Za život mu vděčí možná stovky až tisíce lidí. Jeho lidskost a profesionální čest pomohly zachránit Prahu před devastací nacisty. Komunisté se mu po válce „odvděčili“ rozsudkem smrti zmírněným na 25 let, ze kterého si odseděl 12 let. Statečného lékaře však nedokážeme ocenit ani dnes.
reklama
reklama
O životě lékaře Václava Provazníka by se dal patrně natočit dramatický celovečerní film, ale protože si připomínáme 75. výročí konce války a květnového povstání v Praze, je asi nejlepší začít právě u něj.
Dodnes ne úplně doceněný lékař nejspíš svým malým dílem pomohl zachránit Prahu a životy mnoha Pražanů a koneckonců i okupantů. Jako lékař mezi nimi při jejich ošetřování nerozlišoval a podle názoru historiků tak pomohl kapitulaci nacistů v Praze.
reklama
Ošetřil syna německého generála, pomohl Praze
Václav Provazník byl za květnového povstání velitelem lékařské pohotovosti. V improvizované nemocnici osobně ošetřil syna německého generála Rudolfa Toussainta, který byl velitelem jednotek Wehrmachtu bojujících v Praze.
Právě Toussaint 8. května složil kapitulaci před Českou národní radou, zavázal se ke stažení německých vojáků a také k tomu, že v Praze ponechají těžké zbraně. Rudá armáda tak následující den dorazila v podstatě do osvobozeného města.
Jako lékař nerozlišoval mezi raněnými
Nacisté tehdy přitom měli dostatek zbraní a sil, aby pražské povstání krvavě potlačili. K tomu, že se tak nestalo, přispěl podle názoru historiků i Václav Provazník svým profesionálním přístupem lékaře, který nerozlišoval mezi raněnými a pomohl i synovi šéfa Wehrmachtu.
Nejspíš tato shovívavost povstalců pomohla násilí v Praze ukončit. Generál Toussaint si nepochybně uvědomoval bezvýchodnou situaci, ale trpěl i tím, že Češi zranili a zajali jeho syna.
Předseda České národní rady Albert Pražák později vzpomínal na dlouhé vyjednávání s Němci a na generálovu reakci: \""Poodešel k oknu a slzel. Přistoupil jsem k němu a zeptal se ho, zda měl Prahu rád. Přikývl a řekl, že ji zná od mlada, byl malířem a vymaloval si každý její koutek, jen proto by ji nemohl dát rozbořit, jak si představoval Schörner (vrchní velitel německých armád - pozn. red.) Teď je z něho ubohý muž: ženu ztratil při náletu v Mnichově, dům má v rozvalinách, syna jsme mu zajali. Nejlépe, aby si lehl někam do škarpy a v ní zašel.\""
Generálova syna chtěli původně popravit
Co z toho mohl generál Toussaint ještě zachránit? Jedině svého syna. Ten měl být sice na návrh komunistického politika Josefa Smrkovského nejprve popraven, ale namísto toho se mu dostalo pomoci od lékaře Václava Provazníka.
Na německého generála to podle historiků nepochybně zapůsobilo - tím spíš, že mu ošetřeného syna povstalci vydali. Pak Toussaint souhlasil s tím, že se jeho vojáci stáhnou z Prahy a na místě nechají i své těžké zbraně. Tak se i stalo.
Ztráty při pražském povstání přesto nebyly malé a dosáhly téměř tří tisíc mrtvých Čechů, včetně civilistů. Rudá armáda do Prahy dorazila až po německé kapitulaci následující den, 9. května. Přestože v posledních bojích zemřelo asi třicet jejích vojáků, hlavní nápor povstání nesli Češi. A právě český lékař Václav Provazník zřejmě pomohl svým činem věrným Hippokratově přísaze násilí ukončit a zmírnit tak i počet obětí na všech stranách.
Pomoc vězňům z koncentračních táborů
Ani tím ale práce velitele lékařské pohotovosti v celé Praze neskončila. V dalších dnech organizoval pomoc pro 800 vězňů, kteří do Prahy dorazili z koncentračních táborů a nepochybně pomohl zachránit mnoho dalších životů. Kromě toho všeho byl lékař Václav Provazník aktivní v odboji i během okupace - byl členem ilegální odbojové skupiny Tajemník.
O to paradoxnější je jeho poválečný osud, který ostatně poznamenal celou společnost. V komunistických procesech po roce 1948 byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl snížený na 25 let. Z toho si odseděl dvanáct let. Generál Toussaint strávil v českých vězeních jen o několik let déle.
Dva čeští prezidenti lékaře nedokázali ocenit
Pozoruhodný je i současný vývoj kolem lékaře Václava Provazníka. Ačkoliv by si podle mnoha historiků i politiků nepochybně zasloužil státní vyznamenání, dosud ho nedostal. A to i přesto, že ho prezidentům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi opakovaně navrhoval i Senát. Už v roce 2014 se o lékaři Provazníkovi psalo jako o \""rekordmanovi v počtu návrhů na vyznamenání\"", když byl neúspěšně navržen podvanácté.
David Garkisch
Ilustrační foto: Wikimedia.org, CC0
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama