Šedý zákal neboli katarakta je stav, při kterém dochází ke snížení průhlednosti lidské čočky, a to nejčastěji v důsledku stárnutí. Většinou se objevuje ve věku 65 až 75 let a příznakem je zamlžené, zhoršené a zkreslené vidění na blízko i do dálky. Lze jej vyřešit rychlou a bezbolestnou operací, ale problém je, že mezi lidmi kolují o šedém zákalu různé mýty a omyly. Přinášíme nejčastější z nich.

Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Jen v Česku byla v roce 2016 průměrná délka dožití 79,10 roku, což je o 7,3 roku více než v roce 1990. Tuto statistiku lze ale ještě rozdělit na průměrnou délku dožití ve vážné nemoci a ve zdraví. Zatímco v nemoci se v těchto letech prodloužila o 17,8 procenta na 11 let, průměrná délka dožití ve zdraví se ve stejném období prodloužila „jen“ o 9 procent na 68,10 roku. Zatímco zdraví souvisí z velké části se životním stylem, prodloužení věku dožití v nemoci stojí především na kvalitní zdravotní péči. Bude ale schopno zdravotnictví se o nás v nemoci postarat i za 10 či 15 let? Bude na to dostatek lékařů? Prognózy nejsou velmi optimistické.

Seznam onkologických onemocnění je opravdu široký. Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z onkologické kliniky FN Olomouc se specializuje nejen na urogenitální trakt, ale také na nové léčebné postupy. I proto jsme diskutovali nejen o rakovinách ledvin a prostaty. U kterých onkologických chorob zaznamenala největší posun v léčbě? A kde naopak jsou možnosti lékařů stále poměrně malé? Proč změnila názor, a nakonec na onkologické oddělení nastoupila? A jaké studie na nové léky v současnosti probíhají?

Poslední tři roky přinesly události, které nikdo zažít nechtěl. Predikovat je mohl jen velký pesimista nebo drsný realista postrádající jakoukoliv špetku optimismu. Na časově bezprostředně navazující „bídu, svrab a neštovice“ – tedy covidovou pandemii, ceny energií, v souvislosti s tím ztřeštěně rostoucí inflaci a válku na Ukrajině – by v pohodovém roce 2019 nikdo nevsadil ani pověstný pětník. Bohužel stalo se.

Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších nemocí v Česku. I když už máme k dispozici celou řadu nových léků, stále jde o nevyléčitelné onemocnění, a především pacienti s diabetem 2. typu by měli dodržovat správnou životosprávu. Jak probíhá léčba diabetu? Proč pacienti zažívají tzv. diabetický distres a proč se nedaří do oboru diabetologie nalákat nové mladé lékaře? Přečtěte si v rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.

MUDr. Martin Vlček, Ph.D., se již 20 let věnuje operacím zlomenin dolní části vřetenní kosti. Přístup k léčbě těchto zlomenin prošel velkým vývojem. Zatímco dříve se operovaly minimálně, dnes jen do FN v Motole přijde ročně se zlomeninou zápěstí zhruba 700 lidí a až 130 z nich putuje na operační sál. Změnily se operační postupy, byly vyvinuty moderní implantáty a vše se vypilovalo téměř k dokonalosti. I když prostor ke zlepšení ještě existuje, jako vždy.

Shrnutí letošního roku a výhled do roku budoucího. Jak hodnotí vývoj prezident České lékařské komory Milan Kubek? Čeho se obává v roce 2023? Které lékařské obory jsou podle něj nejohroženější z důvodu nedostatku lékařů a co s tím jde dělat? A jaké jsou hlavní cíle České lékařské komory pro příští rok?

Lupénka je na první pohled rozeznatelné onemocnění kůže. Psoriáza, jak se jí také jinak říká, ale ovlivňuje i orgány v našem těle, a dokonce souvisí se závažnými psychosociálními dopady. Nemoc provázejí mimo jiné pocity studu nebo viny, deprese či zvýšená míra stresu. Jak lupénka vzniká a co vše v těle ovlivňuje, jsme si povídali s přednostou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka doc. MUDr. Filipem Robem, Ph.D.

Zvýšení členských poplatků, snížení plateb za tzv. státní pojištěnce v druhé polovině letošního roku, úhradová vyhláška, uznávání lékařského diplomu lékařů z Ukrajiny a dalších třetích zemí nebo zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta během lékařských pohotovostních služeb. To jsou jen některá z témat, která se ve dnech 12. až 13. listopadu 2022 probírala na 36. sjezdu České lékařské komory v Brně, kterého se zúčastnilo přes 300 delegátů.