Společnost GSK uvedla na český trh novou vakcínu Shingrix proti pásovému oparu a postherpetickým neuralgiím (přetrvávající chronická bolest kůže v místech, která byla postižena pásovým oparem a postihuje odhadem až 20 procent lidí s pásovým oparem, pozn. red.). Je určena pro lidi ve věku 50 let a více a osoby ve věku 18 let a starší s omezenou funkcí imunitního systému.

Srdce, životně důležitý orgán. Když už je na hranici svých sil, stále existují možnosti, jak život může běžet dál. Kardiochirurgové dnes dokážou doslova zázraky. Jedním z nich je v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) MUDr. Petr Fila., Ph.D. Jak vzpomíná na svoji první operaci? Jak zvládá časově náročnou práci, kdy ho mohou zavolat v podstatě kdykoli, koordinovat s rodinou? Co mu pomáhá vyrovnat se s nezdary, které operace v kardiochirurgii také provází, a z čeho má naopak radost?

Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou jednala ve čtvrtek 13. dubna ve Strakově akademii s představiteli profesních komor. Šlo o druhé pravidelné setkání vlády se zástupci 12 profesních komor zřizovaných zákonem. Celkem pět témat pro jednání s členy vlády navrhl za profesní komory prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Jaká témata to jsou?

Vedoucí lékařka a kardioložka v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno doc. MUDr. Helena Bedáňová, Ph.D., má na starosti mimo jiné pacienty po transplantaci srdce. Do ambulance jí přicházejí lidé, jejichž srdíčko už vypovídá službu. Co je nejčastější příčinou? Co mají tito pacienti společného? A jak se posunula léčba, pokud jde o selhání srdce? Proč je v těchto případech důležité železo a jak se v současnosti řeší nejčastější arytmie – fibrilace srdečních síní?

Antibiotika jsme mnoho let brali jako samozřejmost a že nám pomohou v boji s každou bakterií. V posledních letech ale přibývají rezistentní bakterie, které už běžnými antibiotiky nevyléčíme. Které bakterie jsou nejrezistentnější? Je antibiotická rezistence opravdu tak velkým strašákem? O tématu jsme si povídali s farmakologem a infektologem ve Fakultní nemocnici Olomouc MUDr. Janem Strojilem, Ph.D.

Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Jen v Česku byla v roce 2016 průměrná délka dožití 79,10 roku, což je o 7,3 roku více než v roce 1990. Tuto statistiku lze ale ještě rozdělit na průměrnou délku dožití ve vážné nemoci a ve zdraví. Zatímco v nemoci se v těchto letech prodloužila o 17,8 procenta na 11 let, průměrná délka dožití ve zdraví se ve stejném období prodloužila „jen“ o 9 procent na 68,10 roku. Zatímco zdraví souvisí z velké části se životním stylem, prodloužení věku dožití v nemoci stojí především na kvalitní zdravotní péči. Bude ale schopno zdravotnictví se o nás v nemoci postarat i za 10 či 15 let? Bude na to dostatek lékařů? Prognózy nejsou velmi optimistické.

Seznam onkologických onemocnění je opravdu široký. Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z onkologické kliniky FN Olomouc se specializuje nejen na urogenitální trakt, ale také na nové léčebné postupy. I proto jsme diskutovali nejen o rakovinách ledvin a prostaty. U kterých onkologických chorob zaznamenala největší posun v léčbě? A kde naopak jsou možnosti lékařů stále poměrně malé? Proč změnila názor, a nakonec na onkologické oddělení nastoupila? A jaké studie na nové léky v současnosti probíhají?

Poslední tři roky přinesly události, které nikdo zažít nechtěl. Predikovat je mohl jen velký pesimista nebo drsný realista postrádající jakoukoliv špetku optimismu. Na časově bezprostředně navazující „bídu, svrab a neštovice“ – tedy covidovou pandemii, ceny energií, v souvislosti s tím ztřeštěně rostoucí inflaci a válku na Ukrajině – by v pohodovém roce 2019 nikdo nevsadil ani pověstný pětník. Bohužel stalo se.