Poslední český komár s malárií je z roku 1950. Přinese ji oteplení zpět?

Malárie na světě byla už v době, kdy po něm běhali dinosauři. Provází lidstvo od nepaměti a stejně tak dlouho zabíjí. Přes všechnu snahu se ji nedaří vymýtit, připomíná dnešní Světový den malárie. Přitom bývala běžnou i v Evropě a Česku. Hrozí s oteplováním její návrat?

Největším vrahem lidstva je patrně nenápadný komár. A i ten je v tom vlastně nevinně. I on je obětí, hostitelem a přenašečem parazita Plasmodii, který lidem a zvířatům způsobuje malárii. Samotná malárie je pak mimořádně výkonným zabijákem - podle některých odhadů způsobila v celé historii smrt až poloviny lidí, kteří kdy žili.


S malárií umíme bojovat, ale ne vyhrát

Přes všechen pokrok ve vědě a medicíně zůstává lidstvo na malárii krátké. Ale zase ne tak úplně - umíme ji léčit, umíme jí předcházet a umíme ji potlačovat. Jen ji ještě stále neumíme úplně vymýtit.

"Po nevídaném období úspěchu v kontrole malárie se pokrok zastavil," konstatovala dnes u příležitosti Světového dne malárie Světová zdravotnická organizace (WHO). Původní plán WHO snížit výskyt malárie i počet úmrtí na ni o 40 procent do roku 2020 už nevyjde, uznávají vědci a lékaři. 


Malárii jste mohli chytit i na Petříně nebo u Berounky

Důkazem, že se přesto umíme malárii postavit, je koneckonců i Česko a také drtivá většina Evropy a vyspělého světa. Malárii naši předci po staletí dobře znali. Zmiňuje se o ní Shakespeare, britské matriky z 19. i 20. století a například Nizozemci si svou poslední epidemii malárie zažili na sklonku 2. světové války a několik let po ní.

V dřívějších časech lidé chytili malárii klidně na procházce kolem Berounky, dokonce v pražské Stromovce nebo na Petříně či v Polabí a jižních Čechách. I v někdejším Československu jste mohli malárii chytit po prostém píchnutí komárem. "Na konci války ji na jižní Moravu přivlekly jednotky vojáků vracející se z východu. Ale už od roku 1956 jsme oficiálně zemí bez výskytu malárie," potvrdila vedoucí Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí Eva Nohýnková.

Poslední záznam o infikovaném komárovi v Československu je ve skutečnosti z roku 1950, z jižní Moravy. Nejméně dalších pět let ale bylo podle mezinárodních pravidel nutné počkat, jestli se neobjeví další případ.


Přinese oteplování do Česka znovu malárii?

Už skoro sedmdesát let máme klid. Jenže u nás stále žijí některé druhy komárů rodu Anopheles. Ti mohou malárii přenášet. S neoddiskutovatelným globálním oteplováním a změnami klimatu se objevují obavy, že se bude tato fauna i její parazité šířit dál. Ostatně na jižní Moravě už před několika lety zachytili výskyt původně středomořského komára Anopheles hyrcanus, který také malárii přenáší.

Je tedy Česko znovu v ohrožení malárií? Odpověď zní ano i ne, přesto můžeme obavy zmírnit. "Nejde totiž jen o komáry. Původce malárie, prvok Plasmodii, může přežívat jen tam, kde celoročně neklesne teplota pod 20 °C. A to tady ani s globálním oteplováním nehrozí," uvedla pro Naše zdravotnictví Eva Nohýnková. 

Upozornila ale, že se stále může opakovat situace třeba z konce války, kdy malárii přinesou sami lidé. Pokud bychom ji v takové situaci podcenili, mohou ji komáři šířit z člověka na člověka. To je i důvod, jak upozorňuje WHO, proč na boji proti malárii musí spolupracovat celý svět. Nikdo nemá úplně vyhráno. Pokud svět poleví v boji proti malárii v místech jejího výskytu, může ji mít brzy takříkajíc na prahu domovních dveří.


Na malárii fungují léky, pokrok i hygiena

Za to, že jsme z Evropy prakticky vytlačili malárii, můžeme děkovat všeobecnému pokroku a blahobytu. K takovým závěrům dochází ve své knize o globálním oteplování Zchlaďte hlavy například i dánský statistik a ekolog Bjørn Lomborg.

