Čeští vynálezci představili unikátní urinární katetr. Výrazně snižuje riziko infekcí a podráždění močové trubice

Bez katetrizace močového měchýře se mnohdy neobejdeme, obzvláště, kdy je potřeba vyprázdnit jednorázově močový měchýř, zajistit permanentní odtok moči v indikovaných případech nebo provést výplach močového měchýře. V řadě studií se ale uvádí, že z celkového počtu katetrizací močového měchýře je až 38 procent spojeno s infekcí močového traktu.

„Jakkoliv je v rámci katetrizace do uropoetického traktu zanesena vždy určitá konkrétní dávka fakultativních patogenů osidlujících ústí močové trubice, k rozvoji celkových symptomů infektu dochází přibližně u 1/10 katetrizovaných. Závažnost infekce pak ale odvisí nejen od stavu imunitního systému, infekční dávky a původu zavlečených mikroorganismů (ty z vlastního mikrobiomu pacienta bývají závažnější většinou jen například pokud se jedná E. Coli, pozn. red.), kdežto mikroby zavlečené v souvislosti s předchozí kontaminací povrchu katetru multirezistentními bakteriemi zvýšenou měrou se vyskytující právě v nemocnicích, působí vážnější formy infekce vyžadující použití vzácných antibiotik,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz MUDr. Miroslav Svoboda.

K zavedení infekce dochází i přes někdy až úzkostlivě důsledné dodržování urologickou společností doporučovaných postupů aplikace. Příčinou je skutečnost, že katetr zaváděný močovou trubicí do močového měchýře posouvá na svém povrchu mikroby, které jinak trvale a vcelku neškodně u každého člověka kolonizují koncový segment močové trubice v několika centimetrovém úseku při jejím ústí. Odtud mohou být mikroby snadno zaneseny do močového měchýře a dál až do ledvin, nebo v důsledku drobných poranění sliznice močové trubice krevním oběhem do vzdálených orgánů.

Při zavádění a používání katetrů dochází navíc k podráždění, nebo dokonce poškození sliznice močové trubice s následným jizvením a snížením její průchodnosti. S těmito problémy se potýkají nejvíce ti, kteří tyto prostředky používají opakovaně, což jsou hlavně zdravotně postižení s porušením nebo jiným postižením míchy nebo CNS.

12 let vznikající vynález

Průlomem na poli katetrizací by měl být nový nástroj – katetr RIOCATH, jehož vývoj od idey k sériově vyráběnému a certifikovanému produktu trval 12 let. Nešlo totiž podle Svobody o vývoj jediného zdravotnického prostředku, ale nové technologické platformy využívající speciální konstrukci tzv. auto everzibilní trubičky, tj. trubičky schopné „sama sebe vybalit“ po určité dráze a tím vytvořit „chráněnou cestu“.

„Aplikace dvouplášťových katetrů RIOCATH začne postupně přinášet skokovou zněnu kvality péče o katetrizované pacienty v mnoha oblastech medicíny. Unikátní patentovaná konstrukce totiž dokáže oproti stávajícím katetrům zásadním způsobem snížit riziko infekce a zřejmě i poškození tkání. To přináší pro pacienty bezpečnější a také příjemnější používání. Uvedené žádoucí vlastnosti mají katetry RIOCATH díky tomu, že se plášť katetru proti sliznici močové trubice neposouvá, jak je běžné u všech v současné době používaných katetrů. Vnitřní plášť katetru se při zavádění vybaluje zevnitř ven v "koruně" katetru a na slizniční stěnu močové trubice postupně po celém svém obvodu nalehává. Katetr se tak při zavádění kontinuálně převrací naruby (evertuje), podobně, jako to můžeme vidět třeba na zrakovém orgánu docela obyčejného šneka zahradního,“ vysvětlil MUDr. Miroslav Svoboda, který je zároveň iniciátorem projektu RIOCATH.

Na otázku, jaká fáze vývoje byla nejobtížnější odpověděl, že ve chvíli, kdy zjistili, jak diametrální rozdíl je v tom, když se vyrábí malé série funkčních vzorků ve srovnání se zaváděním hromadné, plně digitalizované robotické výroby.

„Pro představu: je to asi takový rozdíl jako mezi prvním vozem využívajícím kolo na hřídeli a Škodou Superb, a to nejen co se týče produktu jako takového, ale i z pohledu výrobní technologie,“ doplnil Svoboda k produktu, který představil 24. června v Domě lékařů.

