Příliš spánku škodí jako nevyspání, ztrácíme pak slova. Jak dlouho spát?

Dosud nejrozsáhlejší spánková studie vědcům přinesla zajímavé údaje. Zjistili, že nedostatek spánku nemá takový vliv na paměť, má ale razantní dopady na naši schopnost komunikace, řešení problémů a výkon. Nevyspalý člověk funguje, jako by mu bylo o několik let víc.

Kanadským vědcům se podařilo od loňského června shromáždit data pro dosud nejrozsáhlejší průzkum týkající se spánku. Získali údaje od více než 40 tisíc lidí, ale zatím zpracovali předběžné výsledky jen deseti tisíc účastníků. I ty přinesly mnoho zajímavých překvapení.

Dosud existovaly spíše menší studie spánku lidí ve spánkových laboratořích. Kanadští vědci naproti tomu oslovili pomocí dotazníků a série speciálních testů tisíce lidí různého věku, vzdělání, povolání i životního stylu napříč celým světem. A jejich závěry mohou převrátit některé dosavadní představy o spánku a jeho vlivu na náš život.


Spíte málo? Fungujete pak, jako by vám bylo o osm let víc

Jedním z překvapení pro vědce bylo, že lidé, kteří dlouhodobě spali jen čtyři hodiny, ve dne fungují, jako by byli téměř o osm let starší. Ukázalo se také, že trvalé nevyspání působí na lidský mozek jinak než krátkodobý nedostatek spánku. Ten podle dosavadních studií zhoršuje krátkodobou paměť. Pokud ale deficit spánku trvá delší dobu, nemá už na paměť takový vliv – zhoršuje ovšem řadu našich dalších funkcí.

Trvale nevyspalí lidé hůře zacházejí s informacemi, zhoršuje se jejich schopnost řešit problémy, ale ze všeho nejvíc ztrácejí schopnost komunikace a mluvy. Ještě pozoruhodnější je ovšem zjištění, že stejný vliv na nás má i příliš mnoho spánku.


Ideální délka spánku pro dospělé? Asi sedm až osm hodin

Jak dlouho by tedy měl trvat ideální spánek? „Ověřili jsme, že optimální množství spánku, které udržuje mozek fit, je sedm až osm hodin každou noc. Také jsme zjistili, že lidé, kteří spali déle, byli postiženi stejně jako ti, kteří spali naopak příliš málo,“ uvedl vedoucí studie Conor Wild.

Autoři upozorňují, že jejich poznatky by mohly mít výrazné důsledky pro reálný život. Varují, že existuje čím dál víc trvale nevyspalých lidí na pracovních místech s velkou odpovědností, kteří si ani neuvědomují, jak moc jsou jejich schopnosti uvažování, úsudku, komunikace a řešení problémů zhoršené.

Koneckonců i to potvrdila studie. Polovina jejích účastníků uváděla, že spí v noci 6,3 hodiny nebo ještě méně, přičemž jim studie doporučuje asi o jednu hodinu spánku navíc.


Nevyspání způsobuje obezitu, deprese i cukrovku

Dalším zajímavým zjištěním bylo, že u dospělých při nedostatku spánku nijak nerozhoduje věk. Jednoduše řečeno, spát potřebujeme všichni téměř stejně, ať už jsme mladí, staří, nebo středního věku (dětí se studie netýkala, těm se doporučuje delší spánek než dospělým).

Kvalitu a délku našeho spánku podle kanadských vědců zhoršuje a zkracuje práce nebo zábava u monitorů či obrazovek, stres i zvyk pít příliš mnoho kofeinových nápojů. Nevyspání nejenže snižuje náš výkon, ale může vést například i k obezitě, depresím a emočním potížím. Rovněž poškozuje náš imunitní systém a zvyšuje riziko onemocnění cukrovkou druhého typu. U mužů pak vede nedostatek spánku mimo jiné také k poklesu testosteronu.

Máte-li se spánkem problémy, můžete se obrátit na spánkovou laboratoř. Více jsme o tom psali v článku Špatně spíte? Příliš živé sny? Hledají se dobrovolníci do spánkové laboratoře.


David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0

Anketa

Jak dlouho většinou spíte?

Celkem hlasovalo 163 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Pozor na dětský Ibalgin. Na trhu je vadná šarže. Nemáte ji doma?