Světový den nemocných připadá každoročně na 11. únor. Cílem je upozornit nejen na nemocné, ale také na všechny, kteří o ně pečují - lékaře, zdravotníky, ale i rodiny, ošetřovatele a další. Toto období je specifické, protože celkem pravidelně se mnoho lidí vedle mnoha nemocí potýká častěji s respiračními onemocněními, a ne jinak je tomu letos. Hlášená celková nemocnost akutních respiračních infekcí (ARI) v Česku je na úrovni 2 219 nemocných na 100 000 obyvatel, což oproti předchozímu týdnu představuje mírný pokles, a to o 1,4 procenta.

Jak dlouho trvá napsat kvalitní vědecký článek a co by v něm nemělo chybět, aby ho přijala i komise v prestižních impaktovaných časopisech? A proč je čím dál složitější přijít se zcela novým objevem a spíše se navazuje na již publikovaná data? V rozhovoru odpovídala vědkyně RNDr. Anna Fialová ze společnosti SOTIO, která se nejen podílela a podílí na prestižních odborných studiích, ale také sama vědeckým pracím dělá oponenturu a posuzuje jejich kvalitu.

Až 12 procent českých obyvatel ve věku 50 až 59 let je v polymorbidním stavu. Mají tedy tři a více chronických onemocnění. Ve věkové skupině 70+ už je takových lidí více než polovina. Tito lidé nejenže nejsou zdraví, ale také často pobírají příspěvek na péči nebo invaliditu. O to více ale potřebujeme finančně aktivních lidí, aby utáhli narůstající počet nemocných. Těch ale také ubývá a do budoucna jich bude čím dál méně. Kruté a nekompromisní statistiky představil na letošním brněnském sjezdu České lékařské komory ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.

Vedoucí lékař oddělení intervenční kardiologie v Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM MUDr. Michael Želízko, CSc., patří mezi významné osobnosti kardiologie, protože tento obor neustále posouvá dál a inovuje ho. Patřil mezi první lékaře, kteří se podíleli na zavedení primární koronární plastiky u akutního infarktu myokardu, díky čemuž jsou dnes schopni zachraňovat i dříve beznadějné případy. V roce 1993 jako první zavedl metodu implantace koronárních stentů a v roce 2008 provedl první perkutánní implantaci aortální chlopně. Kam se kardiologie za poslední desetiletí posunula? Proč se zvyšuje průměrný věk lidí s infarktem? A jaké jsou hlavní rizikové faktory infarktu? Které výkony dnes může intervenční kardiologie nabídnout?

Zdravotnictví je na křižovatce. A to, kam bude směřovat dál, se promítlo i na XXXVIII. sjezdu České lékařské komory (ČLK), který se konal o víkendu 16. až 17. listopadu 2024. Poslední rok byl na události bohatý. Zástupci lékařů podstoupili tvrdá vyjednávání na ministerstvu zdravotnictví nejen o možném zákoně o odměňování, ale také o úhradové vyhlášce a specializačním vzdělávání. Vše rozhoduje o budoucnosti, která i podle prezentujících na sjezdu nevypadá z ekonomického ani z demografického hlediska vůbec dobře.

Zdravotní péče je v ohrožení, a pokud se nezmění celkový přístup ze strany politiků, řítíme se do propasti. A to nejen ambulantní specialisté, kterým je vláda ČR ochotna podle slov prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka zaplatit pouze za pět rohlíků, ale nutí je k tomu, aby za tyto peníze prodávali rohlíků deset. Navržená úhradová vyhláška pro příští rok mění tolik pravidel, že bude mít dopad na všechny a v konečném důsledku nejvíce na pacienty. Tak by se dalo shrnout jednání ambulantních specialistů, které se v Domě lékařů konalo ve středu 23. října.

Celou řadu běžných – lehkých a nezávažných – zdravotních potíží lze zvládnout samoléčbou. Je-li vhodně zvolená, poskytuje úlevu a vyléčení bez nutnosti návštěvy ordinace lékaře, která je často časově náročná a někdy také hůř dostupná. Vzhledem k dlouhodobému nedostatku lékařských kapacit v ČR jde také o zodpovědný přístup – pacient tak přispívá k tomu, aby lidem s vážnými zdravotními problémy byla lékařská péče dostupná v kratším čase.

I když máme všichni v rámci veřejného zdravotního pojištění každé dva roky nárok na bezplatnou preventivní prohlídku u praktického lékaře, využívá toho jen každý třetí dospělý. Co vše může praktický lékař na preventivní prohlídce zjistit? Proč je důležitá a proč ji lidé podceňují? Jak probíhá? A které screeningové programy jsou v současnosti k dispozici? O tom jsme si povídali s praktickým lékařem MUDr. Miroslavem Urbanem, Ph.D., MBA, LL.M. ze společnosti MOJE AMBULANCE v pražské Hostivaři.

Není leukemie jako leukemie. Jaký je mezi jednotlivými typy rozdíl? Co je hlavní příčinou pozvolna rostoucí incidence leukemie v Česku v posledních 30 letech? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru přední český lékař a vědec v oboru hematologické onkologie prof. MUDr. Michael Doubek, Ph.D., z Interní hematologické a onkologické kliniky LF MU a FN Brno a Ústavu lékařské genetiky a genomiky LF MU a FN Brno.

Jsou země jako Austrálie, kde už v podstatě rakovinu děložního čípku neznají. Mají totiž propracovaný systém prevence, který u nás ještě v mnoha ohledech vázne. Jak? Co je potřeba zlepšit? A jaké nové projekty a testy se spouští pro její včasné odhalení? V rozhovoru odpovídal prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., vedoucí lékař onkogynekologického oddělení a zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze (Apolinář).

„Vždy mě potěší, když jsou naši pacienti opět schopni vrátit se k pohybu,“ vypráví v rozhovoru primář oddělení ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí v Nemocnici Na Františku MUDr. Miroslav Sinkule. Není divu. Bolavé koleno nebo kyčel dokážou pěkně potrápit a zkušenosti s tím má velká část populace.