Hlavička
31/10/2022

Dopady nemoci covid-19 na děti. Co ukazují data?

Covid-19 je mnohými považován v dětském věku za mírné onemocnění a opravdu velká část případů probíhá v dětském věku bez příznaků nebo mírně. Nicméně i během „mírně probíhajícího onemocnění“ mnohdy děti trpí poměrně významnými nepříjemnými příznaky včetně vysoké horečky. A i v dětském věku může mít covid-19 vážné komplikace, končit hospitalizací na jednotce intenzivní péče včetně potřeby dechové podpory a ve výjimečných případech končí i u dětí úmrtím.

reklama

reklama

Značně specifické pro dětský věk je tzv. multisystémové zánětlivé onemocnění (v literatuře označované jako MISC-C nebo PIMS-TS), které vzniká jako postinfekční komplikace covidu. A i když méně často než u dospělých, významné procento dětí má po covidu dlouhodobé potíže označované laicky
termínem „long-covid“.

Věkově specifická incidence se s  vývojem epidemie mění. V časných vlnách
převažovala onemocnění dospělých, od přelomu let 2021 a 2022 je nejvyšší v dětském věku. Ke 13. 8. 2022 bylo v ČR dokumentováno více než 800 tisíc dětských případů.

Z nich mnohé trpěly nepříjemnými příznaky. Kvůli dětským onemocněním dochází k vysokým absencím školní docházky a potřebě ošetřování rodiči, což má výrazně negativní dopady na dětské vzdělávání a ekonomiku země. Přitom vakcíny jsou dobře účinné v prevenci i těchto mírnějších případů onemocnění, i když jejich účinnost je pouze krátkodobá.

reklama

Zdroj grafu: www.mzcr.cz

V České republice bylo ke 13. 8. 2022 hospitalizováno s covidem více než 4300 dětí. V USA 20 procent hospitalizovaných dětí končí na jednotce intenzivní péče a pět procent na mechanické ventilaci. Počet hospitalizací výrazně narostl s variantou omikron a z dětských věkových kategorií byla nejvyšší incidence hospitalizací u malých dětí ve věku šest měsíců až čtyři roky. Covid-19 je v současné době nejčastější vakcínou preventabilní příčinou hospitalizací v dětském věku. Samozřejmě incidence hospitalizací je u dětí výrazně nižší než u dospělých. Očkování dětí vykazuje zhruba 50procentní účinnost v prevenci hospitalizace, a proto bylo a stále je možné velké části dětských hospitalizací
předejít.

Zdroj grafu: www.mzcr.cz

Mortalita dětí je naštěstí v dětském věku nízká; z více než 40 tisíc úmrtí jich „jen“
13 bylo u dětí. Smrtnost je řádově tisíckrát nižší než u dospělých. Přesto je v posledním roce nejčastější příčinou úmrtí dětí preventabilního vakcinací. Z dat z USA, kde již covidu podlehlo asi 1400 dětí, víme, že riziko úmrtí je nejvyšší v prvních šesti měsících života, pak s věkem postupně klesá a zase se začíná zvyšovat v adolescentním věku. Očkovat kojence v prvním půlroce života není možné. Nicméně očkování těhotné ženy je vysoce účinné v prevenci covidu v kojeneckém věku (podobně, jako je účinné očkování těhotných proti chřipce a černému kašli). Pro děti ve věku šest měsíců až čtyři roky v EU zatím nejsou schváleny očkovací látky, i když se jich pravděpodobně dočkáme do konce letošního roku. Úmrtí dětí ve věku pět a více let je preventabilní vakcinací.

Multisystémové zánětlivé onemocnění dětí je sice vzácné, ale je vždy závažné, většina případů musí být hospitalizována na jednotce intenzivní péče, s často vážnými kardiovaskulárními komplikacemi. Z několika set případů v České republice zatím naštěstí nedošlo k žádnému úmrtí. Očkování je vysoce účinné v prevenci multisystémového zánětlivého onemocnění dětí.

„Long covid“ je ne zcela jasně definované onemocnění, které se manifestuje celou řadou různých dlouhodobých potíží. Současné poznatky ukazují, že by covid-19 mohl pro děti zvyšovat riziko diabetu i jiných vzácných onemocnění. Očkování o něco snižuje riziko „long covidu“ po průlomovém onemocnění.

Vakcíny proti covidu-19 jsou účinné pro všechny věkové kategorie, pro kterou jsou registrované. Účinnost původních vakcín je nižší v prevenci onemocnění způsobeném podvariantami omikronu a s dobou po očkování rychle klesá. Nicméně účinnost v prevenci těžkých průběhů je stále vysoká a udržuje se delší dobu. Vakcíny jsou účinné v prevenci těžkých případů, hospitalizací a úmrtí.

Vakcíny proti covidu-19 mají podobně jako jiné očkovací látky a všechna ostatní
léčiva své nežádoucí účinky. Převážná většina z nich jsou nežádoucí účinky očekávané, krátkodobé a dobře tolerované. Jako po jakékoli jiné vakcíně, jiných léčivech, potravinách a jiných cizorodých látkách může velmi vzácně po očkování dojít k závažné alergické reakci, která je dobře zvládnutelná ve zdravotnickém zařízení. Jediným nežádoucím účinkem, který je specifický pro mRNA vakcíny, je riziko myo- a perikarditid, které jsou vzácné, dochází k nim nejčastěji po druhé dávce u adolescentních chlapců a mladých mužů. Tyto reakce ale naštěstí probíhají vesměs mírně a jejich riziko nepřevyšuje riziko covidu, před kterým očkování chrání.

Zdroj: www.ecdc.eu

Dětem všech věkových kategorií by měla být umožněna ochrana před tímto onemocněním. Kojence mladší než šest měsíců je možné chránit očkováním těhotné ženy. Vakcín pro věkovou kategorii šest měsíců až čtyři roky se snad dočkáme v blízké době a děti ve věku pěti a více let je možné chránit vakcinací.

Proočkovaností dětí se Česká republika zařadila po bok spíše východní než západní Evropy (podobně jako u dospělých). Bohužel dnes již víme, že vakcíny nás covidu-19 nemohou zbavit. Nicméně jsou stále nejlepším prostředkem v prevenci onemocnění a úmrtí, snižují riziko multisystémového zánětlivého onemocnění dětí a možná i o něco snižují riziko „dlouhého covidu“. Nepřímým benefitem očkování dětí je snížení absence dětí ve školách a potřeby ošetřování rodičů.

Autor: MUDr. Daniel Dražan, pediatr a vakcinolog

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama