Na 21. září připadá každoročně už od roku 1994 Mezinárodní den Alzheimerovy choroby a tuto nemoc si připomínáme i letos, protože bývá jednou z nejčastějších příčin demence, vedoucí k závislosti nemocného na každodenní pomoci další osoby. Nemoc postihuje především pacienty v seniorském věku, ale může postihnout i mnohem mladší jedince už po třicátém roku života.

Cílem tohoto článku je podat stručný souhrn vybraných populačních a klinických dat o šíření viru SARS-CoV-2 během léta 2022. Letní měsíce tohoto roku potvrdily již známý fakt, že evoluce koronaviru je překvapivě rychlá a rozhodně nekončí. Po nástupu varianty omikron (dominance dosáhla v druhé polovině ledna 2022) jsme byli během uplynulých měsíců svědky postupného nástupu dalších subvariant viru, které svou narůstající nakažlivostí velmi rychle vytěsňovaly ty předchozí. Po variantě BA.1 z ledna 2022 to byla v časně jarním období zejména subvarianta BA.2, kterou v letních měsících nahradily varianty BA.4/BA.5. Šíření nových forem viru usnadňuje jejich vysoká nakažlivost, virus tak neustále zvyšuje svou transmisibilitu v populaci.

Jak velkou roli při odvykání závislosti na alkoholu a lécích hraje motivace? Kde jsme zaspali, že hodně lidí už si bez prášků nedokáže svůj život představit? Očekává se v příštím roce pod tíživou ekonomickou situací nárůst počtu nových lidí závislých na prášcích a alkoholu? Co by teď pomohlo? Na co by se měla odborná a veřejná společnost zaměřit především?

„Lékařská veřejnost není rozdělená, je jednotná. Můžeme se přít o míru opatření, o optimálních protokolech, o tom, v jaké fázi jakou věkovou skupinu lidí očkovat, ale nikdo z nás nepopírá existenci smrtelného viru, který tady je. Nikdo z nás nepopírá význam očkování pro snížení počtu mrtvých a závažných hospitalizací a nikdo z nás nepopírá význam dostupnosti léků a nikdo z nás nepopírá význam ochranných prostředků, jako jsou roušky a respirátory,“ těmito slovy začal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek svoji přednášku na konferenci České lékařské komory (ČLK) ke covidu.

V posledních několika letech došlo k řadě kybernetických útoků na nemocnice. Můžeme uvést například nemocnici v Benešově, Kosmonosech a v Brně. Větší ochranu snad přinesou blížící se dotace, které se na oblast kybernetické bezpečnosti zaměřují. Bude to ale stačit? Co je důležité, aby daná opatření byla efektivní? Jak nejčastěji hackeři útočí? V čem nemocnice při zajištění kybernetické bezpečnosti nejvíce chybují?

Výskyt infekční žloutenky v České republice klesá, a to i díky stále větší proočkovanosti dětské části populace. Závažnějším problémem je však neklesající výskyt chronických zánětů jater – následků prodělané žloutenky typu B a především typu C, které se šíří hlavně v rizikových skupinách. Léčba chronického zánětu jater pro pojišťovny znamená náklady v řádu miliard korun ročně. Co víme o žloutence? Jak probíhá a jak se léčí?

Karcinom plic představuje stále častější onemocnění, zároveň však jeho diagnostika a terapie v posledních letech výrazně pokročila díky možnostem cílené léčby. Odhalit onemocnění a co nejdříve zahájit léčbu pomáhá národní program včasného záchytu rakoviny plic určený pro kuřáky. V rozhovoru s lékařkou MUDr. Janou Krejčí z pneumoonkologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka se přečtěte, co pacientům pomáhá vyrovnat se s vážnou diagnózou, zvládat léčbu a jaké jsou možnosti preventivní péče pro lidi s vysokým výskytem nádorů v rodině.

Duševních onemocnění přibývá, a to hlavně těch z oblasti úzkostně-depresivního spektra. Při příležitosti křtu knihy „Proč maminku bolí hlavička?“, která se věnuje migréně, jsem si povídala s klinickým psychologem prof. PhDr. et PhDr. Radkem Ptáčkem, Ph.D., o tom, jak o sebe duševně pečovat. Podle něj totiž na psychohygienu obecně zapomínáme.