Britská mutace koronaviru může být o třetinu smrtelnější, varují vědci

Jako první tuto informaci veřejnosti sdělil britský premiér Boris Johnson. Upozornil, že jde zatím jen o předběžné závěry poradní vědecké skupiny. Pokud by se však potvrdily, měli bychom se koronaviru obávat víc než dosud. A změnilo by to i strategii boje proti němu.

Lidské tělo jako laboratoř viru

Studie, která se novou mutací koronaviru zabývala, ukázala, že v průměru (ve skupině nad šedesát let) zabíjí 13 lidí z tisícovky nakažených. Na dosavadní variantu přitom umíralo deset lidí z tisíce. Nová mutace je navíc virulentnější a nahrazuje původní virus.

Pro epidemiology takový vývoj není příliš překvapivý. Viry přirozeně mutují – ani ten zdánlivě původní, se kterým se Evropa potýká, není stejný jako koronavirus původně detekovaný v čínském Wu-chanu.

Nová varianta viru nemusí být nutně britského původu, ale předpokládá se, že se vyvinula v těle člověka s oslabeným imunitním systémem, který nedokázal virus porazit a namísto toho v něm zmutoval. Buď to byl opravdu Brit nebo ji do ostrovního státu importoval někdo ze země, kde se mutace koronaviru tolik nesledují.

Šíří se rychleji a možná víc zabíjí

Poprvé tuto mutaci vědci objevili loni v září. V listopadu už v Londýně tvořila čtvrtinu všech případů a v prosinci dokonce dvě třetiny. I v laboratořích už se ukázalo, že se tento virus snadněji šíří. Tato mutace se objevila ve více než padesáti zemích světa. Potvrzují to testy nejen z Nizozemí, Dánska ale dokonce i Austrálie.

Už jen snadnější a rychlejší šíření koronaviru může být problém, protože to znamená větší zátěž pro nemocnice a zdravotnictví obecně. „Kromě rychlejšího šíření se teď také ukazuje, že existují určité důkazy o tom, že nová varianta, varianta, která byla poprvé identifikována v Londýně a na jihovýchodě (Británie), může být spojena s vyšším stupněm úmrtnosti,“ sdělil Johnson veřejnosti.

Podle něj může být nová varianta až o 70 procent přenositelnější. To pak přirozeně zvyšuje číslo R, které označuje, kolik lidí nakazí v průměru jeden pacient s covidem.

Nová varianta koronaviru vědce zajímá i z dalších důvodů. Rychle totiž nahrazuje původní varianty, mutace výrazně ovlivňuje část viru a zvyšuje schopnost infikovat buňky těla.

Bude z koronaviru nová proměnlivá chřipka?

Důležité je, jak se bude virus vyvíjet dál. Zatím vše nasvědčuje tomu, že i proti této mutaci jsou současné vakcíny účinné. Ty tělo vytrénují tak, aby poté imunitní systém napadl několik různých částí viru, takže fungují i přesto, že „hrot“ viru zmutoval tak, aby lépe pronikl do buněk.

Pro virus ale podle vědců představuje snadnější šíření jistou výhodu a vypadá to jako důležitá adaptace. „Pokud přijdou další mutace, měli bychom si začít dělat starosti,“ komentoval to pro BBC profesor Ravi Gupta z University of Cambridge.

Vývoj viru je podle epidemiologů a lékařů varující. Další a další mutace by znamenaly, že proti němu jednou možná nebude fungovat jen jedna vakcína, ale bude třeba ji průběžně měnit a upravovat. To není zase takový problém, ale znamenalo by to, že bychom se s koronavirem museli potýkat jako s chřipkou, tedy vakcíny pravidelně aktualizovat a populaci znovu očkovat.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0