Blažek: Možné zvýšení ochrany zdravotníků je tématem k diskusi

Zdravotničtí pracovníci jsou čas od času vystaveni – při výkonu povolání nebo i pro výkon povolání – fyzickému násilí. Takový skutek je stále považován za přestupek proti občanskému soužití a potrestán maximálně pokutou.

Naproti tomu pokud je takové násilí spácháno proti úřední osobě, je za to stanovena sazba odnětí svobody až na čtyři roky. O tom, zda si zdravotníci zaslouží stejnou ochranu, o soudních znalcích, ale i o celkovém pohledu na zdravotnictví je následující rozhovor.

KUBEK: První otázka směřuje k současné situaci. Je potřeba ze strany Ministerstva spravedlnosti předat lékařské obci nějakou informaci ohledně agrese Ruska na Ukrajině a situace ukrajinských občanů v České republice?

BLAŽEK: Než vám, pane prezidente, odpovím, tak mi nejprve dovolte poděkovat za velmi věcné a odpovědné jednání. Myslím, že vše důležité jsme si pověděli a v současné chvíli mě nenapadá žádná otázka, kterou by nyní naše ministerstvo potřebovalo řešit s lékařskou obcí. Každopádně ale děkuji za možnost a za nabídku.

Vlastně jste mi svojí první otázkou nahrál. Sice aktuálně nemáme žádnou společnou záležitost, kterou bychom řešili přímo s lékaři, ale současná situace na Ukrajině ukázala, jak je důležité opustit resortismus a přestat uvažovat jen v rámci jednoho ministerstva. A myslím, že se to daří. Díky úzké spolupráci Ministerstva zdravotnictví s lékařskou obcí vím, že kdyby taková potřeba vyvstala a bylo nutné do diskuse zapojit resort justice, nebyl by s tím nejmenší problém.

KUBEK: Jste dlouholetým komunálním politikem, který se musel zabývat i zdravotnictvím. Jak na české zdravotnictví nahlížíte? 

BLAŽEK: České zdravotnictví je podle mě v dobré kondici. Ukázaly to dva roky s covidem i současná situace. Kritici by možná namítli, že v některých oblastech by výsledky mohly být lepší, ale podle mě si celkově stojíme dobře. Nebyla a není to jednoduchá doba, pro nikoho z nás ani pro zdravotnictví, přesto si říkám, že jsme to ustáli. A chci být optimista, věřím, že se nám podaří popasovat i s tím, co nám život přinesl nyní.

Když se vrátím ke zdravotnictví, nahrál nám i fakt, že se Česká republika pravidelně umísťuje na nejlepších příčkách v porovnání se střední a východní Evropou. S ohledem na dostupnost a pokrytí zdravotní péče myslím, že si stojíme dobře. Zdravotnickému personálu patří veliký dík za jeho profesionální přístup, za to, co dělá pro nás i ty, kteří museli opustit svou vlast. 

KUBEK: Vláda se rozhodla na druhé pololetí letošního roku snížit platbu za státní pojištěnce, a to o 400 korun na osobu měsíčně. Bylo to ještě před válkou na Ukrajině. Lze předpokládat zvýšené náklady zdravotnických zařízení. Zároveň se už zvyšují a budou dále zvyšovat náklady na energie, máme vysokou míru inflace. Nebylo by vhodné rozhodnutí vlády revokovat? 

BLAŽEK: Aktuální stav veřejných financí bylo nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i  zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, které k 31. prosinci 2021 činily 51,8 miliardy korun. Samozřejmě, že se inflace zároveň projeví i na nákladové stránce poskytovatelů zdravotních služeb, což bude vyvíjet tlak na navyšování úhrad v rámci sjednávání dohod o úhradách zdravotních služeb na příští rok. 

Pro posílení základního fondu zdravotního pojištění je nicméně možné zapojit rovněž prostředky ostatních fondů, zejména fondu rezervního a provozního, na nichž má většina zdravotních pojišťoven dostatečné množství prostředků pro překlenutí letošního zmrazení platby za státní pojištěnce. Ale odbornou diskusi v tomto ohledu přenechám odborníkům.

