Představte si, že máte před maturitou a začínáte svoji celoživotní kariéru. Byla by pro vás medicína „jasná volba“? Nezajistí vás jiný obor lépe? To jsou přirozená dilemata, kterými se dnešní studenti zabývají. A jejich nejistota není pro zdravotnictví dobrou zprávou...
„Tento školní rok maturuji a poté bych se chtěl věnovat studiu medicíny. Tohle povolání jsem si vždy velice idealizoval, ale v posledních měsících jsem si o tom zjistil víc info a hodně své rozhodnutí zvažuji. Jako druhou možnost mám studium ekonomie, která by mi určitě nabídla lepší finanční ohodnocení, ale na druhou stranu, peníze nejsou vše a já chci taky pomáhat lidem, což medicína určitě umožňuje,“ zní upřímné vyznání potenciálního medika a lékaře Mirko Spurnika na webu krizového štábu. Štáb s kampaní Proti kolapsu zdravotnictví objíždí české kraje a sbírá podpisy pod petici proti omezování zdravotní péče.
Je šance, že se zdravotnictví zlepší?
Ani tento nadcházející maturant ale neztrácí smysl pro realitu, a proto se upřímně zeptal: „Myslíte, že má smysl se za současného stavu zdravotnictví věnovat studiu medicíny? A existuje nějaká šance, že se to do těch 6–7 let, kdy bych měl studium dokončovat, zlepší?“
Že nejde o ojedinělý jev, dokládá následující reakce. „Dobrý den. Připojuji se k vám a stvrzuji to podepsáním petice. Je mi 22 let a mám spoustu kamarádek i kamarádů, kteří studují na zdravotní škole tady v Trutnově. Bohužel, spousta z nich nehodlá pokračovat ve svém oboru v České republice. Konkrétně u nás v Trutnově je nemocnice ve velmi špatném stavu, co se týče personálu. Sestry, doktoři a všichni ostatní jsou nepříjemní, ale nedávám to za vinu jim, nýbrž několika desítkám hodin strávených za dveřmi nemocnice. Bohužel, nemocnice se pro ně stává druhým domovem. Stojím za vámi, pokračujte dál, máte moji podporu,“ uvedl Jan Urban.
Lékaři i sestry stárnou, nové posily
nejsou
České republice chybí asi tři tisíce doktorů a kolem pěti tisíc zdravotních sester. Podle všech predikcí bude ještě hůř – populace stárne a stárnou i lékaři a sestry. Mnoho z těch současných přesluhuje a pracují přes to, že by už měli nárok na penzi.
Se zmiňovaným stárnutím lékařů a sester přibývá z populačně silných ročníků i lidí, kteří potřebují zdravotní péči. Nároky na zdravotnictví rostou, nových sil je ovšem mnohem méně, než by bylo do budoucna a vlastně už dnes potřeba.
Vzdělat a zapojit nové doktory a sestry trvá roky
Jako odpověď na tento stav se stát loni rozhodl poslat v příštích jedenácti letech lékařským fakultám téměř sedm miliard korun. Letos tak mohly lékařské fakulty přijmout do prvního ročníku oboru všeobecného lékařství o 15 procent více studentů.
Ani to ale nemůže současnou personální krizi ve zdravotnictví vyřešit. Tím spíš, že se efekt projeví nejdříve po pěti šesti a více letech, kdy budou současní studenti vycházet ze škol jako čerství medici. Jak navíc dokládají průzkumy mezi studenty, zhruba pětina z nich je rozhodnuta po dokončení studia odejít za dalším lepším vzděláváním i platem do zahraničí. Česká lékařská komora dlouhodobě upozorňuje, že řešením personální krize ve zdravotnictví je zvýšení atraktivity tohoto oboru, a tedy i zvýšení platů a mezd zdravotníků.
Krizový štáb (jehož členem je i Česká lékařská komora) sdružuje čtrnáct organizací, které zastupují jak nemocnice, tak lékaře, sestry, a dokonce i pacienty, zdravotně postižené či seniory. Kampaní upozorňuje na krizi ve zdravotnictví a žádá pro něj alespoň 9 % HDP české ekonomiky. Zatím je to necelých 7 %, přičemž jen evropský průměr je téměř 10 % HDP. Více například v článku Kampaň za zdravotnictví rozjel šokující klip. Popisuje realitu lékařů a sester.
David Garkisch
Ilustrační foto: istockphoto.com