Česká hlava: Ocenění za revoluční léčbu rakoviny. Brání metastázám

Ocenění Česká hlava se uděluje od roku 2002. Původně představovalo soukromou iniciativu na podporu vědecké a technické inteligence v Česku, ale k projektu se později připojily i státní organizace. Česká hlava je tak dnes patrně nejprestižnějším oceněním, jakého se v Česku může vědcům dostat. Hlavním cílem projektu je popularizace vědy a techniky spolu se zvyšováním všeobecné prestiže těchto oborů. 

Firma dokáže recyklovat bezpečnostní skla

Hlavní Národní cenu vlády, s níž je spojena i finanční prémie jeden milion korun, letos získal proslulý egyptolog, ředitel Českého egyptologického ústavu a od jara i prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Věnuje se výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin. V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Mrázek se ve své disertační práci zabýval vpravením chyb do digitálních obvodů, k čemuž využil evoluční algoritmy, které upravují obvod tak, aby se postupně zlepšovaly jeho parametry, například spotřeba.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Firma vyvinula technologii, která efektivně recykluje takzvané PVB folie používané v bezpečnostních sklech. Jejich následné využití je problematické kvůli zbytkům skla, firma však dovede naprostou většinu skla oddělit. Výsledkem je výrobek Substabit, který se přimíchává do asfaltu na vozovkách a zlepšuje jejich odolnost.

Nové nadějné léky na rakovinu

Cenu Invence se porota rozhodla udělit evolučnímu biologovi Janu Drábkovi z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jan Brábek se svými kolegy přinesl do světové vědy ale i do praktické léčby rakoviny zcela nový termín – migrastatika. Migrastatika představují úplně novou kategorii protinádorových léčiv.

Za devadesát procent úmrtí pacientů s pevnými nádory je zodpovědné vycestovávání buněk z nádorů (invazivita nádorových buněk) a následná tvorba sekundárních ložisek (metastáz). V současné paletě protinádorových terapií však zcela chyběla specifická kategorie léků, cílících právě na šíření nádorových buněk po těle a metastázování.

Jan Brábek se svým týmem z laboratoře Invazivity nádorových buněk na Přírodovědecké fakultě UK definoval „migrastatika“ jako látky bránící všem způsobům invazivity a metastázování nádorových buněk, aby tyto látky odlišili od standardně používaných cytostatik, cílených hlavně na potlačení růstu a dělení buněk. Kritické zhodnocení možnosti použití migrastatik je velmi důležité, jelikož v případě, že se osvědčí, může nasazení migrastatik do léčby znamenat průlom v léčbě pevných nádorů.

Migrastatika brání nádorům metastázovat

Janem Brábkem a jeho týmem nově navrhovaná migrastatická terapie představuje zcela nový pilíř protinádorové léčby (vedle chirurgie, radioterapie, chemoterapie a imunoterapie) – jediný, který byl definován u nás v České republice.  Je třeba zdůraznit, že cílem zde není nahradit cytostatickou terapii, ale doplnit ji. Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastázování.

Hlavním přínosem migrastatické léčby bude právě omezení nejnebezpečnější schopnosti nádorových buněk – jejich lokálního vycestování do okolí a metastázování. Při klasické chemoterapii jsou rakovinové buňky vystaveny stresu. Některé z nich však tento stres přežijí a navíc získají mnohem větší odolnost. Současně začínají opouštět původní nádor a metastázovat.

Výhody migrastatické léčby oproti standardním dosud používaným terapiím souvisejí s tím, že nádorové buňky při migrastické léčbě nemusí být vystavovány cytotoxickému stresu – jsou pouze „udržovány na místě“. Není tedy tak vysoký tlak na vznik odolnosti nádorových buněk, a i pokud rezistence na migrastatika vznikne, neudělí buňce výhodu z hlediska růstu a dělení – nepovede k obohacení nebo dokonce převládnutí odolných buněk v nádoru. U většiny zhoubných pevných nádorů by to mohlo znamenat posun od fatální prognózy k lokalizovanému chronickému onemocnění.

V současné době tým doc. RNDr. Jana Brábka, PhD. ve spolupráci s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje kandidátní látky s migrastatickým účinkem. Děje se tak v Centru nádorové ekologie (CNE), které sdružuje  vědecké týmy z pracovišť 1. lékařské fakulty UK, Přírodovědecké fakulty UK, BIOCEV, Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0 / Česká hlava