Průběh spolupráce týmu Riocath s ÚOCHB už od roku 2013 pozorně sleduje i zástupce ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR PhDr., RNDr. Zdeněk Hostomský, CSc., zástupce spoluvlastníka základního českého patentu.

„Od počátku doby, kdy MUDr. Svoboda přišel s ideou revolučního technického řešení auto-everzibilní trubice pro koncepčně nový urinární katetr, se náš ústav významně podílel na složitém průběhu aplikovaného výzkumu a vývoje tohoto nového zdravotnického prostředku. Takový procesně komplikovaný interdisciplinární výzkum a vývoj založený na tzv. "novém stavu techniky" se vždy měří na dlouhé roky vynakládaného úsilí, často s nejistým výsledkem. A také v tomto případě bylo třeba překonat celou řadu překážek, přicházejících nejen v rovině očekávatelného, jak tomu bývá s každým aplikovaným výzkumem a následným vývojem inovativního produktu, ale i v souvislosti s tím, jaký vliv měla na práci a celou komunitu vývojářů relativně nedávno odeznělá pandemie COVID-1a fakticky 9,“ řekl Hostomský.

Uvedení nástroje do praxe

V současné době je katetr prověřován na třech pražských klinikách a v několika dalších menších nemocnicích.

„V této fázi zahajujeme postmarketingové sledování právě těch vlastností katetru, které představují jeho hlavní přidanou hodnotu, tj. nejen základní funkcionalitu (ta vyplývá už z uzavřeného certifikačního procesu), ale především jeho schopnost eliminovat riziko zavlečení infekce na minimum a také těmito cestami začínáme zjišťovat možnosti rozšíření indikačního spektra nad rámec krátkodobé katetrizace. A abych nezůstal jen u těch superlativů: každý nový produkt trpí řadou dětských nemocí a ten náš rozhodně není a nebude výjimkou jsem ale přesvědčen, že jinak než „uvedením do života“ se svých dílčích nedostatků nemůže zbavit, samozřejmě nejde o jevy, které by mohly ohrozit pacienta (na to myslím průběžně naplňovaný Plán řízení rizik), jako spíše o situace, kdy teprve praxí zjišťujeme některá dílčí omezení a specifika spojená s naprosto rozdílnou technikou zavádění ve srovnání s běžným katetrem,“ vysvětlil Svoboda.

Od počátku spolupracuje na vývoji katetru také MUDr. Jan Neumann, CSc., vedoucí lékař CHJIP Chirurgické kliniky 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Motole, a to zejména s přihlédnutím k  jeho využití v kolemoperační chirurgické praxi a také v oblasti urgentní medicíny, která se prolíná každodenním provozem jedné z největších chirurgických jednotek intenzivní péče v zemi a zároveň má první lékařské poznatky při zavádění RIOCATH katarů do lékařské praxe.

„I když se katetr RIOCATH dostal ve větším množství na naše pracoviště zcela nedávno a je proto ještě předčasné hovořit o konkrétních výsledcích, zejména ve vztahu k jeho perspektivní úloze v prevenci zavlečení infekce do uropoetického traktu, je dnes už jisté, že potenciál tohoto zdravotnického prostředku je mimořádný a není vyloučeno, že s postupným rozšiřováním indikačního spektra začne měnit celkový přístup ke katetrizaci od základů platných déle než století,“ uvedl svůj odborný vhled Neumann.

Postup vývoje projektu RIOCATH byl v minulých letech pravidelně prezentován na konferencích a očekávání jsou proto velká.

„Pokud dnes ohlášené postupné zavedení katetru do široké praxe potvrdí alespoň zčásti očekávané vlastnosti tohoto zdravotnického prostředku, tak jak naznačuje začínající postmarketingové sledování, půjde nepochybně o revoluční posun ve zvládání nozokomiálních infekcí (pozn. redakce: tj. infekcí získaných pacienty v průběhu hospitalizace). A navíc umožní zdravotníkům šetrnější katetrizace a pečovatelům v terénu i účinnější předcházení riziku vzniku často závažných infekcí u pacientů dlouhodobě odkázaných na několikrát denně opakovanou katetrizaci. Z rozšíření katetru a rozvoje technologie RIOCATH® bude mít užitek odborný personál nemocnic snížením nároků na ošetřovatelskou péči, systém zdravotního pojištění snížením nákladů na její pokrytí a především samotní pacienti,” popsal názor odborníků – nemocničních hygieniků a epidemiologů MUDr. Pavel Totušek, člen předsednictva Společnosti nemocniční epidemiologie a hygieny při ČLS JEP.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: RIOCATH