 23 procent zemřelých). Podle ČSÚ navíc v minulém roce zemřelo nejvíce lidí za rok od druhé světové války. Za rok 2021 Český statistický úřad eviduje 139,6 tisíce úmrtí obyvatel. Ve srovnání s prvním pandemickým rokem 2020 se počet úmrtí navýšil o deset tisíc. Po 15procentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet zemřelých meziročně zvýšil o dalších osm procent. 

Uplynulé dva roky byly extrémně těžké pro každého. Nezbývá než doufat, že situace z přelomu roku 2020/2021 se nebude opakovat. Ale jen doufat nestačí!

Autor: MUDr. Josef Trnka 

Multioborová JIP a léčba bolesti, Nemocnice Sokolov, člen představenstva ČLK

Foto: Shutterstock