Stát za děti a seniory bude pojištění platit dál. Kubek: Šlo o pokusný balon

Návrh ministryně Aleny Schillerové (ANO), že státu ušetří 70 miliard tím, že veškeré zdravotní služby poskytované v Česku v budoucnu zaplatí zaměstnanci, zaměstnavatelé a živnostníci, vyvolal zděšení. A to nejen mezi lékaři, ale i mezi ekonomy či opozičními politiky.

Zásadně proti se postavila také Česká lékařská komora. „Destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění, poslat do kolen zdravotnictví a ohrozit dostupnost zdravotní péče pro miliony lidí, to je prostě pitomost,“ shrnul to prezident komory Milan Kubek.

Více jsme o tom psali v článku Přestane stát platit pojištění za děti a seniory? Blbost, zní k nápadu odevšud. Kubek to přímo označil za „účetní trik“, který by měl opticky vylepšit hospodaření státu. Ministryně financí totiž navrhuje, aby se zrušila superhrubá mzda a lidé ušetřili na daních, ale zároveň by se zvýšilo zdravotní pojištění. 

Kubek: Mezi lidmi by to udělalo hrozně zle

Nejde o malá čísla. Oněch státních pojištěnců je 60 procent. Na jejich (ale i svoje) pojištění vydělává zbývajících 40 procent lidí – prostřednictvím zdravotního pojištění i placením daní do státní pokladny.

Z té stát za děti, seniory a nezaměstnané hradí jejich zdravotní pojištění. Platí ale zdaleka nejméně, zhruba 70 miliard korun ročně. Celkový účet za zdravotní péči je totiž kolem 440 miliard ročně a z drtivé většiny leží už dnes na bedrech zaměstnanců, zaměstnavatelů a živnostníků. Teď by ho platili celý a bezezbytku.

Právě před tím prezident komory lékařů Kubek varoval. Narušilo by to podle něj mezigenerační solidaritu a vedlo k nelibosti pracujících vůči důchodcům. „Důchodci, kteří léta platili daně a zdravotní pojištění, si nezaslouží nenávist, které by pravděpodobně byli vystaveni ze strany těch, co by museli najednou na důchodce a jejich péči připlácet. Zdravotnictví by dostalo méně peněz, celá administrativa s tím spojená by byla dražší, pracující lidé by byli naštvaní na důchodce a Ministerstvo financí by se holedbalo nějakým účetním trikem, že se zlepšila bilance rozpočtu,“ uvedl pro Naše zdravotnictví Kubek.

„Snížit někomu daně o pár stovek a pak zvednout o několik tisícovek zdravotní pojištění a ještě mu říct, že to platí na důchodce... To by mezi lidmi udělalo hrozně zle a narušilo by to mezigenerační solidaritu,“ dodal Kubek.

Babiš se zastavením plateb nepočítá

Zdá se ale, že tato hrozba je zažehnána. Prezidentovi lékařské komory to potvrdil sám premiér Babiš. „Řekl, že nepočítá s tím, že by se tahle změna dělala. Platba za státní pojištěnce tak zůstane zachovaná,“ uvedl Kubek, který s Babišem mluvil na setkání šéfů profesních komor.

„Premiérovi jsem jasně řekl, že s tím zásadně nemůžeme souhlasit. Prezentoval jsem své výhrady a premiér se tvářil, že to nebylo míněno vážně, že to je jen takový mediální šum. To sice neodpovídá tomu, co říká paní ministryně, ale asi nejdůležitější je, že ten návrh nenašel žádnou politickou podporu. Podle mě to byl takový průzkumný balonek Ministerstva financí a teď od toho dávají ruce pryč. Nemyslím si, že by o tom pan premiér nevěděl, ale nakonec je vidět, že si to nikdo nepřeje,“ uvedl prezident komory Kubek.

Ten přitom prosazuje opačný postup: zdravotní pojištění za státní pojištěnce nerušit, ale dokonce zvýšit platby státu alespoň na polovinu toho, co dnes platí pracující. Zatím je to totiž zhruba jen čtvrtina.

Komory odmítají být označovány za lobbisty

Setkání premiéra se zástupci dvanácti profesních komor se opakuje přibližně jednou za čtvrt roku a už teď je další naplánováno na polovinu června. S Babišem jednali kromě lékařů také notáři, advokáti, architekti, daňoví poradci, inženýři, lékárníci a zástupci dalších komor.

Všichni jednoznačně odmítli, aby byli označováni za lobbisty. Právě to totiž chystá zákon o lobbingu, který vypracovalo Ministerstvo spravedlnosti. „Jak na setkání zaznělo, my protestujeme proti tomu, abychom byli považováni za lobbistické organizace podle zákona o lobbingu. Jsme profesní samosprávy, které vykonávají určitou funkci, kterou na nás přenesl stát. Jde především o funkci regulatorní a těžko nás lze považovat za lobbisty. To už by jimi mohly být i kraje nebo místní samosprávy,“ prohlásil Milan Kubek.

Naopak pochválil zákon o soudních znalcích, který právě prochází sněmovnou. Podle něj budou muset mít soudní znalci licenci od svých komor podle oboru.

Nucené úvazky lékařů v Česku? Nesmysl, nevolnictví už skončilo, říká Kubek

Ačkoliv se setkání netýkalo primárně zdravotnictví, došlo při debatě s premiérem i na něj. „Protestoval jsem proti úvahám o závazcích pro lékaře, že by po složení atestace museli pracovat v nějakém regionu, v nějaké nemocnici v České republice, nebo si jinak zpětně zaplatit peníze za své vzdělání. Nevolnictví u nás skončilo. Zavádění takových povinností je naprosto kontraproduktivní, protože čím složitější u nás to specializační vzdělávání mladých lékařů bude, tím víc jich odejde do zahraničí hned po škole a vůbec u nás nenastoupí,“ popsal úskalí dalšího nápadu z dílny ANO, respektive Ministerstva zdravotnictví, prezident Kubek.

„Když někdo studuje šest let a potom nastoupí do práce, tak by neměl být trestaný za to, že dosáhl vysoké kvalifikace. Ani žádné jiné obory takové povinnosti nemají. Nehledě na to, že je třeba si uvědomit, že ten mladý lékař pracuje – to není žádná škola. On pracuje, slouží služby a svému zaměstnavateli normálně vydělává, takže to není tak, že by ty nemocnice pro své lékaře dělaly nějakou charitu tím, že se v nich lékaři dál vzdělávají a učí. A i když jde lékař na nějaký povinný pobyt na pracoviště vyššího typu, tak tam zase pracuje. To není tak, že by si ti lékaři na sebe nevydělali,“ podotkl Kubek.

David Garkisch

Foto: Tempus medicorum, Pixabay, CC0