80 procent, nebo 10 procent šance na přežití? U rakoviny plic rozhoduje čas

Své o tom ví paní Bohumila (68) z Jižní Moravy. Do ordinace ji přivedl přetrvávající kašel. Lékařka neváhala, odeslala snímky z CT ke konzultaci do specializovaného centra a aktivně hledala dostupnější termíny pro další vyšetření mimo spádové zařízení pacientky. „Za skvělou návaznost péče vděčím tomu, že se moje lékařka nespokojila s dlouhými termíny, ale snažila se vše urychlit,“ říká pacientka.

Díky rychlému sledu vyšetření podstoupila paní Bohumila operaci do šesti týdnů od diagnózy. Nádor byl typický pro nekuřáky, což potvrdil i genetický rozbor. Na jeho základě jí byla nasazena cílená (biologická) léčba. „Cítím se dobře a vážím si toho, že i při pravidelných kontrolách se můžu kdykoliv na cokoliv zeptat. Lékaři mi vždy všechno jasně vysvětlili,“ dodává.

Časný záchyt zásadně zvyšuje šanci na přežití

Se smutným příběhem se naopak na dnešní tiskové konferenci svěřila Michaela Tůmová z neziskové organizace Hlas onkologických pacientů. Dne 21. února jí přišla sms od kamarádky, která v plném zdraví dostala epileptický záchvat a dostala se do nemocnice. Dostala se i za pomoci neziskové organizace rychle k vyšetření a bylo do 24 hodin jasné, že má karcinom plic s metastázemi do mozku. Tuto neděli umřela. To jen dokazuje, jak je toto onemocnění rychlé a každý týden je důležitý.

Bohužel pacienti se často podle Tůmové v systému ztrácí, čímž se někdy zdržuje dostupnost diagnostiky a léčby. Velkým problémem českého zdravotnictví je také komunikace a dialog. 

„Proto připravujeme cesty pro jednotlivé diagnózy. V současnosti máme zhruba 15 cest a na každé cestě se podílí odborné společnosti a každá má svého garanta. Cesta karcinomem plic byla jednou z prvních, i když trvala poměrně dlouho, protože se na nemoc dá dívat ze spousty úhlů pohledu," řekla Tůmová s tím, že pořádají kulaté stoly a objíždí jednotlivé ambulance a centra po celé republice, aby se maximum překážek povedlo odstranit.

V Česku byl také v roce 2022 spuštěn Program časného záchytu karcinomu plic. Je určen současným i bývalým kuřákům ve věku 55 až 74 let. Tito lidé mají vyšší riziko vzniku nádoru a mohou se zapojit přes svého praktického lékaře, který vystaví žádanku na konzultaci u pneumologa. Bohužel stále nejsou čísla vyšetřených pacientů v rámci screeningu tak vysoká, jak by bylo ideální.

„Zájem tu o screening je, ale není v rámci republiky rozdělen homogenně. My pocházející z velkých měst máme trochu jinou situaci v dostupnosti diagnostických metod, než třeba obyvatelé Šluknovského výběžku, kteří musí jet na screeningové CT 50 kilometrů daleko. Zde narážíme na limity dostupnosti, ale situace se zlepšuje v tom, že začínají být registrovaná nová radiologická centra a nová CT a věřím tomu, že do budoucna bude penetrace lepší," domnívá se prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. 

„Pokud se totiž nádor zachytí v raném stadiu – tedy malý a bez metastáz – je šance na pětileté přežití až 80 procent. Řada těchto pacientů je po léčbě trvale bez známek onemocnění a k jeho návratu už nedojde – z medicínského hlediska je tak možné je považovat za vyléčené. Pokud však nemoc odhalíme až při výskytu příznaků, jako je kašel, dušnost nebo vykašlávání krve, obvykle se jedná o pokročilé stádium. Ve čtvrtém stadiu přežívá pět let méně než 10 procent pacientů,“ uvedl na tiskové konferenci MUDr. Bohdan Kadlec, Ph.D., plicní onkolog z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. 

Jak vyšetření probíhá?

