Při léčbě lithiem je zásadní správné načasování, zjistili čeští vědci

Vědci se zabývali studiem vlivu lithia na cirkadiánní (denní) hodiny umístěné v komplexu komorové bariéry obsahující choroidní plexus. Choroidní plexus je hustě prokrvená část mozku, jejíž hlavní funkcí je výroba mozkomíšního moku. 
„Zjistili jsme, že podání lithia u myší změnilo v této části mozku úroveň exprese tzv. hodinového genu, tedy genu, který je zásadní pro chod cirkadiánních hodin (biologický rytmus s periodou o délce 20 až 28 hodin, pozn. red.)“, vysvětluje Alena Sumová. 

Léčba „ušitá na míru“

K podrobnějšímu studiu účinku lithia vědci použili model transgenní myši s cirkadiánním reportérem (mPer2LUC) a sledovali chod biologických hodin choroidálního plexu v reálném čase. Když aplikovali lithium na choroidní plexus izolovaný z těchto myší a kultivovali jej v in vitro (ve zkumavce, v laboratorním skle, pozn. red.) podmínkách, zjistili, že lithium po většinu dne hodiny zpožďovalo, ale v jiné části dne mělo na chod hodin opačný efekt.

Účinek na hodiny byl tedy vysoce závislý na načasování aplikace. Podrobněji pak prozkoumali mechanismus působení lithia v této části mozku i na molekulární úrovni. 

Výsledky, které byly publikovány i v prestižním časopise Biomedicine a Pharmacotherapy, odhalují nový mechanismus působení lithia, které seřizuje hodiny choroidního plexu. 

„To může zlepšit funkce mozku u psychiatrických pacientů a být tak součástí terapeutického efektu tohoto léku. Nové poznatky podepřené daty tak argumentují pro to, aby načasování léčby lithiem u pacientů s bipolární depresí bylo personalizované čili „ušité“ pacientům na míru,“ dodává Alena Sumová.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock