Hlavička
Kauzy -
25/05/2018

Řítíme se ke katastrofě a selhání zdravotnictví. Péče už se tiše zhoršuje

Není dost lékařů ani sester a bude ještě hůř. Nových není dostatek, starých odchází příliš. Sestry rovnou ze škol utíkají mimo obor, lékaři do zahraničí – české zdravotnictví je nezaplatí. Zbývající personál je přetížený, zhoršuje se zdravotní péče i její dostupnost.

reklama

reklama

Předchozí odstavec jen hrubě shrnuje závěry mimořádné konference lékařů, sester a dalších odborníků napříč zdravotnictvím, kterou v Praze uspořádala Česká lékařská komora. Konference měla přiléhavý název „Personální devastace českého zdravotnictví“.


Vzkaz z konference: Řítíme se ke katastrofě

reklama

Kvůli jednání sněmovny na konferenci i přes přislíbenou účast nakonec nedorazil ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO). Co by na místě slyšel, by se mu určitě nelíbilo. Fakta o katastrofálním stavu i směřování zdravotnictví zaznívají dlouho a z mnoha stran. 

Význam této mimořádné konference byl v tom, jak se jednotlivé hlasy sjednotily. Ať už šlo o lékaře, experty na čísla ve zdravotnictví, zástupce škol, zdravotních pojišťoven, nemocnic, praktických lékařů i zdravotních sester, nebo lékařské komory.


Kubek: Je to spirála smrti

Jednoduchý společný vzkaz má několik bodů: České zdravotnictví je velmi podfinancované. Kvůli tomu z něho utíkají lékaři i sestry. Jejich nedostatek už teď citelně zhoršuje kvalitu a dostupnost lékařské péče. Už je statisticky jasné, že školy v příštích letech nedokážou dodat tolik lékařů ani sester, aby nové posily nahradily stárnoucí a odcházející generaci těch současných. Silné populační ročníky stárnou a na příštích 40 let zatíží už tak přetížený systém. 

Prezident České lékařské komory Milan Kubek to doslova označil za spirálu smrti: „Čím méně zůstává v nemocnici zaměstnanců, tím jsou přepracovanější a tím spíše odejdou také. Už ani vysoký plat tomu nezabrání.“


Naše lékaře vyháníme, levnější dovážíme

Jak prezident komory doložil čísly, české zdravotnictví se nenápadně, ale o to výrazněji proměňuje. Dvojnásobně roste počet českých lékařů, a dokonce i čerstvých absolventů, kteří „hlasují nohama“ a odcházejí do zahraničí. Zdaleka nemíří jen za lepšími platy, ale často především za jednodušším pokračováním ve svém vzdělávání i jasnějším kariérním postupem.

Zatímco západní sousedé využívají této migrace kvalitních lékařů či sester ve svůj prospěch, v Česku podobně roste import lékařů a dalšího personálu zejména ze Slovenska, Ukrajiny a Ruska. „Řada nemocnic je na jejich práci závislá. Když je i cizinců nedostatek, zavírají se celá klíčová oddělení jako třeba interny či pediatrie,“ doplnil prezident komory Milan Kubek. „Domácí lékaře vyháníme a na jejich místa dovážíme někoho lacinějšího,“ popsal jednoduše proměnu zdravotnictví.

Třetina nových lékařů, které do svých řad přijímá komora, už jsou cizinci. Přesto podle odhadů komory chybí v Česku dva až tři tisíce lékařů.


Pro politiky je jednodušší lhát, auditům se brání

Na konferenci padlo i označení viníků tohoto stavu. „Mohou za to všichni ministři zdravotnictví za posledních dvacet let i managementy nemocnic, které selhaly se svojí personální politikou,“ prohlásil na konferenci šéf Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka. 

Také prezident komory Kubek zamířil na politiky: „Mrzí mě, že pro většinu z nich je pohodlnější lhát než mluvit pravdu. Politici se zuby nehty brání, abychom jako komora mohli dělat personální audity zdravotnických zařízení.“

Bez toho totiž není možné zjistit přesný stav chybějícího personálu, ať už lékařů, nebo sester. Audity by nepříjemnou pravdu nejen odhalily, ale mohly by vést i k uzavírání mnoha lůžek či oddělení nemocnic. Tato praxe se už navíc potichu také děje. „Nemocnice se bojí dávat informace o zavírání lůžek pro nedostatek personálu,“ potvrdila na konferenci Markéta Bartůňková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Audity by potvrdily i další veřejný nešvar českého zdravotnictví, a to přetěžování zbývajícího personálu a porušování zákonů, zejména nezákonnými přesčasy lékařů a zdravotnického personálu. 


Je čas zatáhnout za záchrannou brzdu

Podle prezidenta komory lékařů Milana Kubka „je nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu“. Za lékaře stanovil několik bodů, které musí být splněny, aby se situace pozdě, ale přece zlepšila:

- vyšší příjmy za základní pracovní dobu;

- dodržování limitů přesčasové práce;

- omezení zbytečné administrativy;

- zastavení násilné elektronizace;

- respektování profesní autonomie;

- dostupnost racionálního vzdělávání;

- zvýšení počtu studentů lékařských fakult.

Komora sestavila i svůj krizový plán. Důrazně v něm žádá zvýšení výdajů na zdravotnictví, spravedlnost v úhradách zdravotních služeb, zvýšení příjmů zdravotníků a reformu jejich vzdělávání. (Celý projev prezidenta ČLK Milana Kubka najdete níže společně s tématy jednotlivých prezentací řečníků.)


