S nějakou formou zhoubného onemocnění se během života setká zhruba jeden Čech ze tří. Rakovina je zároveň druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Každoročně je nově diagnostikována u téměř 90 tisíc pacientů a celkově dnes v zemi žije kolem 600 tisíc lidí, kteří se s nádorovým onemocněním léčí nebo jej v minulosti prodělali. Zároveň se ale čekací doby u lékařů prodlužují a někteří pacienti se ve složitém zdravotním systému ztrácí. Proto vznikla nová role - koordinátor onkologické péče. Jak konkrétně bude toto provázení systémem vypadat?

Jednou z priorit nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha má být navyšování kompetencí nelékařských profesí. Co to ale konkrétně znamená? Přejde na ně i větší odpovědnost? A není to jen snaha vyřešit nedostatek lékařů a zároveň ušetřit peníze? O tom byla velmi živá debata v Lékařském domě, kterou pořádala Česká lékařská společnost J. E. Purkyně.

Virové hepatitidy zůstávají i v 21. století významnou globální zdravotní výzvou, která vyžaduje koordinovanou odbornou pozornost, inovativní přístupy a sdílení aktuálních poznatků napříč medicínskými obory. Tento fakt potvrzuje ještě současná rostoucí incidence žloutenky typu A v České republice. Jak si tedy stojíme? Jaká rizika přinášejí virové hepatitidy? Jak se jim lze bránit? A jaké nejmodernější možnosti léčby mají lékaři k dispozici? Na tyto a další otázky odpovídali řečníci na pravidelném cyklu přednášek Rady pro zdraví, které pořádá České lékařská komora. Na téma virové hepatitidy proběhla v úterý 2. prosince 2025.

Život MUDr. Mgr. Jany Šeblové, Ph.D., FESEM, by vydal na knihu. Možná kdyby nebylo její odhodlání tak velké, tak bychom si ani nepovídali o urgentní medicíně a o vzdělání. V šestém ročníku Lékařské fakulty hygienické ji totiž vyloučili na základě udání spolužáka. Stihla ale pak dostudovat střední zdravotnickou školu, uklízela, vychovávala děti a v roce 1989 se od vyvařování plen a zavařovaček vrátila zpět na lékařskou fakultu.

Stále více pacientů čerpá medicínské informace z internetu. Kvalita těchto informací je velmi rozdílná, přičemž některé jsou zavádějící, nepravdivé i přímo nebezpečné. Autoři těchto informací, které mají často vizuální podobu, se nezřídka vydávají za lékaře, aniž jimi jsou. Takové informace ohrožují pacienty, ale také důvěryhodnost lékařské stavu. Proti těmto dezinformátorům či podvodníkům je většinou bezmocná i policie.

Nedostatek lékařů spolu se stárnutím těch, kteří pracují, je vedle nedostatku peněz patrně nejvážnějším problémem našeho zdravotnictví. Tuto skutečnost sice již prakticky nikdo nezpochybňuje, ale na vyřešení problému přesto stále čekáme.

Dětská paliativní péče vyžaduje empatii. Bez ní to dělat nejde. A i když si možná držíte od pacientů a rodin jistý odstup, stejně vás jejich osudy a sdílení jejich života doženou. Proto si také lékař z Kliniky dětské onkologie FN Brno a LF MU a jeden ze zakladatelů dětské paliativní péče nemyslí, že by do oboru měli nastupovat mladí lékaři hned po studiu, i když už vysoké školy obor paliativní péče nabízí.

Obezita rozhodně není jen estetický problém, je to nemoc, která má závažné důsledky pro zdraví, závažné důsledky pro ekonomiku naší země a důsledky společenské. Každé třetí dítě je s nadváhou nebo obezitou a stejně tak téměř 60 procent dospělých. Strašidelná čísla. Důvodů, proč se obezitou zabývat, je mnoho. A právě důvody, příčinami, dopady, statistikami a hlavně možnými řešeními se zabývala konference na téma „Epidemie obezity“, kterou pořádala Česká lékařská komora v Domě lékařů v úterý 4. března. Součástí článku je také video z konference.

Rozhovor s Věrou Zukalovou začal popisem toho, co vlastně obnáší role onkologické ambasadorky ve Fakultní nemocnici Olomouc. Denně si vyslechne mnoho příběhů. Pomáhá pacientům zvládnout nejen nemoc, ale i vše, co s ní souvisí, protože najednou člověk může cítit nejistotu, zoufalství, neví, co by měl zařídit dřív. Sama si rakovinou prošla, a ne každý příběh končí šťastně. I proto jsme se postupně dostali k tomu, jak se všemi emocemi pracovat. Jak pracovat se smrtí a s odcházením z tohoto světa? Co pomohlo během nemoci jí? A co jí pomáhá zpracovat tolik příběhů, aby sama mohla dál fungovat?

Až 12 procent českých obyvatel ve věku 50 až 59 let je v polymorbidním stavu. Mají tedy tři a více chronických onemocnění. Ve věkové skupině 70+ už je takových lidí více než polovina. Tito lidé nejenže nejsou zdraví, ale také často pobírají příspěvek na péči nebo invaliditu. O to více ale potřebujeme finančně aktivních lidí, aby utáhli narůstající počet nemocných. Těch ale také ubývá a do budoucna jich bude čím dál méně. Kruté a nekompromisní statistiky představil na letošním brněnském sjezdu České lékařské komory ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc., patří mezi významné osobnosti kardiologie, protože tento obor neustále posouvá dál a inovuje ho. Patřil mezi první lékaře, kteří se podíleli na zavedení primární koronární plastiky u akutního infarktu myokardu, díky čemuž jsou dnes schopni zachraňovat i dříve beznadějné případy. V roce 1993 jako první zavedl metodu implantace koronárních stentů a v roce 2008 provedl první perkutánní implantaci aortální chlopně. Kam se kardiologie za poslední desetiletí posunula? Proč se zvyšuje průměrný věk lidí s infarktem? A jaké jsou hlavní rizikové faktory infarktu? Které výkony dnes může intervenční kardiologie nabídnout?