KUBEK: A teď si dovolím otázky k vašemu resortu. Pane ministře, jak se díváte na právní ochranu zdravotníků, kteří jsou v současné době často terčem různých útoků? Pokud někdo nyní fyzicky napadne zdravotnického pracovníka ve službě, nebo pro výkon povolání, jde o pouhý přestupek. Pachatel může dostat nanejvýš pokutu. Je-li insolventní, což je u agresorů časté, nemá na pokutu a jeho útok, pokud nezanechal ublížení na zdraví, je vlastně beztrestný. Napadne-li někdo například policistu nebo státního úředníka při výkonu jeho povinností nebo pro tento výkon, hrozí mu až čtyři roky vězení. Nebylo by vhodné poskytnout stejnou právní ochranu i zdravotnickým pracovníkům?

BLAŽEK: Ještě než vám odpovím, tak mi 

dovolte velmi poděkovat za nasazení všech 

zdravotníků v době pandemie covidu-19. Právě i v rámci jejich nasazení vašemu dotazu naprosto rozumím. Možné zvýšení úrovně 

trestněprávní ochrany poskytované zdravotníkům je tématem k diskusi, kterou hodlám v nejbližší době otevřít.

Osobně myšlenku zvýšení úrovně trestněprávní ochrany velmi podporuji a chci tuto debatu vést i ve vztahu k dalším skupinám osob, které čelí riziku napadení pro svou příslušnost k určitému povolání. Namátkou lze zmínit např. hasiče, sociální pracovníky, sociální kurátory a podobně. Zároveň je bohužel skutečností, že výše trestu nemůže často odradit případné pachatele trestných činů, kteří často navíc jednají pod vlivem návykových látek a nerozlišují, zda napadají osobu požívající určitý statut, či nikoliv.

KUBEK: Pro pachatele závažnějších činů (vražda, ublížení na zdraví nebo nebezpečné vyhrožování zdravotníkovi v některých situacích) od roku 2010 trestní zákoník již pamatuje na vyšší trestní sazbu. Ta je ale podmíněna tím, že čin je spáchán „na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví“. Nepamatuje na jiné případy, kdy jde o výkon zdravotnického povolání a nejde přímo o záchranu života nebo zdraví, například lékař rozhoduje o  pracovní neschopnosti, způsobilosti řídit motorová vozidla nebo vlastnit zbrojní průkaz, o doporučení lázeňské péče a podobně. Nebo v situaci, kdy je čin spáchán mimo výkon povolání, třeba na cestě domů. V těchto situacích se na něho vlastně vyšší právní ochrana již nevztahuje, na rozdíl od  úředních osob, kde toto existuje. Souhlasil byste se změnou zákona v tomto směru?

BLAŽEK: Zde vám mohu, pane prezidente, taktéž slíbit, že v rámci otevření možného zvýšení úrovně trestněprávní ochrany poskytované zdravotníkům se jistě budeme zabývat i touto změnou. Stejně jako v předchozí otázce, tak i zde budu tuto myšlenku osobně podporovat a stejně jako v předchozím bodě chci tuto debatu vést i ve vztahu k dalším skupinám osob, které čelí riziku napadení pro svou příslušnost k určitému povolání. 

KUBEK: Podle současné právní úpravy může jako soudní znalec posuzovat správnost či nesprávnost odborného postupu jiných lékařů každý lékař, který má pět let praxe a atestaci poté, co složí tzv. vstupní zkoušku. Podle § 8 odstavce 1 písmena d) zákona o znalcích č. 254/2019 Sb., má mít osvědčení profesní komory zřízené zákonem, ale vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 505/2020 Sb., na rozdíl od zákona, toto osvědčení nepožaduje. Neuvažuje vedení vašeho ministerstva o změně této vyhlášky tak, aby odpovídala zákonu? Jsme přesvědčeni, že by činnost lékaře měl posuzovat jen lékař s vyšší odborností. 

BLAŽEK: Oblast znalectví obecně považuji za jednu ze svých priorit v rámci resortu. V  programovém prohlášení vlády máme uvedeno, že vyhodnotíme nově upravenou právní úpravu výkonu znalecké činnosti a navrhneme nutné změny vedoucí k obnovení fungování činnosti znalců. Vyhláška vznikala za minulé vlády, kdy její podoba byla s Ministerstvem zdravotnictví konzultována. 

Vnímám však její problematická úskalí, kdy toto je jedno z nich, a máte mé ujištění, že v rámci změny vyhlášky bude Ministerstvo spravedlnosti tuto problematiku s vámi velmi podrobně konzultovat. Plně s vámi souhlasím v tom, že práci lékaře musí posuzovat lékař s vyšší či alespoň stejnou odborností. Tato odbornost je přitom v současném nastavení zajištěna tak, že znalec musí splňovat i další podmínky, zejména absolvovat vstupní zkoušku znalce, která, především ve zvláštní části, jde svým rozsahem nad rámec standardní atestace.

KUBEK: Řada lékařských fakult a  fakultních nemocnic, kde působí vrcholní odborníci v lékařství, se po nabytí účinnosti zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, nechala vyškrtnout ze seznamu znaleckých ústavů. Pro soudy je stále těžší zajistit například revizní ústavní znalecký posudek. Důvodem je podmínka, že ve znaleckém ústavu musí být aspoň jeden „zapsaný soudní znalec“, což často fakulty a fakultní nemocnice nesplňují, protože vrcholoví odborníci mnohdy nestojí o to, působit jako soudní znalci. Není tato podmínka u vrcholového pracoviště zbytečná a zbytečně neblokuje možnost být nadále znaleckým ústavem? Dalším důvodem jsou velmi nízké odměny pro znalecké ústavy za ústavní znalecké posudky. Neuvažujete o změně?

BLAŽEK: Pokud jde o podmínky pro výkon činnosti znaleckého ústavu, tento na rozdíl od znaleckých kanceláří znalcem disponovat nemusí. Ústav tak může svou kvalifikaci kromě znalce prokázat též tzv. osobami zapojenými do vědecko-výzkumné činnosti v příslušné oblasti. Kategorie těchto osob je poměrně široká a ponechává prostor pro výklad. Zákon o znalcích vznikl za minulé vlády a osobně k němu mám věcné výhrady, kdy je podle mého názoru nezbytné, aby byl zákon o znalcích podroben novele. Počítám pak, že tato podmínka bude předmětem diskuse s vámi. Odměny znaleckých ústavů považuji za nízké, v rámci novely prosazuji zvýšení odměn tak, aby byly co nejvyšší. 

KUBEK: Nedůstojně nízké odměny jsou stanoveny zejména v současném období inflace i pro samotné soudní znalce – fyzické osoby. I oni se alespoň v lékařských oborech odhlašují ze znalecké činnosti. Neměli by mít vyšší odměnu? Zejména jde-li o špičkové odborníky v medicíně?

BLAŽEK: Naprosto s vámi souhlasím, problematiku nastavení odměn považuji též za svoji prioritu, kdy i na toto jsme mysleli v rámci programového prohlášení vlády. V prohlášení je uvedeno, že provedeme revizi systému odměňování znalců, soudních tlumočníků a překladatelů a zvýšíme odměny znalců, soudních tlumočníků a překladatelů na úroveň odpovídající náročnosti a společenské potřebnosti těchto profesí. Stejně jako v případě odměn znaleckých ústavů považuji odměny znalců – fyzických osob – za nízké. V současné době je problematika již aktivně řešena. Aktuálně projednáváme s Ministerstvem financí a dalšími resorty, zejména Ministerstvem vnitra, rozpočtové možnosti, v jejichž rámci budeme usilovat o stanovení co nejvyšší odměny. 

Autor: Milan Kubek

Foto: ODS