Zdravotnictví se feminizuje, scházejí mu muži

Témata konference byla obsáhlejší, než dokáže zachytit tento jediný článek. Postupně je pro vás budeme na stránkách Našeho zdravotnictví zpracovávat. Mluvilo se například i o tom, proč studenti ztrácejí zájem o zdravotnické obory nebo studium medicíny. S tím souvisí další varovné téma – že se české zdravotnictví nebezpečně feminizuje.

Zmínila ho lékařka Eva Klimovičová. O pacienty pečují téměř výhradně zdravotní sestry a mezi lékaři se blížíme stavu, kdy bude v jejich řadách 70 procent žen na pouhých 30 procent mužů. „Zdravotníkům už nelze jen dobře zaplatit. Dnes už se musí přeplatit. Konkurence jiných oborů je obrovská,“ dodala Eva Klimovičová.

David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0 Creative Commons


Milan Kubek: Personální krize přerůstá v katastrofu

Lékařská komora řadu let upozorňuje na prohlubující se nedostatek lékařů i zdravotních sester. S tikající bombou demografické katastrofy v zádech se už dvacet let snažíme prosazovat alespoň postupné zlepšování pracovních podmínek zdravotníků. Výsledky našeho snažení odpovídají kompetencím, které komoře zákonem svěřili. 

Situace dospěla tak daleko, že čtvrtina všech pracujících kolegů je v důchodovém věku. A Ministerstvo zdravotnictví místo toho, aby si je hýčkalo a pomáhalo jim, vyhání je z ordinací násilnou elektronizací a obludnou administrativou.

Lékaři senioři, kteří investovali úspory a léta práce do svých praxí, je dnes nemají komu prodat. Starostové našich městeček a obcí doslova klečí na kolenou před vesnickými lékaři, kteří – často sami nemocní  by již chtěli odejít na odpočinek, jen ať ještě vydrží, neboť je nemá kdo nahradit.

Více než dvě třetiny absolventů lékařských fakult jsou ženy, ale stát nedělá nic pro to, aby jim usnadnil cestu k atestaci a ony tak nestály před dilematem, zda práce, či rodina. Mladé lékařky s dětmi sice mají zájem o zkrácené úvazky, ale ředitelé nemocnic jim místo toho nabízí obrovské množství pohotovostních služeb, kterými je často odradí úplně.

Nepřetržitá lékařská péče je v nemocnicích zajišťována pouze díky soustavnému a systematickému porušování a obcházení zákoníku práce. Dodržovány nejsou ani podmínky stanovené vyhláškou o minimálním personálním vybavení. Každý to ví, leč všichni mlčí. Politici doslova zuby nehty brání tomu, aby lékařská komora provedla personální audity v nemocnicích. Jsou si totiž dobře vědomi toho, jaký nepořádek bychom našli, a mají strach z reakce občanů – jejich voličů, pokud by se dozvěděli pravdu.

Lékaři odchází do zahraničí a zdravotní sestry prchají mimo obor. Personální devastace dnes ohrožuje nejenom kvalitu, ale již přímo i bezpečnost poskytované péče. Jsme přepracovaní a je nás málo. 

Naivní optimista by řekl, že v takto krizové situaci politikům nezbude nic jiného než zdravotnictví podpořit. Že lékařské komoře pomohou. Že se pokusí pracovní podmínky zdravotníků zlepšit a zajistit tak pro své voliče dostupnost kvalitní a bezpečné zdravotní péče.

Poučený realista však na základě svých zkušeností podotkne, že existuje také jiná, a navíc lacinější cesta. Politici změnou zákona umlčí lékařskou komoru a poté, kdy již nebude existovat nikdo, kdo by občanům říkal pravdu, budou dál pokračovat ve vyhánění našich zdravotníků s tím, že na jejich místa dovezou lacinou pracovní sílu bůhví odkud.  Papaláši si svoji VIP péči zajistit dokážou a občané, ti je zajímají pouze před volbami.

Tak uvidíme.

MUDr. Milan Kubek


Prezentace:

Zdravotnictví demografická katastrofa MUDr. Milan Kubek, prezident ČLK

Nově budované datové zdroje a hlavní zjištěná fakta doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel, ÚZIS

Dostupné personální kapacity jako determinant hospitalizační péče – Ing. Markéta Bartůňková, vedoucí odboru, ÚZIS

Personální situace ve zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., náměstek ministra, Ministerstvo zdravotnictví

Chceme lékaře? Musíme mít jejich učitele!  prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK

Zdravotnictví na bedrech žen  MUDr. Eva Klimovičová, ČLK

Zajištění zdravotní péče, pohled VZP  MUDr. JUDr. Petr Honěk, náměstek ředitele, VZP

Personální devastace českého zdravotnictví  MUDr. Petr Šonka, SPL, předseda

Kdo zajistí péči o pacienty?  JUDr. Alena Tobiášová, MBA, FN Brno, náměstkyně ředitele

Zajištění nepřetržité péče v nemocnicích ČR  MUDr. Lukáš Velev, MHA, Nemocnice Jihlava, ředitel

Personální devastace hygienické služby  doc. MUDr. Pavel Dlouhý, Ph.D., Společnost hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP


reklama

reklama


reklama

reklama