Víte, jak pomoci podchlazenému? Špatný postup může i zabíjet

Mrazy udeřily a zima zalézá i pod kabát. Není to jen nepříjemnost, každý rok i v Česku, uprostřed Evropy, mráz najde své oběti. A nebývají to pouze lidé bez domova. Víte, jak pomoci podchlazenému člověku? Selský rozum raději vynechte, je to trochu složitější...

Jakkoliv si můžeme stěžovat, že zimy už nejsou co bývaly a že Vánoce už nejsou bílé, pořád žijeme v místech, kam zima přináší také mráz. Sníh je hrozbou jen na silnicích nebo při lavinách na horách, ale mráz úplně všude. Každý rok v Česku zabije až desítky lidí.

Obvykle jde o lidi bez domova, kteří přespávají venku, ale není to pravidlem. Stačí třeba po vánočním večírku usnout na zastávce a už jde o život. Podchlazeného člověka teď můžete potkat i na horách a vlastně kdekoli jinde. Dokonce také po pádu do vody.


Záchrana podchlazeného člověka dá zabrat i záchranářům

Pomoc je v takových případech jen zdánlivě jednoduchá a někdy dá zabrat i záchranářům. Svědčí o tom i první případ podchlazeného muže v Praze už z 18. listopadu. Našli ho městští strážníci, kteří ho na místě resuscitovali. Později se o totéž neúspěšně pokoušeli záchranáři.

"Kvůli těžkému podchlazení se v terénu činnost srdce obnovit nepodařilo, pacient musel být za probíhající resuscitace transportován do nemocnice a napojen na přístroj zajišťující mimotělní oběh. Po ohřátí na normální tělesnou teplotu se srdce konečně rozběhlo a prognóza pacienta je optimistická," popsala komplikovaný zásah mluvčí pražských záchranářů Jana Poštová.


Žádné rozhýbávání těžce podchlazených. Může je to zabít

Z výše uvedeného příkladu je zřejmé, že postarat se o podchlazeného člověka často není jednoduché. Stačí k tomu už jen fakt, že zpravidla leží někde venku a na zachránci je, aby se postaral o jeho zahřátí. Ovšem i to má svá úskalí - nesprávná první pomoc může dokonce i zabít.

Představte si situaci, kdy na lavičce v parku najdete těžce podchlazeného člověka. Sice ho přirozeně chcete odvést do tepla nebo ho zahřát, ale už jen manipulace s ním může být nebezpečná. "Je důležité postupovat mimořádně šetrně. Výraznější manipulace může vést ke vznikům srdečních arytmií a zástavě oběhu. Zachránci by se tedy měli snažit minimalizovat s postiženým jakékoliv pohyby," doporučuje primář pražské záchranky Ondřej Franěk.


Vynechte i horkou sprchu nebo horké obklady

Zdravý rozum sice nabádá podchlazeného člověka rychle zahřát, ale to je další věc, které by se zachránce měl vyhnout. "Těžce podchlazený pacient by naopak neměl být ani zvnějšku aktivně ohříván, například horkými obklady a podobně. Do tělesného jádra by se mu totiž mohla vyplavit chladná krev z okrajových částí těla a způsobit závažné poruchy srdečního rytmu," vysvětlila mluvčí záchranky Poštová.

Důležité je především zabránit dalším tepelným ztrátám. Je tedy vhodné podchlazeného člověka podložit dekou nebo zakrýt suchým a teplým oblečením. To platí i v případě jiné první pomoci v zimě, třeba při kolapsu na ulici nebo při dopravní nehodě.

"V těchto případech bývá podchlazení mírnější, ale i tak patří péče o tepelnou pohodu mezi nejdůležitější úlohy zachránců a u vážných úrazů je z dnešního pohledu stavěna na úroveň například zástavy tepenného krvácení. Zraněného je vhodné šetrně přesunout do tepla, dovoluje-li to jeho zdravotní stav, případně jej podložit a přikrýt oděvy. Je vhodné postiženého zabalit také do protišokové folie, která je povinnou součástí autolékárniček," doporučila Jana Poštová.


Mráz pomáhá proti poškození mozku

Jednou z dobrých zpráv na podchlazení je to, že zpomaluje případné poškození mozkových buněk. Právě proto má vždycky smysl zahájit resuscitaci, i když se zdá, že postižený je na mraze a se zástavou oběhu už příliš dlouho.

Je totiž pozoruhodné, co lidské tělo někdy zvládne. Resuscitace podchlazeného pacienta, kterého mají v rukou záchranáři, trvá klidně i několik hodin. Obvykle je pacient už připojený na mimotělní oběh, zatímco jeho tělo záchranáři a lékaři ohřívají na normální teplotu.

Pražští záchranáři k tomu mají skoro neuvěřitelný příběh. Rekordmankou je v tomto ohledu žena, ke které loni v prosinci musel přiletět vrtulník. "Před napojením na mimotělní oběh byla pacientka nepřímou srdeční masáží a řízenou ventilací resuscitována bez tří minut dvě hodiny a přežila bez vážnějších následků. Literatura pak uvádí i případy, kdy podchlazení pacienti přežili i zástavu oběhu trvající více než tři hodiny," uvedla mluvčí záchranářů Jana Poštová, která je sama operátorkou  na tísňové lince.


Jak poznat podchlazeného? A jak je to vážné?

Tak jako skoro v každé nouzové situaci platí jeden prvních kroků první pomoci - volat tísňovou linku 155. Operátor už pak zachránce navede ke vhodnému postupu a sanitka bude během toho už na cestě.

Jak ale poznat podchlazeného člověka? Není to zase tak těžké, spíše jde o to, že podchlazení má několik fází. Závisejí na tzv. teplotě tělesného jádra a mají různé projevy:

- Při teplotě mezi 35 a 32 °C je člověk ještě plně při vědomí, třese se a má pocit zimy. Riziko zástavy oběhu je ale v tomhle případě nízké.

- Pokud teplota těla klesne na 32 až 28 °C, třes se vytrácí, člověk je malátný a ospalý.

- Podobné příznaky má pokles teploty na 28 až 24 °C. Ani v tuto chvíli už se člověk netřese, ale už je v bezvědomí.

- Jestliže tělesná teplota klesne pod 24 °C, třes už není, člověk je v bezvědomí a selhávají mu životní funkce. Riziko ohrožení života je v tuto chvíli už bezprostřední.

Jde ovšem jen o tabulkové hodnoty. Některé případy se jim úplně mohou vymykat. "Jeden z našich pacientů, jehož tělesná teplota byla 25 stupňů Celsia, podle svědků krátce před srdeční zástavou chodil, ačkoliv podle tabulek měl být dávno v bezvědomí," přidal zkušenost primář pražské záchranky Ondřej Franěk.


David Garkisch

Foto: MaxPixel.com, CC0


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

100 let Českého Červeného kříže: Co pro nás dělá? Překvapivě mnoho