Plicní lékař s pacientem provede rozhovor, základní vyšetření a odešle ho na nízkodávkové CT – šetrné vyšetření, které dokáže zachytit i velmi malé nádory dříve, než způsobí příznaky. „CT vyšetření je bezbolestné a trvá jen několik minut. Díky účasti v programu získá pacient kontrolu nad svým zdravím, protože prohlídky probíhají v pravidelných ročních až dvouletých intervalech,“ popisuje profesor Sova.

Podle aktuálních dat ze screeningu mělo 96,8 % vyšetřených pacientů negativní nález, tedy bez známek nádorového onemocnění. „Pravděpodobnost, že je pacient v pořádku, je vysoká. V případě nálezu jde v drtivé většině případů o počáteční stádium s dramaticky lepší prognózou než při zachycení až na základě příznaků. To by měl uvážit každý, kdo se vyšetření obává ze strachu z výsledku,“ doplňuje odborník. 

Bronchoskopie navigovaná umělou inteligencí

Pokud CT zachytí podezřelé ložisko, následuje bronchoskopie – vyšetření dýchacích cest pomocí tenkého nástroje s miniaturní kamerou. Lékaři využívají stále sofistikovanější navigační systémy s umělou inteligencí, které kombinují snímky CT a magnetické rezonance a vytvářejí 3D model dýchacích cest.

„Díky tomu dokážeme přesně naplánovat cestu bronchoskopu k nádoru a odebrat vzorky hned napoprvé – bez nutnosti opakování, které by prodlužovalo cestu pacienta k zahájení léčby,“ vysvětluje profesor Sova. 

Mezi nejmodernější metody patří opravdu malé ultrazvukové sondy, odebírání cílených vzorků. Umělá inteligence navíc umí s vysokou spolehlivostí rozpoznat i normální nálezy – pokud označí snímky ze zobrazovacích metod za fyziologické, s velkou pravděpodobností je nález skutečně neškodný.

Problémem ale podle profesora Sovy je, že nejmodernější diagnostické metody jsou poměrně drahé a v současné době nejsou hrazené. 

„Pokud chceme aby diagnostika rakoviny plic byla kvalitní a dostupná, tak je potřeba ji uhradit," upozornil Sova. Například cena jedné sondy elektromagnetické navigace, která nám ukáže konkrétní cestu, jak se dostat k nádoru, stojí okolo 2000 dolarů. Hrazena ale není z veřejného zdravotního pojištění ani část. 

Moderní léčba přizpůsobená pacientovi

Pokud je nádor zachycen v časném stádiu, lze jej obvykle zcela odstranit chirurgicky nebo pomocí přesného ozařování. Jestliže laboratorní analýza nádorové tkáně odhalí tzv. řídicí mutaci (např. EGFR), přichází na řadu cílená léčba – podává se po operaci a případné chemoterapii po dobu tří let.

„Cílená léčba je určena pacientům, u kterých se v nádoru vyskytují specifické genetické změny. Tato terapie umožňuje léčbu skutečně na míru a podle aktuálních dat vede k výrazně lepším výsledkům než samotná chemoterapie,“ uvádí doktor Bohdan Kadlec.

U velké skupiny pacientů se dnes uplatňuje předoperační (neoadjuvantní) léčba – kombinace chemoterapie a imunoterapie ještě před zákrokem. Ta nádor zmenší, případně zcela odstraní a snižuje riziko jeho návratu.

„Z výzkumů víme, že předoperační léčba přináší v mnoha případech lepší výsledky než terapie nasazená až po operaci. U některých pacientů ale imunoterapii využíváme i v pooperační fázi,“ doplňuje doktor Kadlec.

Naděje i pro pacienty s pokročilou nemocí

Přibližně 50 procent pacientů přichází k lékaři až ve čtvrtém stadiu onemocnění, kdy je nádor rozšířený. Cílem léčby je pak prodloužit život a zachovat jeho kvalitu. Imunoterapie může přežití prodloužit až na dvojnásobek oproti chemoterapii, cílená terapie dokonce až na trojnásobek.

„Ačkoli úplné vyléčení ve čtvrtém stadiu zůstává vzácné, díky moderní léčbě dnes část pacientů žije více než pět let – s rakovinou plic jako s chronickým onemocněním. Přesto, že se léčebné možnosti velmi posouvají, nadále je zásadní zachytit onemocnění co nejdříve,“ uzavírá doktor Kadlec. 

Autorka: redakce Našezdravotnictví.cz

Foto: Pavlína Zítková