Epidemiolog: Západonilská horečka? Na exotické nemoci si musíme zvykat

Pro odborníky není výskyt západonilské horečky v Česku až takovým překvapením. Vzácně ji zachytili při testech komárů a zvířat nebo lidí už dříve v minulosti. A podle toho, co o ní vědí například z USA, je dost možné, že brzy obsadí převážnou část Evropy, Česko nevyjímaje.

Vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl ale paniku mírní. „Existuje celá řada nemocí, u nichž bych propadal panice, ale západonilská horečka k nim nepatří,“ řekl v rozhovoru pro Naše zdravotnictví.

Čím to, že se letos objevilo u nás i v Evropě tolik případů západonilské horečky?

Ono je třeba se podívat do trochu vzdálenější historie. To onemocnění začínalo – a proto se tak jmenuje – na západním břehu Nilu. Tam bylo velice lokalizované a omezené jen na toto relativně malé území. Za první dekádu nového tisíciletí, tedy za pouhých deset let, to onemocnění dokázalo kolonizovat prakticky celé území Spojených států, kde se do té doby nevyskytovalo.

Je to kvůli šíření viru mezi koňmi a ptáky a pomáhají tomu také jejich migrační linie. Z tohoto pohledu je Evropa celkem malé území, takže šíření západonilské horečky na našem kontinentě mě nepřekvapuje. Ani ta jeho rychlost.

Je to důkaz o proměnách klimatu a šíření nových přenašečů i nemocí?

Ano, přispívá k tomu i změna klimatu, tedy zvyšování teplot a s tím spojené rozšiřování komára, který je schopen toto onemocnění přenášet i do vyšších zeměpisných území a poloh. To je důvod, proč jsme občas i u nás schopni tohoto komára objevit. Tenhle výzkum probíhá už celou řadu let, a není to tedy nic nečekaného. Prostě jižní část našeho území může být ojediněle postižena a nemohu vyloučit, že někdy v budoucnu se tohle území ještě rozšíří. 

Jinými slovy, máme si tedy v Česku na západonilskou horečku zvyknout?

Zase bych vám odpověděl příkladem z jiné kategorie, ale bude velmi přesně odpovídat naší situaci. V Řecku se řadu let nevyskytovala malárie. Jak se pak v rámci změny klimatu posunul výskyt přenašeče, zhruba polovina případů malárie na řeckém území je už domestikovaná. Člověk už tedy nemusí opustit Řecko a nakazí se doma.

Je to změna a i na našem území si musíme zvykat na to, že se u nás s vysokou pravděpodobností budou vyskytovat onemocnění, která dosud byla lokalizovaná spíše do subtropů.

Asi nebude náhoda, že zprávy o západonilské horečce přicházejí z jižní Moravy.

Samozřejmě. To je jednoznačná vazba na klimatické podmínky – aby tam daný komár byl schopen nějakou dobu přežívat. Jde hlavně o teplotu a vlhkost. Znovu ale říkám, že se sledování komárů v Česku provádí a byly zaznamenány jen naprosto ojedinělé záchyty. Nějaká významná kolonizace tedy v tuto chvíli nehrozí.

Něco podobného je příklad tzv. letištní malárie anebo třeba i letištní západonilské horečky, kdy komár-přenašeč přicestuje letadlem. Po dobu několika dnů je schopen přežívat a v okolí letiště je v okruhu několika kilometrů schopný někoho nakazit. Nemůže být i tohle případ západonilské horečky? Nevím, jen se tímhle směrem příliš neuvažovalo.

Přesto tu máme precedent – první pacientku, která zemřela, a přitom v zahraničí nebyla a pravděpodobně se nakazila tady.

To jistě. Také proto se v tom monitoringu bude dál pokračovat. Zatím se to riziko neukazuje jako dramatické. Ale jak jsem říkal, klima se mění a budeme si muset zvyknout, že se i na našem území pravděpodobně budou objevovat pro nás dosud spíše exotické nemoci a nákazy.

Je západonilská horečka nebezpečná? 

Pokud se bavíme o onemocnění, je důležité upozornit, že zhruba osmdesát procent případů proběhne bez zjevných klinických projevů. Osmdesát procent pacientů tedy ani neví, že západonilskou horečkou onemocnělo. Pouze při vyšetření jejich krve zjistíme protilátky.

Bavíme se tedy asi o dvaceti procentech pacientů, kteří mají zjevné projevy, a i u nich to může být onemocnění mírné, tedy podobné chřipce. Pouze u malého procenta může nákaza vést i k závažným komplikacím, případně k úmrtí, ale nebývá to časté.

Existuje proti nemoci nějaká ochrana? Třeba očkování?

Vakcína zatím k dispozici není a ochrana je jednoduchá – především repelenty, oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, tedy zábrana před poštípáním komáry. To jsou obecná doporučení, která se dávají cestovatelům do tropů a subtropů. Jak říkám, budeme si na to muset zvyknout i u nás.

Máme propadat panice?

Troufnu si říct, že existuje celá řada nemocí, u nichž bych propadal panice, ale západonilská horečka k nim nepatří.

David Garkisch

Foto: Flickr.com, (CC BY 2.0)