Bezpečnost ve zdravotnictví už nezahrnuje jen péči o pacienta. Roste agrese a je nezbytná prevence proti nenadálým situacím, ukázala konference
Co si představíte pod pojmy kvalita a bezpečí zdravotní péče? Dříve to snad pro každého byla na prvním místě například bezpečnost léků, poskytování kvalitní zdravotní péče, co by lékaři neměli při léčbě podcenit a jak zdravotnictví zefektivnit na maximum. V posledních letech ale do tohoto souboru čím dál více patří také bezpečnost z hlediska ochrany před agresí a atentáty. Toto téma se vinulo jako červená nit i odbornou konferencí Kvalita a bezpečí zdravotní péče, kterou 19. května pořádala Spojená akreditační komise ve spolupráci s Českou společností biomedicínského inženýrství a lékařské informatiky ČLS JEP.
reklama
reklama
Optimalizace sítě nemocnic s důrazem na kvalitu a bezpečí pacientů, rostoucí náklady a s tím udržení kvality ve zdravotnictví nebo správné nastavení a prevence rizik ve stále populárnější jednodenní lůžkové péči. To je jen několik témat přednášek, které se zaměřily na bezpečnost a kvalitu ve zdravotnictví, protože je běžné věnovat se tomu, co se týká pacienta a péče o něj.
V letošním ročníku této konference ale převažovala bezpečnost z jiného úhlu pohledu. „V současné době, když hovoříme o kvalitě a bezpečí zdravotní péče, hovoříme o tom, že zdravotnictví je tzv. měkký cíl. Tedy pracoviště, která nemají dostatečnou ochranu svého zázemí a která poskytují nejrůznějším extremistům a teroristům prostor pro to, aby vykonávali svoji destrukční činnost,“ uvedl hned v úvodu doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., z Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Fotografie z konference Kvalita a bezpečí zdravotní péče, u řečnického pultu stojí doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc. (zdroj: Spojená akreditační komise)
reklama
Koneckonců ještě všichni máme ve vzpomínkách útok střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 21. prosince 2023. Její průběh minutu po minutě a skvělou organizaci zdravotníků představil v jedné z přednášek náměstek ředitele sekce nelékařských zdravotnických pracovníků Mgr. Zdeněk Křivánek. Ze záznamů ještě dnes mrazí.
Nemusí ale jít jen o takovou situaci. Může jít o agresivního pacienta nebo někoho, kdo chce narušit provoz nemocnice. „Je to způsobeno především nárůstem agrese ve společnosti obecně, je to pochopitelně způsobeno i tím, že lidé musí na ošetření čekat, a dále je to způsobeno nárůstem počtu pacientů, kteří jsou přiváženi pod vlivem návykové látky, zejména pervitinu a alkoholu,“ upozornil ve své přednášce náměstek pro bezpečnost a IT z Fakultní nemocnice Plzeň Bc. Miloš Zahradecký, MPA, s tím, že už to není jen záležitost pátečních a sobotních nocí.
Prevence a příprava jsou důležité
Incidentu nebo tragédii nejde nikdy úplně zabránit. Pokud se někdo rozhodne, tak se může stát, že se mu to povede. Cílem edukace a bezpečnostních opatření je riziko a potažmo následky eliminovat.
Konkrétně ve FN Plzeň vedle tréninkových cvičení využívají i moderních technologií – virtuální reality – a školí tak své zaměstnance v situacích napadení. „Software je dělán přesně na naše prostory a to, jak vypadá náš urgentní příjem. Chtěli jsme, aby se školení zaměstnanci cítili jako u sebe na pracovišti. Je tam stejně oblečená ostraha, jsou tam stejné uniformy zdravotníků. Vyvinuli jsme 12 modulů,“ přiblížil možnost prevence Zahradecký.
Reagovali tak i na zkušenost, kdy si před dvěma roky dva lidé pořídili běžně dostupnou uniformu zdravotníka, vyrobili si visačku, kterou si zakrývali rukama, a po nemocnici se pohybovali naprosto neviditelně. I z toho plyne, jak je důležité si neustále všímat svého okolí, lidí i kolegů. Dotyční tehdy odcizili elektrokolo, policie je následně chytila a díky kamerovému systému bylo možné odhalit, kam všude se mohli bez problémů dostat. Proto jednotlivé nemocnice mají svoje uniformy s barevnou identifikací.
Virtuální realita připravuje také zaměstnance, aby se orientovali v daném prostoru. Aby věděli, kde jsou dveře, kde jsou prostředky, kterými se mohou případně bránit. Před bodným poraněním nožem může pomoci třeba i obyčejná židle.
Vedle agresora může jít také o hromadnou evakuaci z důvodu interního blackoutu. Takovouto zkušební evakuaci si zkusili všichni zaměstnanci bez předchozího upozornění v Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) v Praze ve středu 14. května. Jediný, kdo věděl, že jde o nácvik, byla pražská záchranná služba.
„Důvod, proč jsme chtěli takovou situaci vyzkoušet? Před časem probíhala v ÚHKT nežádoucí událost, kdy nám hořela rozvodna a naši předchůdci, kteří nemocnici zabezpečovali, umístili dieselagregáty až za rozvodnu. To znamená, že když hořela rozvodna, byli jsme bez proudu, přestože diesel mohl proud dávat,“ uvedl vedoucí oddělení kvality v ÚHKT Ing. Martin Mayer, Ph.D., MHA. Cvičná evakuace proběhla bez problémů včetně přenosu JIP pacientů po schodech, jelikož v případě blackoutu výtahy nejedou, a použití evakuačních karet, které rozdělují pacienty dle závažnosti v rámci hospitalizace.
Jak se říká, štěstí přeje připraveným. Ne vždy lze zabránit všemu, ale eliminovat rizika a učit se jisté situace předvídat je důležité a bohužel v posledních letech čím dál důležitější, což dokazovali i řečníci v rámci této konference.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto:
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama