Dveře ordinací po celé zemi dnes zůstaly zavřené. Lékaři tak protestují proti byrokracii, EET, elektronickému receptu, podfinancování a kritické situaci ve svých řadách.
Tisíce praktických, dětských a ambulantních lékařů dnes na protest neotevřelo své ordinace. Dva dny před parlamentními volbami tak upozornili na vážné problémy ve svých oborech. Navázali tak na protestní akci z minulého týdne, kdy symbolicky ordinovali s černými smutečními páskami na rukávech.
Dnes se do silného protestu zapojilo asi sedm tisíc lékařů, kteří nechali své ordinace zavřené. Šlo vesměs o praktické a dětské doktory a ambulantní specialisty. Upozorňují tak na kritickou situaci v jejich oborech - tedy podfinancování jejich služeb a masivní nárůst byrokracie. K ní řadí nejen povinné EET, ale i novou povinost vydávat od nového roku pouze elektronické recepty. Oboje považují lékaři za zbytečnou a zatěžující byrokracii.
Problémů, které lékařům komplikují práci, je tolik, že řada z nich své praxe bez náhrady zavírá. To je i případ středočeské obce Žleby Na Kutnohorsku, kde minulý týden protest svou mírnější formou vyvrcholil. Lékaři tam symbolicky pohřbili ambulantní lékařství. Žleby použili jako ukázkový příklad, protože tam právě bez náhrady skončila praktická lékařka. Tamním pacientům se tak dojíždění i na banální kontroly prodloužilo až na deset kilometrů. O minulém protestu jsme vás informovali v článku Lékaři pohřbili ambulantní lékařství. Za týden zavřou ordinace.
K vystupňování tlaku, tedy zavření ordinací, lékaře donutil poslední krok ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka ve funkci. V návrhu úhradové vyhlášky - tedy toho, kolik, za co a komu budou pojišťovny platit - přiznal nemocnicím devět miliard navíc. Naopak na ambulantní lékaře zbylo jen 2,1 miliardy, ačkoliv původně počítali se zvýšením některých poplatků.
Ministerstvo: Nemocnice mají přednost
Ministerstvo zdravotnictví více méně přiznává, že na platech přidá lékařům v nemocnicích na úkor jejich kolegů v ordinacích. Náměstek Roman Prymula ovšem tvrdí, že situace nemocnic je horší než situace ambulantních lékařů. Proto podle něj jejich protest není korektní.
Setrvání na tomto postoji na dnešní tiskové konferenci potvrdil i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík. Lékaře z nemocnic považuje za pracovitější. "Peníze mají jít za prací. To znamená za více práce má jít více peněz. Já prostě nesdílím tu filozofii, že jestliže máte někde nějakou paušální částku, tak se vám automaticky zvedne. Peníze musejí následovat nějaký výkon, nějakou práci," odmítl dohodu svého předchůdce s ambulantními lékaři, že jim zvedne tzv. kapitační platby, tedy jakýsi poplatek za pacienta v kartotéce.
S čím ministr bez dalších podrobností souhlasil, je nárůst byrokracie. "Jsem tady vyzýván k tomu, aby se snižovala byrokracie, což je jedna z věcí, kterou já podporuji, protože ta je příšerná. Jak v případě nemocnic, tak v případě praktiků i ambulantních specialistů," uznal ministr. Odmítl však pod tuto byrokracii zahrnovat elektronický recept. Ten podle něj byrokracii naopak snižuje.
Komora: Nelze upřednostňovat jen nemocnice
Kde naopak ambulantní lékaři našli bezvýhradnou podporu, je Česká lékařská komora. "ČLK podporuje zvýšení platů lékařů a zdravotních sester pracujících v nemocnicích, ale nemůže souhlasit s tím, aby veškeré zvyšování úhrad zdravotních služeb směřovalo pouze do nemocnic. Úhradová vyhláška, jejíž návrh zcela ignoruje oprávněné požadavky ambulantních lékařů, je pro ČLK nepřijatelná," uvedla komora v prohlášení.
Stejně jako praktici odsuzuje i komora elektronický recept a EET. "Komora protestuje proti násilné a špatně připravené elektronizaci zdravotnictví (např. povinné e-recepty), která nepřináší žádný prospěch pacientům ani lékařům, které naopak zatěžuje zvyšujícími se náklady," uvedla ČLK.
Lékařská komora dokonce varuje, že za stávajících podmínek není schopna garantovat kvalitu ani bezpečnost lékařské péče. V tom se s praktickými lékaři shoduje. Ti upozorňují, že péče o pacienty může být hůře dostupná. "Pokud se tlak na lékaře bude stupňovat, bude jich ubývat a naopak přibývat pacientů, musí se to někde projevit - třeba zavedením objednávkového systému a prodlužováním čekacích lhůt na zákroky a ošetření," varoval Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
David Garkisch