reklama
reklama
reklama
reklama
Více
reklama
Šedý zákal neboli katarakta je stav, při kterém dochází ke snížení průhlednosti lidské čočky, a to nejčastěji v důsledku stárnutí. Většinou se objevuje ve věku 65 až 75 let a příznakem je zamlžené, zhoršené a zkreslené vidění na blízko i do dálky. Lze jej vyřešit rychlou a bezbolestnou operací, ale problém je, že mezi lidmi kolují o šedém zákalu různé mýty a omyly. Přinášíme nejčastější z nich.
Šedý zákal neboli katarakta je stav, při kterém dochází ke snížení průhlednosti lidské čočky, a to nejčastěji v důsledku stárnutí. Většinou se objevuje ve věku 65 až 75 let a příznakem je zamlžené, zhoršené a zkreslené vidění na blízko i do dálky. Lze jej vyřešit rychlou a bezbolestnou operací, ale problém je, že mezi lidmi kolují o šedém zákalu různé mýty a omyly. Přinášíme nejčastější z nich.
Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Jen v Česku byla v roce 2016 průměrná délka dožití 79,10 roku, což je o 7,3 roku více než v roce 1990. Tuto statistiku lze ale ještě rozdělit na průměrnou délku dožití ve vážné nemoci a ve zdraví. Zatímco v nemoci se v těchto letech prodloužila o 17,8 procenta na 11 let, průměrná délka dožití ve zdraví se ve stejném období prodloužila „jen“ o 9 procent na 68,10 roku. Zatímco zdraví souvisí z velké části se životním stylem, prodloužení věku dožití v nemoci stojí především na kvalitní zdravotní péči. Bude ale schopno zdravotnictví se o nás v nemoci postarat i za 10 či 15 let? Bude na to dostatek lékařů? Prognózy nejsou velmi optimistické.
Průměrná délka života se neustále prodlužuje. Jen v Česku byla v roce 2016 průměrná délka dožití 79,10 roku, což je o 7,3 roku více než v roce 1990. Tuto statistiku lze ale ještě rozdělit na průměrnou délku dožití ve vážné nemoci a ve zdraví. Zatímco v nemoci se v těchto letech prodloužila o 17,8 procenta na 11 let, průměrná délka dožití ve zdraví se ve stejném období prodloužila „jen“ o 9 procent na 68,10 roku. Zatímco zdraví souvisí z velké části se životním stylem, prodloužení věku dožití v nemoci stojí především na kvalitní zdravotní péči. Bude ale schopno zdravotnictví se o nás v nemoci postarat i za 10 či 15 let? Bude na to dostatek lékařů? Prognózy nejsou velmi optimistické.
Seznam onkologických onemocnění je opravdu široký. Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z onkologické kliniky FN Olomouc se specializuje nejen na urogenitální trakt, ale také na nové léčebné postupy. I proto jsme diskutovali nejen o rakovinách ledvin a prostaty. U kterých onkologických chorob zaznamenala největší posun v léčbě? A kde naopak jsou možnosti lékařů stále poměrně malé? Proč změnila názor, a nakonec na onkologické oddělení nastoupila? A jaké studie na nové léky v současnosti probíhají?
Seznam onkologických onemocnění je opravdu široký. Zástupkyně přednosty pro léčebnou péči MUDr. Hana Študentová, Ph.D., z onkologické kliniky FN Olomouc se specializuje nejen na urogenitální trakt, ale také na nové léčebné postupy. I proto jsme diskutovali nejen o rakovinách ledvin a prostaty. U kterých onkologických chorob zaznamenala největší posun v léčbě? A kde naopak jsou možnosti lékařů stále poměrně malé? Proč změnila názor, a nakonec na onkologické oddělení nastoupila? A jaké studie na nové léky v současnosti probíhají?
Poslední tři roky přinesly události, které nikdo zažít nechtěl. Predikovat je mohl jen velký pesimista nebo drsný realista postrádající jakoukoliv špetku optimismu. Na časově bezprostředně navazující „bídu, svrab a neštovice“ – tedy covidovou pandemii, ceny energií, v souvislosti s tím ztřeštěně rostoucí inflaci a válku na Ukrajině – by v pohodovém roce 2019 nikdo nevsadil ani pověstný pětník. Bohužel stalo se.
Poslední tři roky přinesly události, které nikdo zažít nechtěl. Predikovat je mohl jen velký pesimista nebo drsný realista postrádající jakoukoliv špetku optimismu. Na časově bezprostředně navazující „bídu, svrab a neštovice“ – tedy covidovou pandemii, ceny energií, v souvislosti s tím ztřeštěně rostoucí inflaci a válku na Ukrajině – by v pohodovém roce 2019 nikdo nevsadil ani pověstný pětník. Bohužel stalo se.
Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších nemocí v Česku. I když už máme k dispozici celou řadu nových léků, stále jde o nevyléčitelné onemocnění, a především pacienti s diabetem 2. typu by měli dodržovat správnou životosprávu. Jak probíhá léčba diabetu? Proč pacienti zažívají tzv. diabetický distres a proč se nedaří do oboru diabetologie nalákat nové mladé lékaře? Přečtěte si v rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.
Cukrovka je jednou z nejrozšířenějších nemocí v Česku. I když už máme k dispozici celou řadu nových léků, stále jde o nevyléčitelné onemocnění, a především pacienti s diabetem 2. typu by měli dodržovat správnou životosprávu. Jak probíhá léčba diabetu? Proč pacienti zažívají tzv. diabetický distres a proč se nedaří do oboru diabetologie nalákat nové mladé lékaře? Přečtěte si v rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D.
MUDr. Martin Vlček, Ph.D., se již 20 let věnuje operacím zlomenin dolní části vřetenní kosti. Přístup k léčbě těchto zlomenin prošel velkým vývojem. Zatímco dříve se operovaly minimálně, dnes jen do FN v Motole přijde ročně se zlomeninou zápěstí zhruba 700 lidí a až 130 z nich putuje na operační sál. Změnily se operační postupy, byly vyvinuty moderní implantáty a vše se vypilovalo téměř k dokonalosti. I když prostor ke zlepšení ještě existuje, jako vždy.
MUDr. Martin Vlček, Ph.D., se již 20 let věnuje operacím zlomenin dolní části vřetenní kosti. Přístup k léčbě těchto zlomenin prošel velkým vývojem. Zatímco dříve se operovaly minimálně, dnes jen do FN v Motole přijde ročně se zlomeninou zápěstí zhruba 700 lidí a až 130 z nich putuje na operační sál. Změnily se operační postupy, byly vyvinuty moderní implantáty a vše se vypilovalo téměř k dokonalosti. I když prostor ke zlepšení ještě existuje, jako vždy.
Shrnutí letošního roku a výhled do roku budoucího. Jak hodnotí vývoj prezident České lékařské komory Milan Kubek? Čeho se obává v roce 2023? Které lékařské obory jsou podle něj nejohroženější z důvodu nedostatku lékařů a co s tím jde dělat? A jaké jsou hlavní cíle České lékařské komory pro příští rok?
Shrnutí letošního roku a výhled do roku budoucího. Jak hodnotí vývoj prezident České lékařské komory Milan Kubek? Čeho se obává v roce 2023? Které lékařské obory jsou podle něj nejohroženější z důvodu nedostatku lékařů a co s tím jde dělat? A jaké jsou hlavní cíle České lékařské komory pro příští rok?
Lupénka je na první pohled rozeznatelné onemocnění kůže. Psoriáza, jak se jí také jinak říká, ale ovlivňuje i orgány v našem těle, a dokonce souvisí se závažnými psychosociálními dopady. Nemoc provázejí mimo jiné pocity studu nebo viny, deprese či zvýšená míra stresu. Jak lupénka vzniká a co vše v těle ovlivňuje, jsme si povídali s přednostou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka doc. MUDr. Filipem Robem, Ph.D.
Lupénka je na první pohled rozeznatelné onemocnění kůže. Psoriáza, jak se jí také jinak říká, ale ovlivňuje i orgány v našem těle, a dokonce souvisí se závažnými psychosociálními dopady. Nemoc provázejí mimo jiné pocity studu nebo viny, deprese či zvýšená míra stresu. Jak lupénka vzniká a co vše v těle ovlivňuje, jsme si povídali s přednostou Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka doc. MUDr. Filipem Robem, Ph.D.
Zvýšení členských poplatků, snížení plateb za tzv. státní pojištěnce v druhé polovině letošního roku, úhradová vyhláška, uznávání lékařského diplomu lékařů z Ukrajiny a dalších třetích zemí nebo zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta během lékařských pohotovostních služeb. To jsou jen některá z témat, která se ve dnech 12. až 13. listopadu 2022 probírala na 36. sjezdu České lékařské komory v Brně, kterého se zúčastnilo přes 300 delegátů.
Zvýšení členských poplatků, snížení plateb za tzv. státní pojištěnce v druhé polovině letošního roku, úhradová vyhláška, uznávání lékařského diplomu lékařů z Ukrajiny a dalších třetích zemí nebo zvýšení sazby regulačního poplatku za ošetření pacienta během lékařských pohotovostních služeb. To jsou jen některá z témat, která se ve dnech 12. až 13. listopadu 2022 probírala na 36. sjezdu České lékařské komory v Brně, kterého se zúčastnilo přes 300 delegátů.
reklama
reklama
reklama
reklama
Více
reklama