Cenu profesora Radka Ptáčka obdržela lékařka urgentní medicíny Jana Šeblová

Před samotným předáním ceny představil prezident České lékařské komory (ČLK) podstatu, historii a vývoj celoživotního vzdělávání v rámci komory. Čísla ukazují, že již ke konci září se podařilo překonat loňskou hranici počtu seminářů pořádaných centrální ČLK a i statistiky u ostatních seminářů se dostávají na původní úroveň, která panovala před obdobím covidu-19.

Tabulka 1: Počet vzdělávacích akcí

„Specializační vzdělávání patří mezi hlavní pilíře činností České lékařské komory, a právě za dob profesora Radka Ptáčka dosáhlo velkého pokroku. Zejména z hlediska elektronizace. Lékařům je k dispozici vzdělávací portál, kde se registrují, a administrativa je tím mnohem jednodušší. Přes portál mohou žádat i o diplomy,“ připomněl vývoj vzdělávání prezident ČLK Kubek.

Fotografie: MUDr. Milan Kubek a MUDr. et Mgr. Jana Šeblová, Ph.D. (zdroj. Martin Kubica)

I paní doktorka Šeblová patří mezi takříkajíc kmenové autory odborných přednášek a kurzů komory již od roku 2009. „Každý rok se naši členové mohou těšit na nové přednášky a semináře věnované problematice urgentní medicíny. Celkem jich bylo tuším 15 a k tomu navíc ještě osm e-learningových kurzů. A její zatím poslední prací pro komoru je editování monografie k letošní konferenci o etice, kterého se zhostila spolu s docentem Bartůňkem (konference Lékařská etika a komunikace v medicíně se uskuteční v Domě lékařů 4. prosince 2025),“ připomněl Milan Kubek.

V Domě lékařů však neprobíhají semináře a konference jen pro odbornou veřejnost, ale také pro tu laickou. Každé první úterý v měsíci se koná přednáška z cyklu Rady pro zdraví. Zatím poslední, na téma virové hepatitidy, se uskutečnila 2. prosince a už teď je jasné, že 6. ledna se cyklus zaměří na první pomoc při ohrožení života a resuscitaci a následně 3. února na obezitu a graviditu.

Dvacátou oceněnou je paní doktorka Jana Šeblová a její příběh odvyprávěl na slavnostním večeru prezident Milan Kubek.

Nesnadná cesta k medicíně

Jana Šeblová, za svobodna Urbánková, nejprve v dětství snila o tom, jak bude léčit zvířátka. Během studia na gymnáziu pak přemýšlela o tom, že se bude věnovat matematice. Nakonec však po maturitě na gymnáziu Na Zatlance nastoupila ke studiu na Lékařské fakultě hygienické (dnešní 3. LF UK). Cesta k univerzitnímu diplomu však pro ni nebyla jednoduchá.

„Znalost angličtiny a zájem o v socialistickém Československu zakázanou undergroundovou hudbu spolu s touhou po svobodě přivedly důvěřivou studentku do problémů. I když přesněji řečeno šlo v jejím případě o výsledek snažení estébáckého udavače, které vedlo v roce 1981 k jejímu vyloučení ze studia, a to na začátku šestého ročníku. Po pěti letech dřiny to musela být pro talentovanou medičku strašlivá rána,“ vyprávěl prezident Kubek.

Aby se vyhnula trestu za příživnictví, nezbylo Janě nic jiného než začít pracovat jako ošetřovatelka. A aby se dobrala aspoň kvalifikace zdravotní sestry, udělala si v roce 1982 maturitu na střední zdravotnické škole.

Ve studiu na lékařské fakultě jí bylo umožněno pokračovat až v roce 1989 a o rok později, tedy s osmiletým zpožděním, mohla konečně s vyznamenáním promovat. Zároveň k tomu obdržela Cenu rektora UK.

„Po promoci paní doktorka nastoupila na kliniku anesteziologie a resuscitace, kde byla do první atestace. Současně ji však lákala ZZS, pro kterou v roce 1993 začala pracovat nejprve na poloviční a posléze na celý úvazek. Jak sama říká, měla to štěstí, že v té době mohla začít pracovat na prvním urgentním příjmu na Malvazinkách, který se následně v roce 1998 přesunul do FN Motol, a tam pak dělala dalších 10 let,“ řekl prezident ČLK s tím, že postupně získala specializovanou způsobilost v oborech anesteziologie a resuscitace a urgentní medicína. 

U zrodu urgentní medicíny

Doktorka Šeblová do slova a do písmene stála u zrodu oboru urgentní medicíny v České republice a tomuto tak trochu adrenalinovému oboru propadla úplně. V sanitkách a ve vrtulnících strávila 28 let a na urgentních příjmech pracuje již 33. rok. 

A jak paní doktorka říká, urgentní medicína naučí člověka pracovat s prioritami, řešit krize, komunikovat se všemi vrstvami společnosti, ale především učí rozlišovat podstatné věci v životě od balastu. Záchranáři a lékaři se zde totiž opravdu často spolu se svými pacienty ocitají v mezních situacích.

Doktorka Šeblová byla 12 let předsedkyní výboru odborné Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof a nyní působí osmým rokem jako její vědecký sekretář. 
„Svoji odbornost spolu s perfektní znalostí angličtiny zúročila při práci ve výboru evropské společnosti urgentní medicíny jako vědecký sekretář a jako předsedkyně její Prehospitalizační sekce. Je rovněž spoluautorkou první verze evropského curricula urgentní medicíny. V současnosti pracuje v etickém výboru EUSEM a za přínos národní i evropské urgentní medicíně obdržela čestný titul Fellow of Society for Emergency Medicine. Zároveň je čestnou členkou Slovenské společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof a čestnou členkou České resuscitační rady,“ vyjmenovává její funkce prezident Kubek.

Dosavadním vrcholem jejího snažení na mezinárodním poli je nejspíše uspořádání úspěšného, v pořadí již 25. evropského kongresu urgentní medicíny v Praze roku 2019. 
Škola základ života

Paní doktorka Šeblová o sobě tvrdí, že ráda chodí do školy, a proto vedle své práce absolvovala navíc v letech 2002–2007 postgraduální studium biomedicíny na 3. lékařské fakultě UK, a to obor preventivní medicína. Název její disertační práce byl „Zátěž a stres pracovníků záchranné služby s potenciálním vyústěním v burn-out syndrom – možnosti včasné diagnostiky, terapie a prevence“.

Za svoji průkopnickou práci v oboru urgentní medicíny a za záchranu lidských životů obdržela celou řadu cen a vyznamenání. Jedná se například o medaili Středočeského kraje, Zlatý záchranářský kříž z roku 2009 nebo Cenu Miloslava kardinála Vlka v roce 2024. 

Doktorka Šeblová 28 let redigovala odborný časopis Urgentní medicína, jehož redakce pod jejím vedením byla oceněna Asociací ZZS ČR. A protože ráda píše, stala se postupně nejenom spoluautorkou řady knih, ale několik jich i sama napsala. Jmenujme například tituly „Urgentní medicína v klinické praxi lékaře“ – tato kniha byla Společností urgentní medicíny a medicíny katastrof vyhlášena nejlepší publikací za rok 2014–a dále pak „Úvahy o urgentní medicíně“ nebo „Etika urgentní medicíny z pohledu každodenní praxe“. Vedle odborných publikací byla patrně jejím prvním literárním počinem spoluúčast na knize „Excentrici v přízemí“ o kapelách nové české vlny, kterou spolu s kolegy ze Sekce mladé hudby připravovali asi od roku 1985, ale která mohla vyjít až v roce 1989.

V současnosti doktorka Šeblová pracuje na částečný úvazek na urgentním příjmu nemocnice Kladno a jako lékařka dětského urgentního příjmu ve FN Motol. Zároveň v rámci Ústavu epidemiologie 2. LF UK provádí výzkum HEROES-CZ, mapující dopady pandemie covidu-19 na psychické zdraví zdravotníků. Dále působí jako odborná konzultantka Národního ústavu pro duševní zdraví v rámci projektu PREPO – prevence duševních onemocnění vybraných skupin, a to konkrétně pro oblast zdravotníků.
A aby toho nebylo málo, když už přestala chodit do práce v noci, a měla tak „více času“, vystudovala v letech 2021–2024 obor aplikovaná etika na Katolické teologické fakultě UK a přidala tím do své sbírky další červený diplom.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Martin Kubica