Potlačili jsme chudobu, zlepšili jsme hygienu, kvalitu života, lékařskou péči, objevili jsme léky a začali bojovat s komáry jako přenašeči třeba vysoušením bažin i používáním neblahého DDT. Proto dnes v Evropě malárii chytnete asi stejně pravděpodobně jako šťastná čísla Sportky.


Pozor na "malárii letištní"

Přesto ani v Evropě nejste před malárií chráněni - zejména pokud bydlíte blízko letiště. Můžete totiž dostat tzv. malárii letištní. V takovém případě jste měli zkrátka smůlu a infikoval vás komár, kterého přivezlo letadlo v kabině nebo zavazadlovém prostoru. 

Letecké společnosti sice používají nejrůznější insekticidy, ale opatření nejsou stoprocentní. Podle jednoho z odhadů může jeden let z malarických oblastní přepravit kamkoli jinam na světě až dvacet komárů. "Vzácně byly takové případy i u nás," potvrdila Eva Nohýnková z Národní referenční laboratoře pro diagnostiku tropických parazitárních infekcí.


Cestujete? Chraňte se!

Prakticky skoro všechny současné případy malárie v Česku jsou importované. Lidé si je přivezou z dovolené nebo třeba pracovní cesty. Dopouštějí se často dvou chyb - podcení možnost infekce a užívání antimalarik a později po návratu někdy ještě podcení i rozvoj nemoci.

Už loni lékaři varovali před rekordním nárůstem malárie a horečky dengue mezi českými cestovateli a turisty. V roce 2016 se v Česku objevilo 123 případů horečky dengue a 38 případů malárie. U té šlo nejen o výrazný vzestup počtu nakažených, ale i o nárůst komplikovaných případů. Dva lidé tehdy dokonce malárii podlehli.


Jak malárii rozpoznat?

Pokud jste cestovali do malarických oblastí, sledujte se. Malárie zpočátku vypadá jako chřipka. Většinou se asi 8 až 25 dní od nákazy objeví teplota či horečka, bolesti hlavy, kloubů a nevolnost. Klasickým příznakem jsou návaly horečky střídané se zimnicí. 

V těle probíhá velká bitva. Komár nejčastěji lidi nakazí po setmění a v noci, kdy je nejaktivnější. Samci komára jsou neškodní, krev sají samičky. Pokud v sobě nosí prvoka Plasmodium, přenesou ho do lidského těla svými slinami. 

Parazit se uchytí v lidských játrech a přemění se ve své další stadium, kdy se ukryje uvnitř červených krvinek. Pacienti jsou pak chudokrevní a zvětší se jim slezina. Malárie může skončit kómatem, hromadným selháním orgánů, poškozením mozku, plic, jater a ledvin a smrtí. Existuje přitom několik druhů malárie - od méně nebezpečných až po smrtící.

David Garkisch

Foto: Flickr (CC BY-NC-ND 2.0)


Zajímavosti o malárii

Za objev původce malárie získal francouzský lékař Charles Louis Alphonse Laveran v roce 1907 Nobelovou cenu za fyziologii a medicínu. 

Nobelova cena byla udělena i za objev léčivých účinků malárie na syfilis. Principem léčby bylo to, že vysoké horečky, provázející malárii, zabily i tuto bakterii. Toho si všiml Julius Wagner-Jauregg a zkusil malárii aplikovat cíleně. Za objev léčivých účinků (opičí) malárie dostal v roce 1927 Nobelovu cenu za lékařství. 

Dnes je za nejúčinnější způsob boje proti malárii považována distribuce moskytiér – ty totiž lehce ochrání hlavně děti a matky, které jsou nemocí ohroženy nejvíce. Zásadní je také včasné rozpoznání nemoci a okamžitá léčba. To je však v mnoha rozvojových zemích velkým problémem, protože chybějí lékaři, nemocnice, léky a další prvky zdravotnické infrastruktury.

Malárie moderního typu zřejmě vznikla někdy před 15 000 až 8 miliony let, nejstarší doklad o jejím výskytu pochází dokonce již z dominikánského jantaru z doby před asi 15 až 20 miliony let.

Entomolog a badatel George Poinar, Jr. se domnívá, že objevil ancestrální formu malárie již v těle hmyzu z barmského jantaru starého 100 milionů let. Malárie tedy mohla být rozšířená již v období druhohorní křídy. K evoluci ale dochází neustále a objevuje se i rezistence vůči léčbě. (Wikipedia)


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Pokud lékařům a sestrám nezaplatíme, Německo je pohltí