Onemocněl depresí a začal pomáhat podobným. Projektem Život za zdí

Mezi námi žije asi milion lidí, kteří trpí depresemi a úzkostnými poruchami. Polovina z nich se přitom nijak neléčí. Bojí se stigmatu "blázna". Na základě vlastní zkušenosti se novinář Jeroným Janíček rozhodl takovým lidem pomáhat a natočil sérii dokumentů Život za zdí.

article

Jméno Jeroným Janíček znají posluchači Rádia1. Roky se s ním potkávali za rozhlasovým mikrofonem, ale patrně vůbec netušili, že oblíbený a úspěšný moderátor, novinář a nakonec i dokumentarista vnitřně bojuje s úzkostmi a pocity akutního ohrožení. Ty ho přivedly nejen k psychiatrovi, ale nakonec i do Psychiatrické léčebny v Bohnicích.

Sám otevřeně popisuje své onemocnění i krušné pocity, když se poprvé ocitl v "blázinci". Pobyt tam mu nejen pomohl, ale nastartoval ho i k projektu, kterým se snaží pomoci lidem v podobné situaci. Se skromnou podporou mnoha donátorů začal natáčet sérii dokumentů, která se věnuje depresím, úzkostem a psychickým onemocněním vůbec.

Po dvou letech práce se mu dostalo zadostiučinění a odměny. Jeho projekt dokumentů Život za zdí na Youtube byl nominovaný na Cenu českého internetu Křišťálová lupa 2019. Do konce září mu tak mohou lidé odevzdat svůj hlas.

"Na rozdíl od jiných projektů v nominaci nevzniká Život za zdí v rámci žádného média, tudíž je pro nás každá takto přímo získaná podpora velice cenná. A konečně, jen samotná nominace je velkým úspěchem a pokoušíme se tak o širší medializaci tématu duševního zdraví a destigmatizace psychických onemocnění," řekl k postupu v anketě Křišťálová lupa Jeroným Janíček.


Úzkosti se poprvé přihlásily v osmnácti letech. Nevzdal to, naopak

Jeroným Janíček si ve svém úspěšném životě sáhl mnohokrát na dno. Poprvé to prý bylo v jeho osmnácti letech, kdy ho zasáhla ataka úzkosti. Měla tak intenzivní projevy, že měl fyzický pocit, že dostal infarkt. I později následovaly návaly paniky a strachu ze smrti.

Když hledal pomoc, dokonce i od některých psychiatrů se mu dostávalo zlehčování jeho stavu. Nechápali, že třeba právě prochází panickou atakou. On sám naopak pochopil, jak je v Česku ještě stále psychiatrická nemoc i pomoc stigmatizována a rozhodl se, že proti tomu bude bojovat.


Janíček: Lidé se bojí, aby nebyli za blázny

Janíček na základě vlastní zkušenosti natočil na tři desítky dokumentů, které lidem v podobných situacích mají pomoci - v tom, aby si svůj stav připustili, aby se nebáli vyhledat pomoc nebo o ni jen prostě požádat. I těm zdravým ve svých dokumentech vzkazuje, že si před psychickým onemocněním nemohou být nikdy úplně jistí a učí je, že takový problém není stigma.

"Většina takto nemocných se neléčí ze strachu z psychiatrie, i kvůli obavám, že budou označeni za blázny. Nebo proto, že jejich nemoc nebyla vůbec rozpoznána. Neléčené deprese a úzkostné poruchy přitom často vedou k sociální izolaci, závislostem i k sebevraždě, ale také k řadě tělesných onemocnění. Lidem s neléčenou depresí a úzkostmi schází ověřené a snadno dostupné informace o projevech a léčbě jejich nemoci. Proto jsme se rozhodli natočit dokumentární cyklus Život za zdí," vysvětluje Jeroným Janíček.

"S pomocí předních odborníků z celé republiky boříme od léta 2017 strach z psychiatrie. Otevíráme brány psychiatrických nemocnic a dveře psychiatrických ambulancí. Mluvíme o působení antidepresiv a představujeme krizovou intervenci, hospitalizaci na psychiatrii a terapeutické cesty, které vedou ven z bludného kruhu deprese a úzkostí," dodává ke svému projektu.


Polovina lidí s depresemi a úzkostí se neléčí 

V České republice se potýká více než milión obyvatel s depresí a s úzkostnými poruchami. Zásadním problémem je, že se polovina z takto nemocných se svou nemocí neléčí. K nejčastějším důvodům patří stigmatizace psychiatrie a lidí trpících duševní chorobou, související strach z psychiatrie, ale také nerozpoznání symptomů duševní nemoci ze strany praktických lékařů.

Neléčená deprese a úzkost často výrazně snižuje kvalitu života těch, kteří jimi trpí. Počínaje přechodem nemoci do chronické fáze, přes ztrátu zaměstnání a sociální izolaci, až po sebevraždu. Vzhledem k tomu, že těmto neléčeným nemocným schází nejvíce tzv. psychoedukace, neboli erudované představení projevů a terapie duševní nemoci, kterou trpí, rozhodli se autoři cyklu pro změnu.

Na cyklu Život za zdí autoři spolupracují především s odborníky z řady psychiatrických nemocnic v České republice (Národní ústav duševního zdraví – NUDZ, Psychiatrická nemocnice Bohnice, Psychiatrická nemocnice Brno, Psychiatrická klinika FN Olomouc, Psychiatrická léčebna Šternberk a další), krizových center (Centrum krizové intervence Bohnice, RIAPS, Modré dveře), ale i z fakultních nemocnic (Fakultní nemocnice Motol – oddělení urgentního příjmu) a zdravotnických záchranných služeb (Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy, Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje).

Výroba jednotlivých dílů Života za zdí je zcela závislá na finanční podpoře či dobré vůli přátel a známých, mezi které patří například herec Marek Vašut, který si pdoobnými problémy také prošel. Dokumenty podporuje i lékař Jan Trachta, ředitel Galerie Rudolfinum Petr Nedoma, přední český designér a vysokoškolský pedagog Petr Babák, ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát či podnikatel a filantrop Václav Dejčmar a mnoho dalších. V budoucnu autoři série dokumentů chystají založit spolek a  v psychoedukaci chtějí pokračovat formou přednášek.


David Garkisch



Anketa

Máte zkušenosti s depresí a úzkostmi?

Celkem hlasovalo 29 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Zdravotní sestra: Dceři jsem zdrávku zakázala, zkazila by si život