Dnešek je Světovým dnem dárců krve, poděkováním každému, kdo někdy obětoval kousek sebe, aby zachránil jiný život. Není to bezvýznamné – krev je stále nenahraditelnou tekutinou a nejen v Česku počet dárců setrvale klesá. Nechcete darovat krev? Má to i výhody.
reklama
reklama
V Česku je ilegální svoji krev prodávat. Patříme tak k více než šesti desítkám zemí, kde jsou odběry krve výhradně bezplatné. Toto darování krve jen z morálních důvodů má svůj medicínský smysl. Snižuje to možnost, že by dárce zatajil důležité informace o svém zdravotním stavu nebo chování, aby získal odměnu. Darovaná krev (jakkoli je testována) je pak pro příjemce bezpečnější.
V Česku ovšem dárců ubývá. Odcházejí ti starší a nových se nedostává. Od roku 2010 ubylo přes padesát tisíc dárců a počet těch aktivních se drží kolem 250 tisíc. To je ovšem málo. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by v každé zemi mělo být asi kolem 4 procent dárců, což v Česku znamená zhruba 400 tisíc dárců.
reklama
Skoro každý někdy potřebuje krev. Průměrně až pětkrát v životě
Pokud jste někdy byli na operaci v nemocnici, už patrně někomu za transfúzi krve vděčíte. Odhaduje se, že každý člověk v Česku dostane průměrně až pětkrát v životě krevní transfúzi a dokonce čtrnáctkrát lék vyrobený z lidské krve.
Jako dárce krve vás může těšit, že jste patrně opravdu někomu zachránili život. Vaše krev je použita zpravidla u těžkých úrazů a při řadě velkých operací, které by bez transfúze nebyly možné. Darovanou krví se léčí i otravy a celoživotně jsou na ni odkázáni lidé s umělou ledvinou nebo se zhoubnými nemocemi krve. Z krve se ale také vyrábějí léky, které zachraňují lidi s poruchami srážlivosti, obranyschopnosti nebo s popáleninami.
Darování krve má i výhody
Dobrý pocit z toho, že jste někomu pomohli, není jediným pozitivem darování krve. Do jisté míry si návštěvou transfúzní stanice můžete ověřit svůj zdravotní stav, protože vaše krev je dál prověřována. A pokud dosud neznáte svoji krevní skupinu, na místě se ji dozvíte.
V neposlední řadě na dárce krve myslí i stát a zdravotní pojišťovny - za odměnu si mohou o 3 000 korun snížit svůj daňový základ a u pojišťoven za dárcovství krve čerpat nejrůznější bonusy a příspěvky. A v den odběru mohou mít pracovní volno.
Operace zraněného? Klidně na ni padne krev osmi dárců
K motivaci pro darování krve by mohly pomoci i následující údaje. Zveřejnil je Český Červený kříž, pro který je podpora dárcovství krve jedním z jeho hlavních programových úkolů. Věděli jste, že k výměně krve u novorozence je potřeba zhruba jeden odběr od jednoho dárce, tedy asi půl litru krve? Stejné množství krve se spotřebuje i u nekomplikované operace srdce. Při ortopedické operaci je to už jeden a půl litru, tedy tři odběry. U komplikovaných zákroků, porodů a urgentní medicíny už je potřeba až kolem tří litrů krve, tedy více než osm odběrů.
Světový den dárců krve byl vyhlášen poprvé roku 2005. Ne náhodou připadá právě na 14. červen - jde o den, kdy se narodil lékař Karl Landsteiner, nositel Nobelovy ceny za objev krevních skupin a později i RH faktoru krve.
Jak se připojit k dárcovství a zachránit život?
Pokud jste se rozhodli k darování krve, vyberte si v seznamu transfúzních stanic tu, která vám bude nejvíce vyhovovat. Splnit musíte i tato základní pravidla: věk mezi 18 a 65 lety, mít platné zdravotní pojištění a v případě cizinců alespoň dlouhodobý pobyt se stálou adresou.
Před odběrem krve budete muset vyplnit dotazník, který vás potvrdí jako vhodného dárce. O vhodnosti ale nakonec vždy rozhoduje příslušný pracovník na transfúzní stanici, mimo jiné i podle laboratorního vyšetření vzorku krve, takže následující podmínky berte jako důležité, ale přesto orientační.
Krev můžete darovat, pokud:
- vážíte alespoň 50 kg;
- netrpíte vážnější alergií;
- neprodělali jste zánět jater, nebo jiné onemocnění jater;
- neprodělali jste zánět ledvin a netrpíte chronickým onemocněním ledvin;
- neměli jste toxoplazmózu, tularemii, brucelózu;
- netrpíte onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krevní tlak);
- netrpíte vážným kožním onemocněním;
- neměli jste malárii ani jinou tropickou nemoc;
- neprodělali jste pohlavní nemoc (kapavka, syfilis);
- neprodělali jste tuberkulózu;
- netrpíte vředovou nemocí žaludku, ani onemocněním žlučníku či slinivky;
- neměli jste tyfus nebo paratyfus;
- netrpíte revmatickým onemocněním;
- netrpíte zvýšenou krvácivostí (například z nosu, dásní);
- nemáte onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza);
- neprodělali jste zhoubné onemocnění;
- v pokrevním příbuzenstvu nemáte výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci (BSE);
- neprodělali jste transplantaci orgánů;
- nejste alkoholik;
- v letech 1980-1996 jste nebyli déle než půl roku v Anglii či Francii;
- nejste HIV pozitivní, ani nepatříte do rizikových skupin (promiskuitní způsob života, nitrožilní narkomani, pohlavní styk mezi muži v posledním roce);
- nejste právě nemocný;
- v posledním půl roce jste nebyl nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie);
- v posledním půl roce jste nebyli na operaci;
- v posledním půl roce jste neabsolvovali mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetování;
- v posledním měsíci jste neužívali antibiotika;
- v posledním měsíci jste neměli přisáté klíště;
- v posledním týdnu vám netrhali zub;
- pro ženy: nemáte právě menses, nejste těhotná a od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku;
- nejedli jste v posledních 14 hodinách jídlo obsahující tuk.
David Garkisch
Foto: USA.gov, Dillon Davis
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama