Dodávky antibiotik do ČR vzrostly loni o desítky procent. Zároveň ale miliony přes balení léčiv je každoročně likvidováno

U hlavních skupin antibiotik jako tabletový fenoxymethylpenicilin a amoxicilin s kyselinou klavulanovou, jež lékaři nasazují třeba při léčbě angíny či zánětech středního ucha, byly dodávky v loňském roce vyšší o tři sta tisíc balení.

„U základního tabletového penicilinu dodaly farmaceutické firmy a distributoři do lékáren v roce 2023 více než 570 tisíc balení, což je navýšení téměř o 200 tisíc balení ve srovnání s dodávkami v roce 2022,“ říká výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. „U tablet na bázi amoxicilinu a kyseliny klavulanové bylo dodáno o 133 tisíc balení více než o rok dříve,“ doplňuje Vrubel s tím, že při srovnání s předcovidovým rokem 2019 je to dokonce o 23 procent balení více. 

K navýšení došlo i u suspenzí pro děti, a to jak na bázi základního penicilinu, tak amoxicilinu s klavulanátem, těch lékárny celkem obdržely téměř 350 tisíc kusů balení.

Ze srovnání dodávek za rok 2023 s dodávkami před pandemií covidu-19, tedy za rok 2019, vyplývá, že v součtu za všechny nejčastěji předepisované skupiny antiobitik došlo k navýšení dodávek do lékáren bezmála o 15 procent. „V mnoha skupinách léčiv se již výrobci dostávají na hranici výrobních kapacit. Investují však do toho, aby kapacity v blízké budoucnosti navýšili,“ uvádí Vrubel.

„Těší mě, že v současné ustupující vlně respiračních onemocnění je paleta dostupných antibiotik kompletní, a to jak z pohledu léčivých látek a síly, tak lékových forem. Fakt, že máme na českém trhu dostatek dostupných antibiotik, a to i přes nárůst spotřeby oproti roku 2022 a období před pandemií covidu-19, dokazuje, že nastavený a pravidelně kontrolovaný systém funguje. 

Věřím, že výrobní i dodavatelské kapacity zajistí kontinuitu dodávek i pro další období,“ říká Jakub Velík pověřený řízením Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

Likvidace léků za stovky milionů ročně

Objednávky léků probíhají na základě stanovené předpokládané spotřeby vycházejí z průměrného objemu spotřeby v minulých letech. Farmaceutické firmy tedy musí pečlivě plánovat.

Z průzkumu mezi dvanácti největšími firmami ČAFF vyplývá, že v roce 2022 zlikvidovaly přes 1,5 milionu balení léčiv napříč terapeutickými skupinami. Kvůli blížící se expiraci se muselo z tohoto objemu zlikvidovat 140 tisíc balení nevyužitých antibiotik určených pro český trh. Za roky 2019 až 2021 to bylo souhrnem 256 tisíc nevyužitých zlikvidovaných balení, z toho 166 tisíc balení byla antibiotika určená k ústnímu podání a 90 tisíc balení byla antibiotika v injekční formě. 

„I přesto, že pro farmaceutické firmy tyto náklady znamenají výdaj v hodnotě mnoha desítek milionů korun, společnosti zareagovaly na výzvu státu a navýšily dodávky antibiotik na český trh pro tuto sezonu respiračních onemocnění o vyšší desítky procent,“ podotýká Vrubel. Ovšem nadměrné zvyšování dodávek léků bez garance odběru spolu s rizikem možných nákladů na likvidaci můžou způsobit v dalších letech nedostatek léků z důvodu snahy výrobců snížit obchodní riziko. 

„Pokud budou výrobci muset zboží ve velkém objemu likvidovat, v určité fázi mohou přemýšlet, nakolik kombinace různých regulatorních a cenových omezení a různé míry rizika pro ně bude akceptovatelná,“ dodává Vrubel.

Z celkové sumy pak dále bylo zlikvidováno více než 1,3 milionu balení různých druhů léků určených pro výdej v lékárnách, tedy léky na recept i volně prodejné a necelých 190 tisíc kusů balení, které se nespotřebovaly kvůli expiraci v nemocnicích, např. centrové léky, léky používané při hospitalizaci či v urgentní medicíně. 

Celková hodnota těchto balení je ve stovkách milionů korun, za celý trh v ČR však půjde o miliardy korun ročně. „Stejně jako u dodávek léků do lékáren, ani v případě dodávání léků do nemocnic neexistuje garance odběru. Přestože většina nemocnic v Česku musí léky nakupovat formou veřejných zakázek, ani vítěz tendru nemá žádnou jistotu, v jakém objemu nemocnice jeho léky následně nakoupí, či zda vůbec,“ říká předseda představenstva ČAFF a generální ředitel
společnosti Sandoz ČR Jiří Hanzlík.

Předvídatelnost očekávané poptávky je v posledních letech podle Hanzlíka klíčovým aspektem jak v oblasti řízení obchodních rizik firem, tak v oblasti předcházení případným nedostatkům ze strany pacientů. 

„Proto se ČAFF dlouhodobě zasazuje o nastavení udržitelných podmínek obchodování s léčivy na českém trhu, včetně záruk odběru, anebo alespoň vyšší předvídatelnosti v oblasti potřeb i regulačního rámce dodávání léků na trh,“ doplňuje místopředseda představenstva ČAFF a finanční ředitel společnosti Richter Gedeon Martin Bolcek.

Výrobci léčiv tak podle něj stejně jako výrobci jakéhokoli jiného zboží dbají na snížení míry rizika ztrát. Plánování výroby tak není o dodání maxima možného za každou cenu, ale o predikci vycházející z reálné spotřeby z minulých let. Je tedy třeba zdůraznit, že léčiva nelikviduje stát ani žádná jiná složka státu, včetně ministerstva zdravotnictví, ale farmaceutické společnosti na své náklady.

„Podobnou situaci zažily farmaceutické firmy v sezoně 2020/2021, kdy se dramaticky zvýšila poptávka po jednom infuzním přípravku na léčbu covidu-19 používaném v nemocnicích,“ připomíná Vrubel. „Vzhledem k pokračující pandemii a na základě objemu předchozí spotřeby dodavatel zvýšil dodávku i pro následující sezony. Léčba pacientů s covidem-19 se ovšem záhy přesunula převážně do ambulantní sféry a tato farmaceutická společnost následně musela na vlastní náklady zlikvidovat asi 60 tisíc dávek léčiva v hodnotě několika milionů korun,“ uzavírá ředitel ČAFF.

Autor: Eva Zahradnická, Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock