Pacienti s chronickou neustávající bolestí. Nadějí pro ně může může být neuromodulační léčba

Neurochirurg zvažoval stabilizační reoperaci. Před definitivním rozhodnutím jí ale raději odeslal ke konzultaci do Centra léčby bolesti k panu doktorovi Janu Lejčkovi, vedoucímu Centra léčby bolesti a Neuromodulačního centra FN Plzeň. Právě v Centrech léčby bolesti se zaměřují mimo jiné na neuromodulační metody léčby určené k tlumení nebo odstranění silných, jinak nezvládnutelných bolestí. Neuromodulační léčba míšní stimulací byla navržena i paní Zdeňce.

Od operace, která proběhla v dubnu 2022, zaznamenala paní Zdeňka výraznou úlevu. Nepotřebuje nyní analgetika, zlepšil se i funkční stav a mohla se opět vrátit k aktivnímu životu (turistika, rekreační jízda na kole…). Léčba míšní stimulací tak vedla k výraznému zlepšení celkové kvalita života.

„Chronická bolest je syndrom. Toto onemocnění pacienty sužuje nejen po tělesné, ale i psychické stránce. Farmakologická, psychoterapeutická či rehabilitační pohybová terapie ale nebývají vždy dostatečně efektivní, v takových případech přicházejí na řadu intervenční metody léčby bolestivých stavů. Mezi nejúčinnější metody pro významné zmírnění či odstranění silných, jinak nezvládnutelných bolestí patří neuromodulační terapie,“ vysvětluje doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D., primář Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol.

Kdy se neuromodulační terapie využívá?

Neuromodulační terapie se využívá k tlumení bolestí, které se označují jako neuropatické, tedy způsobené postižením nervového systému. Nejčastěji vznikají například po neúspěšné operaci zad nebo po úrazech končetin či trupu. Vhodná je ale také na některé typy bolesti hlavy a migrény. Cílem terapie je zmírnit bolest alespoň o 50 procent a zlepšit tak kvalitu života pacienta.

„Neuromodulační terapie ovlivňuje silné chronické bolesti pomocí elektrického proudu, který stimuluje nervy, mozek a míšní provazce, čímž zablokuje přenos nervových signálů bolesti do mozku. Bolest je následně vnímána méně, či vůbec. V praxi používáme dva typy neurostimulačních přístrojů. Jeden vysílá pulzy a stimuluje nepřetržitě, takže to pacient nevnímá, zatímco druhý si pacient několikrát denně pustí, přičemž cítí mravenčení, které bolest překryje,“ vysvětluje MUDr. Šimon Kozák, vedoucí lékař Centra léčby bolesti a Neuromodulačního centra FN Královské Vinohrady.

Ten měl ve své péči například také pacientku Zdeňku (50 let), tentokrát ale jinou a s jinými problémy. V roce 2012 paní navštívila kvůli zánětu šlach levé ruky ortopedii. Ruka byla nejdříve fixována sádrou, po jejím sundání ale byla oteklá, promodralá a velice bolestivá. Díky poruše hybnosti a silným bolestem jí byla diagnostikována algoneurodystrofie, což je nemoc, jejíž příčina není dosud zcela objasněna.

V Centru léčby bolesti FN Motol byla paní Zdeňka léčena opakovanými obstřiky, byla hospitalizována, vystřídala různá farmaka, ale bolest se i nadále horšila a hybnost ruky se neobnovovala. V březnu 2014 byl proto paní Zdeňce implantován neurostimulační systém s umístěním stimulační elektrody do oblasti krční páteře. Přestože je hybnost ruky stále omezená, bolest se významně snížila a bylo možné vysadit analgetika. Paní Zdeňce se tak konečně ulevilo a mohla se vrátit i do práce.

Léčba hrazená pojišťovnou

Neuromodulační terapie je v České republice plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ne každá bolest je však tímto způsobem léčitelná, a proto vhodnost pacientů posuzuje ve specializovaných centrech tým algeziologů. Kromě běžných předoperačních vyšetření musí být pacient před samotným zákrokem komplexně vyšetřen neurologem, neurochirurgem, psychiatrem a psychologem. Následuje hospitalizace.

V první fázi zákroku se do postižené oblasti podle lokalizace bolesti implantuje elektroda, která cílí buď na oblast periferních nervů nebo na centrální nervový systém. Na ni navazuje testovací fáze, při níž si pacient zkouší různé frekvence a sílu stimulace a hledá se ideální nastavení. Zhruba po týdnu se implantuje neurostimulátor, který se umísťuje nejčastěji pod kůži poblíž klíční kosti. Následuje další testování a pokud je vše v pořádku, odchází pacient po pár dnech domů a dochází již jen na pravidelné kontroly.

Foto: Neuromodulační technika (zdroj: FN Motol)

Procedurou si prošel i pan Vojtěch (26 let). Kvůli své vrozené vadě sluchu podstoupil podle slov vedoucího lékaře Neuromodulačního centra FN Královské Vinohrady a Centra léčby bolesti MUDr. Šimona Kozáka zákrok, při kterém mu byl zaveden kochleární implantát. 

„Od operace ale trpěl nesnesitelnými neuropatickými bolestmi za uchem, takže pomůcku pro obnovu sluchu používat nemohl," dodává MUDr. šimon Kozák. Kvůli přetrvávajícím bolestem vyhledal pomoc odborníků ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde mu byla doporučena a následně aplikována okcipitální nervová stimulace. Díky neurostimulaci může nyní Vojta používat kochleární implantát, takže opět slyší, ale především se zbavil jinak neléčitelných bolestí, které mu do té doby velmi ztrpčovaly život.

Ve světě se používá od 1967, kdy první zákrok tohoto typu provedl v USA doktor Norman Shealy. V ČR poprvé použili tuto léčbu doc. MUDr. Jiří Kozák Ph.D. a MUDr. Ivan Vrba, Ph.D. v 90. letech 20. století. V současné době jsou neurostimulační zařízení zaváděna 15 000 až 18 000 pacientům ročně, z toho je asi 5 000 až 6 000 implantací v Evropě. V Česku se v souvislosti s bolestivými stavy provádí kolem 100 implantací ročně.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock