Děti trpí nejen depresemi, rodiče jim ale často nevěří. I proto vznikl dokument Bolesti dětské duše

Někteří dospělí podle odborníků bagatelizují vnitřní bolest dětí a přičítají ji třeba dospívání, zlehčují téma šikany a co je nejhorší, často dětem jejich psychické obtíže nevěří. S nedůvěrou se děti často setkávají i v případě, když se dospělému svěří, že byly nebo jsou sexuálně zneužívány.

„Dětství by mělo být dobou lásky, bezpečí, her a objevování. Tak tomu je v ideálním světě. Žel, náš svět má někdy k ideálu daleko, a proto pro některé z nás je dětství spíše dobou úzkostí, strachu a utrpení. A tam, kde se o příčinách tohoto utrpení mlčí, tam je patologie nejvíce. Proto mi připadá smysluplný a prospěšný i speciál Života za zdí. Aby se o tom nemlčelo,“ dodává profesor PhDr. Petr Weiss, PhD., DSc., klinický psycholog a psychoterapeut ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN.

Dokumentární cyklus Bolesti dětské duše připravili český spolek ArsAnima a slovenská Liga za duševní zdraví. V jeho čtrnácti „kapitolách“ vystupuje 27 odborníků nejen z oblasti péče o duševní zdraví dětí a dospívajících. K vidění je zdarma na YouTube.

„Primárním cílem našeho dokumentu je upozornit českou a slovenskou společnost na rozsah duševního utrpení, které tisíce děti a dospívající denně zakoušejí. A nejde zdaleka jen o psychická onemocnění, ale také o problematiku sexuálního zneužívání nebo domácího násilí,“ říká spoluautor dokumentu Jeroným Janíček ze spolku ArsAnima.

Psychologů a psychiatrů je nedostatek

Dětská psychika je podle odborníků křehká a obzvláště je to dnes vidět na dětech a dospívajících.

„Až hrozivý nárůst psychických poruch a tíhy, která na děti padla, je v příkrém rozporu s tím, jak málo je jim dnes k dispozici dětských odborníků, dětských psychiatrů a psychologů. Tisíce dětí trpí duševními problémy, ale jen zlomku z nich se dostane adekvátní odborné péče. Rodiče se přirozeně bojí a hledají odpovědi na mnohé otázky. Věřím, že alespoň část problematiky jsme srozumitelným způsobem představili ve speciálním díle dokumentu o bolestech dětské duše. Každopádně, toto je téma, které si zaslouží celospolečenskou pozornost nejen laické veřejnosti, ale zejména pozornost politických elit a úředníků,“ zdůrazňuje ředitel Ligy za duševní zdraví SR Martin Knut.

Jedna ze zásadních kapitol dokumentu se například věnuje často přehlíženému tématu závislostí, respektive závislostního chování u dětí a dospívajících. 

„Náš svět se díky COVIDu stal zase o kousek složitějším, a to doslova a ve všech oblastech. Čekají nás hubené a složité roky. Můj obor je na takové situace mimořádně citlivý, protože v něm se podobné situace zobrazí vždy rychle a vždy znamenají nárůst lidí mající problém s návykovými látkami. Specifikum toho, co se stalo, děje a dít bude, spočívá ale v posunu, jehož důsledky ale dnes nelze zcela dohlédnout,“ říká klinický psycholog a psychoterapeut Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D, který vede Kliniku adiktologie 1. LF UK a VFN.  

Podle něj návykové látky a adiktologie, jak je známe, vstupují do nové - digitální éry. 

„Naše děti touto érou jsou již zasaženy a žijí ji naplno. To, co bychom proto měli a mohli udělat je, že tomuto procesu budeme věnovat pozornost a projevíme mu zasloužený respekt. Aby technologie sloužily a neničily, aby neškodily, ale pomáhaly, to je v našich rukou. Technologie jsou pro prevenci rizikového chování u dětí obrovskou příležitostí, ale i hrozbou. Stejně tak je tomu u dětské adiktologické léčby,“ dodává.

Psychiatrie a psychofarmaka nesmí být strašákem

Jedním z dalších cílů dokumentu je také to, aby se někteří rodiče přestali bát psychiatrie a psychofarmakologické léčby. A aby si uvědomili, tak jako u jiných onemocnění, že čím rychleji se dostane jejich dětem odborné péče, tím bude vyšší šance na zlepšení jejich stavu. 

„Považujeme za velmi důležité otevírat témata, o kterých se často nahlas nemluví. Jsme přesvědčeni, že šíření ověřených informací a otevřená komunikace pomůže řadě lidí uvědomit si, že na své potíže nejsou sami a mohou vyhledat kvalifikovanou pomoc. Proto jsme se do projektu Život za zdí velmi rádi zapojili,“ říká lékař oboru urgentní medicína a medicína katastrof MUDr. Petr Kolouch, který stojí v čele Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. 

Mezi odborníky, kteří vystupují v dokumentu, patří třeba přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Michal Miovský, dětská psychiatrička a přednostka Kliniky Dětské psychiatrie Národného ústavu dětských chorôb Jana Trebatická, klinický psycholog a psychoterapeut Petra Weisse ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN, dětský psychiatr Ján Šuba a mnoho dalších.

Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock